Kouzelný dědeček

Před x lety jsme byli o jarních prázdninách na horách. Ten rok byla zima bez sněhu, a tak jsme vyrazili do aquaparku. Nebyl blízko tak jsem vybral nejkratší cestu, aspoň poznám zdejší kraj. V jedné vesničce jem zahlédl hromadu šrotu a u ní cosi kulatého. Se slovy od spolujezdce "zase si viděl hromadu šrotu, co" jsem zastavil. A bylo tam. Velké pojezdové kolo. Po dohodě s majitelem a nedohodě s spolujezdcem jsem ho naložil. Prý má ještě jedno ve stodole, ale neví kde. Napsal jsem si tel. číslo i jméno vesničky. Papírek jsem klasicky ztratil. Na konci války projížděl vesnicí jeden ruský tank, který měl na sobě ty pojezdová kola. Slovo dalo slovo a oni tomu pánovi ty kola dali. Po určité době jsem sednul do auta, že tu vesničku najdu a přivezu i to druhé. Věřte nevěřte, ale tu vesničku už jsem nenašel.