Majklova neděle

Tak už to vypadalo na úplný propadák, courali jsme po lesích nad Aussigem a z nedostatku nálezů už jsme chtěli popojet o pár kiláčků dál. Byl jsem asi 100metrů napřed když na mě Arny haleká, že mám synka klikaře. Hulákám, co se mu povedlo kopnout a oni se mi z dálky chechtaj a já zkouším tipovat. Neuhodl jsem. Ale medajlička byla pěkná, FJ1 Der tapferkeit. Tak jsme se dohodli, že to vezmem zpátky a místo prolezem. Po chvilce kopu 10ti heller z let 1.války a říkám si jsme tu dobře. Majkl se courá za námi a stále slyšíme kokrhat jeho tesoro. Po pár minutách se otáčím a koukám kde se synek plácá a z ostružin a dlouhý trávy se vynořuje klobouk a pod ním vysmátá hlava a huláká "mám pušku" si děláš pr. el, říkám já a už se oba s Arnym otáčíme a jdeme k němu. Byla tam i se zbytky řemení a s nábojem v komoře... ale závěr, kde je závěr??? Všichni šmejdíme okolo jak magoři, musí tu někde být. A jak jinak to mohlo dopa dnout? O dva metry dál u stromu ho opět vypípává vysmátá hlava synkova. Tahle neděle patřila Majklovi a doufám, že nebyla poslední. A já byl zase jednou hrdej otec. Tak ať se vám všem daří!