Moje první přezka

S hledačkou Evanansou jsme se rozhodli strávit týden v Sudetech s tím, že pokud bude hezky, budem se chodit koupat, pokud bude kosa, budem hledat houby a poklady. Během týdne jsme zvládli všecko, co jsme si naplánovali, nasbírali jsme 3 litry borůvek, tašku hub, zaplavali jsme si a stihli jsme i hledání, které jsme spojili s cyklistikou.

Na kolech jsme vyrazili do lesů a Evanansa to už po pár kilácích chtěla někde zapíchnout a houbařit, ale já jsem jí táhnul dál s tím, že tohle ještě není ten správnej les. Nakonec jsme přece jen do jednoho lesíka zajeli. Kousek od kol jsme vyhrábli na jednom fleku 3 knoflíky (z toho 1 wehrmacht), potom dlouho nic a další knoflík (asi selský krojový). Houby nikde, Evanansa naštvaná, v lese kosa jak na podzim, pod cívkou nic. Instinkt mě ale táhnul hloubš do lesa, Evananse se už dál nechtělo, ale ukecal jsem jí. Po chvilce mi zmizela z dohledu a najednou to začlo: střepiny, prázdné i plné náboje, světlice, zobáček k zaháknutí opasku do přezky a dva kroky nato moje první přezka.

Protože byla Evanansa pořád z dohledu, zařval jsem na celej les: "Mám přezku!!! ". Za chvíli byla u mě a chtěla prstýnek, prej aspoň zákopovej, takže jsem musel kopat každej sebemenší signál. Výsledek byl jen hromada nevystřílenejch nábojů i světlic. Zítra jedu na dohledávku. Chtěl bych se zeptat zkušenějších hledačů, jakto, že některé náboje na fotce nemají kulku, ale nemají ani díru v kapslíku? To je asi všecko a my si zítra s Evanansou koupíme na oslavu čokoládu "Sudetská pečeť":-)