Mistr Jan Hus - Neveklov

Spoustu let chodím po neveklovsku a sbírám válečné artefakty. Tento týden, v místech, kde většinou padá válka, se ze země vyloupl tento kousek. Bylo to jediné pořádné, co jsem to odpoledne kopnul, a ejhle odznak otevření Husova sboru 1.7.1934. Tento odznak byl vydán k otevření kostela, jak každý z nás ví, vše má svou duši, doma po omytí jsem se začal pídit po historii odznaku, na webu jsem vyčetl tento článek, který je níže. Jak píší v článku, v roce 1943 došlo k vysídlení neveklovska, kdo byl ten člověk, který odznak hodil do hnoje, a který po té skončil v poli a bál se, že při vysídlení propaguje českou historii a bude poslán do lágru? A jestli se po válce vrátil zpět do svého bydliště, to se mi začalo honit hlavou, nejenom válečné věci, ale i maličkosti, které si lidé uchovávali jako památku, mají své kouzlo, proto jsem se po tom pídil, a byl to pro mě odpolední zážitek, jak kdyby jsem našel nějaký válečný artefakt. S o tom je ten náš koníček, nikdy nevíš jaké překvapení tě čeká.

Náboženská obec Neveklov se rozhodla pro stavbu vlastního sboru a v červnu 1932 byl položen základní kámen Husova sboru. Přítomen byl i patriarcha ThDr. G. A. Procházka. Výstavba trvala dva roky a již 1. července 1934 byl slavnostně otevřen Husův sbor, v němž sloužil bohoslužby patriarcha Procházka a farář Vilém Straka.
Svému poslání sbor sloužil až do r. 1943, kdy došlo k násilnému vysídlení kraje německými okupanty. Sbor se stal učebnou vojska SS. Na zabraném území zůstalo evidováno 225 členů církve. Sídlo farního úřadu bylo v Bystřici u Benešova, odkud za věřícími dojížděl na zvláštní propustku farář V. Straka. Nejvíc sbor utrpěl ke konci války, kdy se stal skladištěm vojenského materiálu.

Krásné jarní kopy přeje
Fenek