Měděná sekerka (Eneolit)
Když se mi tahle kráska dostala poprvé pod cívku a já ji prvně spatřil, tak jsem si myslel, že to bude bronzová sekerka s postraníma lištama (Unětická kultura). Ale po zkoumání v laboratoři je tady první analýza - měděná sekerka, typ pravděpodobně Jordanów (berte to s rezervou), typ mědi Nógrádmarcal s původem v západních Karpatech. datace HLS IV/MMk IIc.
Prvek. %. +/-
Cu. 84.54. 0.34
Sb. 5.22. 0.33
Sn. 2.61. 0.20
Ag. 4.91. 0.13
Au. 1.37. 0.12
Fe. 1.07. 0.08
Ni. 0.28. 0.05
Něco malo z historie.
Pozdní doba kamenná
4.000 - 2.000 př. n.l.
Pozdní doba kamenná, u nás označovaná jako eneolit (aeneus = měděný), méně často jako chalkolit (chalkos = kov); v západní Evropě se hovoří spíše o mladším, příp. pozdním neolitu. V jižní a jihovýchodní Evropě včetně Karpatské kotliny šlo přímo o dobu měděnou.
Klíčovým znakem této doby je znalost mědi a výroba prvních kovových předmětů. Nejstarší barevná metalurgie se v Evropě šíří od jihovýchodu k severu a severozápadu. Ve střední, severní a severozápadní části kontinentu neměla měď po celý eneolit větší ekonomický význam.
Na Moravě se v této době objevují kultury: kultura nálevkovitých pohárů, kultura s kanelovanou keramikou, kultura lidu s kulovitými amforami, jevišovická kultura, kultura lidu se šňůrovou keramikou, kultura zvoncovitých pohárů.
Na českém území spadá eneolit do konce 4300/4200 do 2200 př. n. l. Obvykle se dělí na:
časný eneolit (4300/4200 – 3700 př. n. l. ), kam patří kultura lengyelská, münchshöfenská, schussenriedská, jordanovská skupina a michelsberská kultura.
do staršího eneolitu (3700 – 3350 př. n. l. ) se řadí kulturu nálevkovitých pohárů a stupeň Ia kultury badenské.
ve středním eneolitu (3350 – 2900/2800 př. n. l. ) se objevuje badenská kultura, řivnáčská kultura, bošácká skupina, kultura chamská, kultura kulovitých amfor.
v mladším eneolitu (2900/2800 – 2200 př. n. l. ) je české území osídleno kulturou se šňůrovou keramikou a kulturou se zvoncovitými poháry. Na sklonku se objevuje i protoúnětická kultura.
Mějte se krásně a ať vám to pípá.
Komentáře
Rossy
13. 03. 2024, 09:59Pěkný nález:thumbsup:
Vidím, že už je i odevzdaná ve Slezském zemském muzeu. Správný přístup.:thumbsup:
Prospekce z Rychlebských hor
13. 03. 2024, 10:14Děkuji.:slight_smile:
klarkon
13. 03. 2024, 13:44Nádhera střídá krásu.
KasanderAdmin
13. 03. 2024, 15:46Za nález a přístup :thumbsup::thumbsup::thumbsup:
UCAdmin
14. 03. 2024, 10:31Pěkný nález a samozřejmě za spolupráci s archeology velké poděkování! :medal:
Myslím, že díky detektorářům se za posledních 20 let těchto eneolitických seker objevilo velké množství.
Prospekce z Rychlebských hor
14. 03. 2024, 12:11Ano :blush: moc děkuji. Škoda že né všeci jsou poctiví, ale je super, že se najde aspoň par těch poctivých, kteří spolupracují a nějakým způsobem pomáhají. Pak to může být veliký přínos pro obě strany.
Rossy
14. 03. 2024, 16:06Totožnou sekerku jako je tvůj nález řešili v odborném článku v zahraničí.
Postříbřená měděná sekera z pozdní neolitu.
http://www.diva-portal. org/smash/get/diva2:1227183/FULLTEXT01.pdf
I když byla také měděná a ne bronzová, nebyla to čistá měď, ale obsahovala navíc několik prvků jako u tvého nálezu, což byla kombinace typická pro měděné rudy typu Fahlore. Měď vyrobená z fahlorů byla široce používána v Alpách, což tam vedlo k obsahu i toho zvýšeného Sb v kovové mědi výrobků. Jak se v článku uvádí..... Takové rudy byly běžně používány během pozdního neolitu a i ve starší době bronzové, kdy byly celkem omezené zdroje cínu a cínových rud. Díky těm příměsím v určitém typu rudy tak byli lidé schopni, aniž by to tušili, vyrábět například arsenbronz, olovnatý bronz.....
Prospekce z Rychlebských hor
14. 03. 2024, 20:08Hodně zajímavé :blush: děkuji Rossy.