Krásný nález dříve umístěný na vrcholku tyče praporu Deutsche Arbeitsfront (DAF)

Deutsche Arbeitsfront (DAF).

V překladu (Německá pracovní fronta).

DAF byla založena 10. května 1933 těsně po zákazu všech odborů a zabavení jejich majetku. Byli do ní přijímáni všichni zaměstnanci bez rozdílu, čímž se vytvářelo zdání národní pospolitosti a odstranění stavovských rozdílů. Ve skutečnosti nešlo ovšem o odbory, ale o součást NSDAP. Úkolem DAF byla kontrola nálad pracovníků, především v průmyslu a přesvědčování lidí o výhodách politiky NSDAP. K tomu účelu byla zřízena její podřízená složka starající se o volný čas pracujících nazvaná Kraft durch Freude (KdF) tedy radostí k síle. Byly pořádány velké kolektivní akce, společné plavby a v režii DAF vznikl i lidový vůz VW (pozdější brouk). DAF byla i majitelkou velkých výletních lodí které jí umožňovaly podnikat propagandisticky dobře využité výlety do zahraničí pro zasloužilé pracovníky a tak motivovat ostatní k lepším výkonům. Obecně po celou dobu třetí říše DAF přispívala k udržení souhlasu pracujících s nacistickým režimem a k jeho podpoře nejen postoji, ale především prací pro jeho válečné úsilí.
Organizace měla přísně určenou hierarchii a pracující do této hierarchie neměli přístup, jednotliví důvěrníci byli jmenováni státem a jejich úkolem bylo zajištění loajality lidí k režimu. Právní rámec k tomu určil „Zákon o řízení národní práce“ vyhlášený 20.1.1934. Důvěrníci DAF se zúčastňovali i řízení podniků, přičemž vystupovali jako zástupci státu. Odstranění nezaměstnanosti v souvislosti se zbrojením bylo silným argumentem který DAF mistrovsky používala ve své propagandě. Za WWII DAF organizovala i vlastní jednotky protiletadlové obrany obvykle vyzbrojené kanony ráže 20 nebo 37 mm.
Vstup do organizace byl sice dobrovolný, ale politické klima neumožňovalo stát „mimo“ takže členy byli parakticky všichni dělníca úředníci pracující v průmyslu, obchodu a státních službách. Vstupní poplatek byl velmi nízký a byl odstupňován podle platu a obnášel podle platu od 15 feniků do 3 marek. DAF byla rozdělena do dvou oblastí : Nationalsozialistische Betriebsorganization (NSBO) sdružující dělníky a pracující v továrnách a Nationalsozialistische Handels und Gewerbeorganization (NSHABO) pro zaměstnance v obchodu a službách.  
Nejmenší buňkou DAF byl Block sdružující 15 členů v čele s Blockwalterem, dva až šest blocků tvořilo Zellen tedy buňku v čele s Zellenwalterem. Buňky v závodě nebo společnosti tvořily Betriebsgemeinschaft vedený Betriebsfuhrererem, který zasahoval do řízení firmy. Další úrovní byly místní skupiny – Ortsgruppe sdružující se do DAF Kries tedy okruhů (každá měla v čele příslušného führera), dále Gau – tedy župy a nejvyšší Bezirke v čele s Besirkwaltery. Těchto Bezirke bylo v roce 1934 celkem 13. Nejvyšším vůdcem byl Robert Ley, který později spáchal sebevraždu v cele kde čekal na soud před tribunálem v Norimberku