Kurgan skrýval poklad Sarmatů

Ruští vědci z archeologického institutu Ruské akademie věd odkryli letos v létě na jižním Urale poblíž Orenburgu pohřební mohylu sarmatského bojovníka. Její obsah pomůže vnést světlo do málo známého období nomádské kultury, která vzkvétala na euroasijských stepích v 1. tisíciletí př. n. l.
Sarmati byl íránský kočovný a pastevecký lid, příbuzný se Skythy a třeba i s Peršany. Nejstarší Sarmati sídlili v 6. století př. n. l. v povodí dolní Volhy. Vedli kočovný i usedlý život na území mezi Moldávií, Ukrajinou, Polskem a pobřežím Černého moře. Postupně se rozpínali na východ až k Altaji na jižní Sibiří a na jih k severním svahům Kavkazu.
Stopy po většině sarmatských kmenů mizí v prvních staletích našeho letopočtu. Nejdéle přežili Alani, kteří se zapojili do stěhování národů, pod tlakem Hunů putovali na západ a pronikli až na Pyrenejský poloostrov a do severní Afriky.
Sarmatští nomádi neznali písmo, a tak vědci získávají znalosti o jejich životě, kultuře a zvycích pouze z archeologických nálezů.
Kurgany - monumentální pohřební mohyly jsou rozptýleny po celé jihouralské stepi a skrývají mnoho skythských a sarmatských památek. Ačkoliv Sarmati byli v čilém kontaktu s perskou a řeckou civilizací, uchovali si svou vlastní unikátní kulturu.
Letos zkoumají archeologové části kurganů Mound 1 a Filipovka 1, které jsou vysoké zhruba 5 metrů a byly opuštěny archeology před 20 lety. Úkolem letošní expedice je rovněž ochránit historické monumenty, které se již zapsaly do dějin světové archeologie nálezem sošek 26 zlatých jelenů, před množícími se nájezdy vykrádačů hrobek.
K letošním mimořádným nálezům patří masivní bronzový kotel o průměru 102 cm nalezený v podzemních prostorách poblíž vchodu, jehož ucha jsou stylizována v tradičním skythsko-sibiřském zvířecím stylu - ztvárňují dva k sobě se zobáky vinoucí bájné ptáky gryfony.
V neporušené pohřební komoře pak archeologové odkryli mezi kousky suti kostru muže překvapivě obklopenou typicky ženskými předměty a šperky, mezi nimi vynikal především bohatě zdobený a složitě tvarovaný, honosný náramek či zlaté náušnice s glazurou.
Poblíž leželo velké stříbrné, bohatě zvířecími motivy zdobené zrcadlo s pozlaceným uchem.
Pozůstatky oděvu byly dekorovány plíšky z nejrůznějšími motivy, jako růžičkami či levhartem vrhajícím se na antilopu. Po zbytcích košile a šátku bylo rozeseto 395 lístků zlata.
Archeologové rovněž odkryli kompletní tetovací soupravu, včetně pozlacených jehel, kostěných lžiček a per zdobených zvířecími motivy.
V hrobce bylo nalezeno celkem přes tisíc artefaktů, které pomohou vědcům blíže osvětlit dějiny euroasijského kontinentu.
Zdroj: PastHorizons