Kotel z Chiemského jezera

Nález zlatého kotle evokuje tajemství nacistického zlata
Tajemný zlatý kotel, který byl vyloven ze dna jezera v Bavorsku, dal podnět k oživení dohadů o pokladech, které nacisté koncem druhé světové války údajně ukryli v oblasti Alp, píše agentura Reuters.
Bavorská zemská vláda oznámila, že vznesla nárok na vlastnictví zlaté nádoby vážící deset a půl kilogramu. Tu našel amatérský potápěč na dně Chiemského jezera, které leží asi 70 kilometrů jižně od Mnichova. Jezero je vyhledávaným turistickým místem.
Nádoba, jejíž hodnota je odhadována na zhruba 100.000 eur, tedy na tři milióny korun, má průměr půl metru a výšku 30 centimetrů. Nález dostal okamžitě pojmenování Kotel z Chiemského jezera a archeologové dospěli k názoru, byl zřejmě vyroben za nacistů. Opírají se přitom o fakt, že bohatý reliéf zdobící vnější i vnitřní stěny nádoby zobrazuje mýtická keltská a indo-germánská božstva, což nacistická ideologie obdivovala. Právě výzdoba vedla původně odborníky k domněnce, že jde o pravou keltskou práci - Keltové prosluli jako velmi zruční zpracovatelé kovů a dokonalí řemeslníci s velkým vkusem.
Důkladnější analýza ale prokázala, že kotel vznikl ve 20. století, nejpravděpodobněji v pozdních 30. letech. Pravdou ovšem také je, že nádoba se velmi podobá tzv. kotli z Gundestrupu, který byl nalezen v Dánsku v roce 1891. O tom ale panuje přesvědčení, že je starý přes dva tisíce let. O jedinečnosti nálezu se mohli diváci německé televize přesvědčit na záběrech, které se dostaly na obrazovku. Ovšem právě tyto záběry vedly mluvčího bavorské vlády Bernda Schreibera k tomu, aby dal najevo obavy, že nález by mohl vést hledače pokladů k prohledávání Alp. Tuto oblast nacisté označovali za své poslední útočiště a všeobecně se věří, že právě sem směřovaly z Berlína v posledních dnech nacistické třetí říše četné zásilky zlata. "Naděje, že by se podařilo skutečně něco objevit, je ale mimořádně malá. Jezera již byla prohledána kvůli munici a navíc, každý nález musí být oznámen úřadům, " prohlásil Schreiber.
Bavorské ministerstvo financí oznámilo, že pokud se potvrdí, že nález z Chiemského jezera je skutečně nacistického původu, pak automaticky připadne zemské vládě. Vyplývá to z poválečných denacifikačních zákonů schválených spojeneckými orgány. Ale i kdyby se ukázalo, že tomu tak není, a prokazatelný majitel kotle by se nepřihlásil, zemské vládě patří 50 procent nálezu - s ohledem na to, že jezero patří státu, dodalo ministerstvo. Polovina hodnoty nálezu náleží nálezci, tedy amatérskému potápěči. Ředitel mnichovského muzea Ludwig Wamser, který rovněž nález posuzoval, nevyloučil v rozhovoru pro televizi spojitost zlatého kotle s monumentální univerzitou, kterou nacisté hodlali vybudovat poblíž jezera k propagaci své ideologie.
Ať je původ zlatého kotle jakýkoli, pravda je, že nacisté ukořistili během války neuvěřitelné množství zlata, drahých kamenů a cizích měn. Zatím se nepodařilo důvěryhodně potvrdit, či vyvrátit, že tato kořist neskončila v oblasti Alp, z níž se podle fanatických stoupenců Hitlerova režimu mělo stát jádro budoucí čtvrté říše. Přes veškeré úsilí se dosud podařilo nalézt jen zlomek nacistického zlatého pokladu a stále tedy panuje přesvědčení, že zbytek je ukryt někde v horských jezerech na německém či rakouském území. Existují například úřední doklady, které potvrzují, že z příkazu nacistického vůdce Adolfa Hitlera byla v dubnu 1945 vypravena z berlínské Říšské banky do Bavorska zásilka v hodnotě 300 miliónů tehdejších zlatých marek. Tuto záležitost připomněl také deník Süddeutsche Zeitung. Odvolal se přitom na tajné záznamy účetního banky, který zásilku čítající 365 vaků se zlatými ingoty doprovázel. Podle těchto záznamů bylo zlato ukryto na poli poblíž Walchenského jezera, několik kilometrů od hranic s Rakouskem. Poklad v létě 1945 nalezli a vyzvedli Američané, jeho osud ale zůstává tajemstvím.