Kudla...

jedná se o RU ženijní tesák vzor 1853

Přesně jak psal kolega. Mrkni do mých příspěvků (konkrétně v Hledačka v rámci maturitní práce), tam mám úplně stejný, ale kopaný

Pánové, mám stejný, dárek, jenom má jinou špici, středohrotou. Tahle je hornohrotá. Mám nějakou jinou verzi nebo to někdo "okutil"? Zajímavé je, že po celém povrchu je zbytek niklování či tak nějak, i na tej špici zhora, obrus není patrný.

Jedná se o RU ženijní tesák vzor 1853 pro poddůstojníky - pro důstojníky byl širší.
Ve výzbroji habsburské armády se tesák ve větší míře objevil v polovině 19. století. U technických jednotek jako byli pionýři nebo sapéři (ženisté) byla v tomto období všeobecně zavedena pionýrská šavle vzor 1807. V roce 1847 testoval prapor pionýrů ve Veroně přínos a praktičnost několika prototypů nově konstruovaných zbraní, určených speciálně pro příslušníky technických jednotek. Vedle dvou návrhů tvarově vycházejících ze starší šavle vzor 1807 se nakonec prosadil návrh třetí s kratší a výrazně širší čepelí, který se ukázal jako vhodnější nástroj při opracovávání dřevěných pilířů. Dalším z důvodů pro zavedení nového typu tesáku byla skutečnost, že zdaleka ne všichni příslušníci technických jednotek byli vyzbrojeni palnou zbraní. Tesák s kratší čepelí měl tak v případě nutnosti plnit i úlohu zbraně pro sebeobranu. V následujících dvou letech byl tesák vzor 1847 postupně zaváděn k jednotlivým jednotkám a v roce 1850 jejich počet dosáhl 5 500 kusů. Toto číslo bylo zřejmě konečné, neboť se množily stížnosti na časté poškozování pochev a střenek rukojeti. Císařským předpisem z 31. ledna 1853 byl proto zaveden do výzbroje příslušníků sapérských a pionýrských pluků a tesařů pěchotních a mysliveckých jednotek nový, mírně inovovaný tesák vzor 1853. Od předešlého modelu se lišil pouze kvalitnějším zpracováním pochvy a tvarem hlavice jílce, který již nebyl zakončen zobcovitě, nýbrž okrouhle. Od roku 1889 nebyly již střenky rukojeti vyráběny z buvolího rohu, ale ze dřeva, což umožnilo i levnější opravy poškozených rukojetí starších exemplářů. Existuje celá řada variant tohoto vzoru ženijního tesáku, které se navzájem odlišují například délkou nebo šířkou čepele, povrchovou úpravou pochev, které mohly být vyráběny také z ocelového plechu nebo napuštěného plátna apod. Od roku 1860 byl tento typ tesáku přidělen také příslušníkům dělostřelectva, od roku 1862 vozatajstvu, v roce 1868 zdravotnickým jednotkám a v roce 1871 i posluchačům Vojenské technické školy a Vojenské technické akademie.

jo tenhle dotáhl praděda z války, sloužil u sanity, děda ho měl na půdě za trámem, jako kluk jsem s ním blbnul, no barák se prodal a když se ptám mámy, kde skončil tesák, prej nechali jsme ho na půdě.

Vdaka za pomoc. .

Presne takehoto fesaka som pred tyzdnom pozhanal :)