Liberator se natrvalo vrátil do Nepomuku
Fandové válečné letecké techniky se konečně dočkali: v Městském muzeu a galerii Nepomuk byla tuto sobotu slavnostně otevřena trvalá expozice u příležitosti 70. výročí sestřelení amerického bombardéru B-24J Liberator. Ústředním exponátem výstavy je samozřejmě sám B 24, respektive to, co začátkem 90. let minulého století parta nadšenců vykopala a více než dvaceti lety rekonstrukčních prací zachránila. Současně byla v muzeu otevřena mimořádně zajímavá výstava archivních snímků z doby, kdy se trosky liberatoru postupně dostávaly na povrch, mnohé připomenou i vzpomínkové pietní akty, kterých se účastnily legendy 2. světové války, např. Jaroslav Fajtl, Alois Šiška či stihačské eso František Peřina…Fotografická výstava potrvá do konce září.
Americký bombardér B-24J Liberator byl sestřelen 22. 2. 1944 kolem jedné hodiny odpolední nedaleko Nepomuka. Po neúspěšném náletu na Regensburg měl shodit bomby na Plzeň. Zastavily ho německé messerschmitty. V troskách tehdy zahynulo 10 členů posádky, přežil jediný - seržant Raymond A. Noury, kterého výbuch motoru ve vzduchu vymrštil z trupu letounu, ale podařilo se mu na padáku šťastně přistát. "Letadlo bylo velmi zle zasaženo protileteckou střelou zespodu do křídla skrz motor, " popsal události po desítkách let Raymond Noury. Seržant Noury navštívil Nepomuk už před deseti lety při příležitosti 60. výročí sestřelení liberatoru, kdy se trosky letadla také ve městě dočasně vystavovaly. Americký veterán tehdy v Nepomuku i v sousedním Prádle (na jehož katastru se Dubeč nachází), dostal čestné občanství. Zúčastnit se měl i letošních slavností, bohužel loni těsně před Vánoci zemřel, bylo mu 90 let. Dokument natočený s Rayem Nourym bude promítaný v projekčním sále muzea.
Americký bombardér se zřítil na vrch Dubeč, místo tragédie ještě dnes připomíná hluboký kráter. Až ze čtyřmetrové hloubky zde byly vyzdviženy motory, prostřelené vrtule, nábojnice či kulomety, vše v nezvykle dobrém stavu.
Kromě trosek zříceného letadla se podařilo najít i některé osobní věci posádky, jako třeba vojenské známky. Trosky liberatoru patří Jiřímu Kolouchovi mladšímu z Prádla, který je spolu s přáteli začal v roce 1991 na místě havárie i v okolí hledat.
K uctění památky obětí sestřeleného letounu se konal v Nepomuku pietní akt a mše za zesnulého seržanta Nouryho. Zdroj: Městské muzeum a galerie Nepomuk, Fotoklub, ČT24, Deník
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Komentáře
jkmineral
24. 02. 2014, 18:12skvělá práce pánové, gratuluji!
dzikus
24. 02. 2014, 18:48super
Sajda
24. 02. 2014, 19:16Palec nahoru
Rozum
24. 02. 2014, 20:15Smekam...
fagin
24. 02. 2014, 20:44fagin
24. 02. 2014, 20:44joeblack
24. 02. 2014, 21:40super Taky nám tady mimo jiné spadli dva kousky od amíků. Přežili to tři kluci z jednoho letadla. V tom druhým neměli šanci.
muffic
25. 02. 2014, 06:40Tak oni Ti dobrodinci nám přilétli bombardovat Plzeň a my, čeští řiťolezci jim za to otevřeme muzeum... to je na metál
mezek
25. 02. 2014, 07:32Muffic-zajímej se trochu o historii a pak nebudeš psát takový krávoviny
jack177
25. 02. 2014, 08:25Muffic:jéžiši ty mameluku, ti kluci za to nehohli. Kam je poslali, tam letěli. Hele, že ty jim závidíš tu pamětní desku co? Proto že po tobě tady zůstane prd.
Backtassar
25. 02. 2014, 11:03muffic: :-D :-D :-D ty seš na metál! :-D :-D :-D
klot
25. 02. 2014, 12:45Inu, ti co při spojeneckých náletech zařvali a jejich příbuzní by to možná viděli podobně jako muffic.
Notabéne, jak píše Jack177:jéžiši ty mameluku, ti kluci za to nehohli. Kam je poslali, tam letěli - tož to se dá říct úplně o všech, bez ohledu na které straně.
Savinelli
25. 02. 2014, 16:11muffic: stačí mentální výkon zhruba jezevčíka vidět rozdíl mezi řítělezectvím a vyjádřením úcty k těm k těm, bez nichž bys tu zřejmě nebyl ani ty (jestli teda nemáš náckovskej rodokmen) - což by ale jak vidno pro svět zas tak velká intelektuální ztráta nebyla
Gorba
25. 02. 2014, 18:07je to parádní expozice, zajímalo by mě, jak tam mají právně ošetřené ty browningy aby jim tam nikdo neprudil
Dragon515
18. 03. 2014, 02:41muffic
28. 01. 2015, 17:32Americké bombardování Plzně.
Tento nepřátelský akt nesmí být nikdy zapomenut. Tak to diktují fakta a
historická pravda. Americkému velkokapitálu šlo hlavně o zničení významného
centra naší ekonomiky - Škodových závodů v Plzni a v dané oblasti.
Fašistické Německo v březnu 1939 tyto závody zabralo a využívalo je pro svůj
válečný zbrojní program, a to až do konce války v roce 1945.
17. - 18. 4. 1945, čtrnáct dnů po přijetí Košického vládního programu,
americký velkokapitál, vojáci a zbrojaři vedení vztekem a nervozitou z toho,
že uvedené centrum naší ekonomiky nebudou ovládat, přistoupili ke zničení
závodů v Plzni. 25. 4. 1945 se uskutečnilo poslední masové bombardování
Škodovky. Bylo to současně poslední bombardování v Evropě. 500 bombardérů
USA svrhlo na uvedený závod 5000 tříštivých, fosforových a zápalných bomb.
29 objektů Škodovky bylo totálně zničeno, 21 těžce poškozeno… nebyl
elektrický proud, komunikační a celková infrastruktura byla zničena.
Americký zločin - bombardování Plzně - neměl žádný strategický význam z
hlediska dokončování válečné porážky fašistického Německa. Byl to cílený
nepřátelský záměr proti nové osvobozené Československé republice, proti její
vládě a proti strategické orientaci na SSSR v poválečném období.
Američanům šlo o rozbití průmyslové a ekonomické základny ČSR. USA
bombardovaly ještě Nové Zámky, Nitru, Pardubice, Zlín, ČKD-Praha 25. 3. 1945
a další místa. 17. 4. 1945 bombardovaly dělnické čtvrti Škvrňany a Karlov.
Bylo zabito 624 Čechů, 453 jich bylo zraněno. Američané zničili 505 budov,
seřaďovací nádraží a další objekty. Americký generál Patton, když si
prohlížel ruiny Škodovky, prohlásil: »Dobrá práce, jsem spokojený! «
deivis
21. 02. 2015, 19:14Muffic méně čtení literatury z období komunismu o náletech, ale více studia současných materiálů či knih, které se tímto zabývají. Pak by jsi psal něco jiného.
deivis
21. 02. 2015, 19:15Muffic méně čtení literatury z období komunismu o náletech, ale více studia současných materiálů či knih, které se tímto zabývají. Pak by jsi psal něco jiného.