Mé bájné eldorado

Když jsem před téměř 12 lety našel u strýčka v hromadě šrotu německou helmu (příspěvek pád drobností od pamětníka) započala u mě vášeň, která mě dodnes neopustila, ba naopak, spíš gradovala :-) Tehdy jako žáček základní školy jsem byl nadšený tím, že mám doma něco z toho, co jsem vídal na fotkách v učebnici a rozsáhlé domácí knihovně s vojenskou tématikou. Už tehdy jsem měl, sen mít nějakou opravdovou zbraň. To se mi časem splnilo mnohonásobně, ale jak jsem časem zabředával do historie mého města a hledání s detektorem v jeho okolí docházelo mi, jak byl bylo fajn vlastnit zbraň, která by měla vztah k mé rodné hroudě. Slýchal jsem příběhy důchodců, kteří vyprávěli jak tám a tam se válela nějaká puška, jak si jako kluci hráli s parabellou nebo s nějakým malým kanonem, nebo jak strejda našel v pronajaté garáži v koberci zamotanou K98. S detektorem v okolí jsem našel vždy jen vystřílené náboje a pomalu jsem se vzdával naděje a smiřoval se s tím, že hold v našem malém 6 tisícovém městečku na jihovýchodní Moravě prostě žádná zbraň nepřežila víc než půlstoletí.
Čekal jsem dlouhých 10 let od mého sběratelského startu, když se jednou v lednu 2013 zastavil jeden pán modelář s tím, že v hospodě potkal pána, který tvrdil, že má doma nějakou válečnou pušku, a že by se jí chtěl zbavit. 2 týdny jsem pořádně nespal, než se podařilo sjednat setkání. Pán mi představil tuhle nádheru a pak už začalo rokování o ceně. Ta skončila na 2000 Kč a ještě mi k tomu přidal prvoválečný vychýzkový bodák, který jsem prezentoval již dříve v půdovkách. Jeho manželka byla ráda, že se toho krámu konečně zbavili a ještě mu vynadalo, že si za to vzal tolik peněz :-) Zdělil mi i přesné místo nálezu, kterým byla ruina starého domu na hlavní ulici, kde při bourání pomáhal známým asi 8 let před naším setkáním. Trčela někde v tohu komory z hromady bordelu zbalená v pytli. Zbraň samotná je karabina Mannlicher M95 ráže 8x56mm maďarské výroby. Není v příliš dobrém stavu, jen hrubě jsem ji zatím očistil, nakonzervoval a odevzdal při letošní zbraňové amnestii. Následně si ji nechám napsat na sběratelský ZP.
Její cesta válkou a histotií mi bohužel není známa, jediné co se o ní dá předpokládat je, že ji zde zanechali sami maďarští vojáci v dubnu 1945. Existuje rovněž fotografie maďarů nedáleko místa, kde byla nalezena. Zda ji zde, zapomněli, vyměnili za jídlo nebo jim ji někdo ukradl se již dnes bohužel nedozvím.
Je však krásným reliktem historie mého rodného města a nejcennějším němým svědkem války, který jsem u nás zatím objevil.
S pozdravem všem slušný sběratelům
Gorba