Mince z oblíbeného políčka

Každý z nás asi má, z nejrůznějších důvodů, nějakou tu svou oblíbenou lokalitu, kam se rád po čase vrací... Pro mne je jedním z takových míst políčko nedaleko mého bydliště, které je propátráno snad již 1000 x (samozřejmě nejen mnou) a kde se nezřídka potkávám s řadou jiných, stejně postižených jedinců. Letos jsem se na ně vypravil poprvé již koncem ledna, v době třeskutých mrazů, pár omrzlinek si pořídil, i lopatku ohnul na zmrzlých hroudách a vzhledem k tomu, že zemědělci letos na „mé“ políčko naštěstí nějak pozapomněli, zastavím se tam občas i v dnešních 30° vedrech. Nálezy nejsou nijak ohromující, ale jsem skromný a  pár měďáčků nebo občas nějaký ten stříbrňáček vždycky potěší. Kolečka jsou různého stupně zachovalosti, na některých se dá sotva přečíst rok, ale některé z nich stojí za uveřejnění...