LT vz.38 (Pz.Kpfw.38(t))

Jednalo se o jednu z nejlepších tankových konstrukcí pocházející od českých konstruktérů, dokonce tento tank patřil mezi světovou špičku v této kategorii. Prototypy tohoto tanku prodělaly náročné jízdní zkoušky např. 1500 km dlouhé jízdy terénem s výbornými výsledky. Vynikaly vysokou spolehlivostí, nízkými požadavky na údržbu a vysokou výkonností těchto prototypů. .

LT vz. 38 byl zkonstruován na základě soutěže na nový lehký tank pro armádu ČSR. Dne 1.června 1938 byl tank předveden zástupcům čs. armády. Představitelům naší prvorepublikové armády se ukázka zřejmě natolik zalíbila, že následovala objednávka na 200 strojů. Výroba probíhala v ČKD Praha.

Bohužel žádný LT vz. 38 se do výzbroje naší armády nedostal, v době obsazení ČSR bylo hotovo pouze asi 10 tanků, a to bez výzbroje. Okamžitě po obsazení ČSR se Němci začali o tank zajímat, ihned se rozhodli převzít celou sérii určenou pro čs. armádu. LT vz. 38 byl přejmenován na L. T.M. 38 a od roku 1940 na Pz. Kpfw. 38(t). Tank byl nadále vyráběn v několika sériích. Pz. Kpfw. 38(t) série A-D se lišily jen v drobnostech, ale série E, F vyráběné od listopadu 1940 do května 1941 měly zesílené pancéřování na čele korby a to ještě o jeden pancéřový plát o tloušťce 25mm. V letech 1941 a 1942 se vyráběly ještě verze G a H, opět s minimálními úpravami oproti předešlým verzím. V této době již tyto tanky nemohly odolat nástupu sovětských středních tanků T-34/76 a tak došlo k přestavbě Pz. Kpfw. 38(t) na tankové stíhače vyzbrojené kanonem 75 mm PAK 40, známé pak jako Marder III. Poslední tank Pz. Kpfw. 38(t) byl vyroben 20.6.1942.

Celkově bylo vyrobeno 1396 tanků různých verzí. Výroba skončila v roce 1942, ale přes velké válečné ztráty přežilo válku menší množství LT-38 a tak mohly být zařazeny do výzbroje armády pro kterou byly určeny především - československé. V poválečné čs. armádě sloužily LT-38 po boku něm. stíhačů tanků Hetzer, které vznikly právě na podvozku tanku LT-38.

O úspěšnosti této konstrukce svědčí i to, že i po válce se v Československu vyráběly podvozky tohoto tanku např. pro švédskou nebo švýcarskou armádu(ve Švýcarsku se jednalo o licenční výrobu). Na podvozek tohoto tanku se zde montovaly houfnice nebo velkorážné kulomety Oerlikon ráže 24 mm.

Technické údaje:

Typ:lehký tank

Osádka:4

Rozměry:

D:4,54m

Š:2,02m

V:2,365m

Zbraně:

kanon Škoda A7  37,2mm 90 nábojů

2 kulomety vz. 37 7,92mm 2550 nábojů

Kanon nebyl stabilizován ani v odměru ani v náměru a byl vybaven optickým zaměřovačem

Pancéřování: nýtované a šroubované ocelové pláty 8-30 mm.

Pohonná jednotka: benzinový motor EPA model I, II, III o výkonu 125 HP, nebo EPA/AC o výkonu 150HP, nádrže na 225 l paliva

Výkony:

rychlost na silnici: 56km/h

Brodění: 0,9m

Stoupání: až 58%

Kolmá překážka:0,8m

Zákop:1,85m

Literatuta:Ch. Chant-Encyklopedie tanků

Internetové stránky se zaměření na obrněnou techniku.

 Autor: candies