Úvod / Články

Mladí čeští vědci rozjeli unikátní výzkumný projekt v Bulharsku

27. 08. 2014 Autor: candies 5723× 0
Od 16. června do 3. srpna 2014 probíhal v mnoha ohledech jedinečný archeologický projekt SEP (Strojno Excavation Project) – výzkum římského sídliště v blízkosti vesnice Strojno v Bulharsku. Na první pohled se může zdát, že tento výzkum nevybočuje z řad jiných projektů, probíhajících na území celé Evropy – obyčejná archeologická lokalita, pár antických „šutrů“, hroudy keramiky a několik zmatených archeologů, kteří se snaží zadokumentovat každý střípek. Co je tedy tak zajímavého zrovna na tomto projektu? Výzkumný tým se totiž skládá z mladých archeologů, převážně studentů doktorského a magisterského studia na Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakultě Karlovy univerzity. I přes svůj mladý věk vedoucí výzkumu Mgr. Petra TušlováMgr. Barbora Weissová mají za sebou řadu úspěšných mezinárodních archeologických projektů, které probíhaly převážně na území Bulharska.

Byl to úžasný pocit spolupracovat s mladým týmem archeologů, plných nadšení a elánu a podílet se na výzkumu lokality, která může změnit povědomí o osidlování regionu během římské nadvlády. Zajímavým bylo i velké množství archeologického materiálu, který nás překvapil svou rozmanitostí a velkým odborným potenciálem. Cílem projektu SEP je komplexní výzkum zmíněné lokality: vyhodnocování keramického materiálu, interpretace hospodářsko-výrobních aktivit a celkového historického vývoje v regionu. Stručně řečeno – zrekonstruovat každodenní život obyčejných lidí, kteří žili na území dnešního Bulharska skoro před 2000 roky. Samotný projekt poběží v letech až do roku 2016, s perspektivou vzniku dlouhodobého mezinárodního výzkumu na lokalitě Jurta-Strojno.

K výzkumu nám sdělili zajímavé informace samotné vedoucí výzkumu:

Pár slov ke zkoumané lokalitě
Lokalita se nachází v blízkosti vesnice Strojno v Jambolském regionu, v jihovýchodním Bulharsku. Ačkoliv byla známa již před rokem 1978, kdy byla poprvé popsána a zanesena na seznam památek Jambolského regionu, archeologicky zkoumána byla až v letech 2006 a 2007. Dosavadní výzkumy datovaly vrcholné období lokality do 2. až 3. století n. l. , s mírným přesahem do století čtvrtého.
Během prvního roku našeho výzkumu v roce 2014 byla nicméně nalezena i Thrácká mince, pravděpodobně z doby Seutha I. , datovaná do konce 5. století př. n. l. a mince z Augustovy doby. Zdá se tedy, že oblast byla osídlena, nebo byla alespoň ekonomicky aktivní již v pozdní době železné a za pozdní Republiky/raného Principátu. Jako druhý datační extrém můžeme pak zmínit nález amfory typu Late Roman 1, která je běžně spojována s pozdní antikou, tedy s obdobím 4. až 6. n. l. Zdá se tedy, že rozsah osídlení bude širší, než jsme původně očekávali a lokalita nás jistě ještě v budoucnu překvapí rozmanitostí nálezů.

Jak vznikl nápad tohoto výzkumu?
Výzkum navazuje na dlouholeté působení vedoucích výzkumu v Bulharsku (Bára od r. 2006, Petra od r. 2008) a to v rámci projektu Ústavu pro klasickou archeologii v řeckém emporiu Pistiros a v rámci mezinárodního projektu Tundzha Reginal Archaeological Project (TRAP) v Kazanlackém a Jambolském regionu. Během těchto výzkumů jsme získaly nejenom kontakty, ale i důvěru místních institucí a kolegů archeologů. Vloni jsme poprvé samostatně spolupracovaly s Jambolským muzeem na dokumentaci římské keramiky, letos jsme navázaly výzkumem. Nabídly jsme financování a naši bulharští kolegové lokalitu, na které jsme prováděly povrchovou prospekci již v roce 2010 pod projektem TRAP.

S jakými problémy se potýkáte?
Nejde asi tak úplně o problémy, jako spíše o kulturní odlišnosti. Balkánské pojetí času je poněkud odlišné od našeho, a význam věty ‘domluvíme se později‘ v podstatě znamená, ‘domluvíme se, až sem přijedete‘, tedy úplně na poslední chvíli. Když organizujete dvouměsíční výzkum, kterého se účastní devět lidí, potřebujete vědět alespoň jistá základní data, a ta není vždy jednoduché získat. Nicméně na druhou stranu se vše nakonec vyřeší a nic není nepřekonatelnou překážkou, za což patří naše díky zejména týmu Jambolského muzea.

Co očekáváte od projektu?
Petra: Jeden z hlavních důvodů, proč jsme projekt rozběhly, byla možnost zpracování nálezového materiálu. Pro mě je nejdůležitější římská keramika, kterou mohu použít jako referenční materiál do své dizertační práce. Já tedy očekávám uzavřené kontexty plné datačně citlivé keramiky! Samozřejmě jsou tu i jiné výzvy, největší z nich je možnost organizace kompletního výzkumu od začátku do konce. Tedy mým největším očekáváním jsou nově nabyté zkušenosti a dostatek materiálu ke zpracování.

Bára: Pro mě tento projekt kromě skvělé zkušenosti, jak již zmínila Petra, organizovat archeologický výzkum, znamená také významný příspěvek do mé dizertační práce. V rámci prostorové analýzy mohylníků a plochých lokalit v Jambolském regionu umožní archeologické prozkoumání této významné lokality mikroregionální studii, která poskytne nejen komplementární vzorek pro mou práci, ale umožní také přesnější interpretace týkající se historického vývoje celého regionu.
Nedílnou a velmi významnou součástí projektu je podle mého názoru také možnost spolupráce s českými kolegy/studenty, tj. práce na vytvoření silného a navzájem se doplňujícím týmu mladých vědců s vidinou víceleté spolupráce.

Pár slov o týmu
Náš tým je složený ze studentů Ústavu pro klasickou archeologii FF UK v Praze. Máme v týmu čtyři doktorandky, 3 studentky magisterského studia a dva studenty bakalářského studia. Volily jsme kombinaci zkušenějších a méně zkušených studentů, abychom se vzájemně učili jak práci v terénu, tak postupům při zpracování materiálu a nasbíraných dat. Podařilo se nám sestavit silnou skupinu, ve které měl každý svoji roli a úkol, za který byl zodpovědný. Díky tomu jsme absolvovali velmi úspěšnou sezónu a zvládli zpracovat množství materiálu již v průběhu výzkumu. Část studentů se podílí i na post-dokumentaci v Čechách.
Nedílnou součástí týmu jsou naši bulharští kolegové, zejména vedoucí Regionálního Historického Muzea v Jambolu, Stefan Bakardzhiev, který dohlíží na průběh celého výzkumu. Dále mladí muzejní pracovníci, kteří nám přišli pomoct přímo na lokalitu s krumpáčem v ruce - Mirko Kozarev, Todor Vulchev a Javor Rusev.

Autorky textu: Viktoria Čisťakova, Petra Tušlová, Barbora Weissová (Národní muzeum, Ústav pro klasickou archeologii FF UK)

Seznam studentů Ústavu pro klasickou archeologii FF UK v Praze podílejících se na výzkumu:
Mgr. Petra Tušlová, Mgr. Barbora Weissová, Mgr. Petra Janouchová, Mgr. Viktoria Čisťakova, Bc. Věra Doležálková, Bc. Markéta Kobierská, Bc. Veronika Ženíšková, Tomáš Chlup, Johana Tlustá.

Tento článek byl se souhlasem převzat ze serveru Archeologienadosah.cz

 Autor: candies

Komentáře