Měsíční hornina v zoo

Když 20. července 1969 přistáli Neil Armstrong a Buzz Aldrin jako první pozemšťané na Měsíci, měli s sebou v lunárním modulu vlaječky všech členských států OSN. A když po 21 hodinách a 36 minutách jeho povrch opouštěli, vezli sebou nazpátek i 21,7 kg měsíční horniny.

Jak československá vlaječka, která s nimi byla na Měsíci, tak zrnka měsíční horniny získaná během mise Apolla 11, budou už brzo k vidění u nás v zoologické zahradě. Zalité do akrylátového skla je lidu Československé socialistické republiky daroval prezident Richard Nixon – stejně jako tak učinil v případě dalších 134 států, které tehdy byly členy OSN. V Zoo Praha jsme nikdy neměli vzácnější neživý exponát; hmatatelný důkaz jednoho z největších úspěchů lidstva...

Přesto, když jsem se na ta drobná zrnka díval poprvé, nemyslel jsem na úspěšnou misi vedenou Neilem Armstrongem, nýbrž na havárii Apolla 13, jehož posádku zachránilo jen neuvěřitelné vypětí a neskonalá improvizace. Návrat Jima Lovella, Johna Swigerta a Freda Haise na Zemi je v mých očích možná ještě výraznějším úspěchem a důkazem lidské velikosti než první stopy člověka na Měsíci.

Ovšemže každý bude při tom pohledu myslet na něco jiného, ale sotvakdo zůstane lhostejný. Ano, dosud jsme nevystavovali neživý exponát, který by měl silnější příběh a který by víc provokoval fantazii.

Zrnka měsíční horniny spolu s československou vlaječkou, jež letěla v Apollu 11, si v naší galerii Geosvět budete moci prohlédnout ode Dne sponzorů v sobotu 30. listopadu kterýkoli víkend až do konce roku.
Miroslav Bobek