Mince

Vracel jsem se takhle jednou z chaty (žena mi totiž nařídila abych tam posekal trávu) a zjistil jsem, že mám asi dvě hodiny času, než-li příjde moje polovička z práce. Silnička se vinula mezi lesy a já jsem zjistil, ze si potřebuji odběhnout. Zastavil jsem na příhodném místě a jak tak koukám, zdálo se mi, že do lesa vedla zřejmě stará vozová cesta. Deťák vozím stále sebou a v žádném případě jsem nečekal, že bych něco našel když jsem ho nastartoval. Jdu, jdu a najednou krejcar FJ. Za chvíli RU haléře a krejcary. poté "Maruška. " Cesta začala strmě stoupat a zatáčet.
V polovině stoupání najednou signál.
Ryji svojí fiskárskou do totálně utaženého kamenitého povrchu a v patnácti číslech už to chci vzdát. Říkám si ještě ještě jednou tam zavrtám a kašlu na to. Jak vyhazuji poslední zbytky kamení, něco se zalesklo. Zvednu to a málem se mi zastavilo srdce. Mince. A co ještě. Je na ní reliéf krále s nákrčníkem. Pro mne rajský pohled. Projíždím okolí a druhý stříbrňák. Je rozlomený na čtyři díly (chybějící kousek jsem nedohledal) a vzápětí doluji třetí stříbrňák. Radost obrovská. Mám totiž za to, že v okolí mého bydliště, které tvoří úpatí Krušných Hor a Slavkovského Lesa se moc starých mincí nenachází. Deseti, dvaceti krejcary, koruny a podobně o ty není nouze. Sem tam stříbrná Marie, ale pražských grošů a podobných mincí je zde hodně pomalu. Mým dlouhodobým snem je najít Leopolda. Fascinuje mi ta jeho vzpupně zdvižená brada. Ale bohužel. Rostu, když kolikrát uveřejňujete své nálezy stříbrňáků a deklarujete dovětek : Ve srovnání s obyčejným Leopoldem.
Člověk ale nesmí být neskromný. Snad to jednou příjde. A samozřejmě prosbička o určení.