Nálezové okolnosti archeologického nálezu

20. 02. 2006 Autor: kvalt 7697× 36

Jak jsem slíbil, píšu pár informací o tom, jaké informace zachytit při objevu archeologického nálezu. Vždy přitom záleží, v jakém prostředí se pohybujeme, ale platí zásada, že vždy raději více, než méně:

1) Zásadně vždy a za všech okolností co nejpřesněji určit místo nálezu, nejlépe pomocí GPS. Od věci není ani připojit datum. Není-li k dispozici, pak může posloužit pečlivě provedený terénní náčrtek.
Lokalizace „okolí Horní Dolní“ nebo „pole pana Voráčka“ nestačí. Nespoléhat přitom na paměť, ale na papír, CD apod. – ať chceme nebo nechceme, zapomínáme. Časem zapomeneme, jestli to bylo u pátého nebo šestého sloupu vysokého napětí, ještě později si už nebudeme tak zcela jisti, jestli to bylo tohle pole, nebo to vedlejší. Přesnost daná GPS (tedy cca 5 m) může být někdy opravdu až přehnaná, protože nálezy z povrchových vrstev mohou být přemístěny působením přírodních činitelů, ale záleží případ od případu. Je lepší zaznamenat a pak nevyužít, než nezaznamenat a pak zoufale postrádat. Hrst hrotů šípů s informací „z okolí Brna“ ztratily jakoukoliv informační hodnotu.

2) Byl-li nález v ornici nebo lesní povrchové humusovité vrstvy, pak stačí znát co nejpřesnější lokalizaci a skutečnost, že jde o nález z ornice (lesní humusovité vrstvy, pod listím... ). Přesnější popis za těchto okolností obvykle nemá smysl, protože se předmět na místě nálezu vyskytl téměř s jistotou až druhotně.

3) Není-li z povrchové vrstvy, jako je ornice, pak mají význam údaje o přibližné hloubce uložení a půdě v jaké byl uložen, např. čistý žlutý písek, černá hlína se střepy (pak stojí za to jich pár vzít), jílovitá půda s uhlíky a mazanicí apod. – tyto údaje často napoví něco více o tom, jak se tam předmět mohl dostat a čeho je vlastně dokladem. Už jsem si všiml, že téměř každá železná sekera, která se tu objeví, je „100% keltská“. Jenže ono to tak jednoduché není – některé tvary nástrojů se vyvíjejí jenom pomalu nebo téměř vůbec a sami o sobě jsou často nedatovatelné (klasický případ: čepele nožů) – pak nám je datují nálezy, které se s nimi vyskytují. Naopak, onen kovový předmět, který jsme z vrstvy vyzdvihli (např. hlavice jehlice), může být jediným, který nám dokázal jiné, chronologicky málo citlivé předměty v oné vrstvě datovat.

4) Další údaje dle situace – u depotu přesně zaznamenat, popř. nafotit polohu jednotlivých předmětů (toto nám může významně napovědět ledacos o tom, proč byl depot uložen, viz příklad 2), pokud se archeologům např. při výzkumu hradu podaří zachytit hroty šípů a jejich orientaci, může to významným způsobem odhalit poslední chvíle hradu (směry útoku, převahu útočníků či obránců). Američanům se prý u Little Big Hornu podařilo pomocí detektorů sledováním rozptylu vystřelených střel rekonstruovat poslední úsek bitvy. Žádný pamětník z řad bílých Američanů o tom ze známých důvodů svědectví nikdy nepodal.

Ještě jednou zdůrazňuji: informace je vždy lepší zaznamenat a pak některé nevyužít, než nezaznamenat a pak zoufale postrádat. Pokud zůstane nějaká zásadní informace nezaznamenána, je navždy ztracena. Okamžik, kdy jste onen předmět vyzvedávali ze země, se již nikdy nevrátí.

Příklad 1: Nález římské mince objevené detektorem kovů: 30. 2. 2007 v k. ú. Horní Dolní, pole při Z straně kravína. GPS údaj: XXºXX. XXX'; XXºXX. XXX' (přesnost měření 6 m). Nález z ornice. Fisher 1270, IRON DISC 7, citlivost 10.

pozn.: Katastr a stručný slovní popis je zde pouze pro moji orientaci, GPS údaj a poznámka o nálezu z ornice v zásadě stačí. Technické údaje o detektoru mohou být nadbytečné, ale na druhou stranu, čím více informací, tím lépe...
Přítomnost mincí v krajině a jejich rozptyl je (nejen) pro dobu římskou velmi důležitý (kontakty tehdejšího obyvatelstva, průběh komunikací atd. ).

Příklad 2: Nálezu depotu zachyceném při archeologickém výzkumu: (lokalitu i zdroj, odkud fotografie pocházejí, oproti běžným zvyklostem z pochopitelných důvodů neuvádím).

POPIS SITUACE: Depot objevený při záchranném archeologickém výzkumu v objektu částečně zničeném liniovým průkopem. Průkop narušil jámu výrazně se rozšiřující ke dnu. V zásypu jámy byly rozpoznány dvě vrstvy promísené s ojedinělými keramickými zlomky. Spodní vrstva obsahovala navíc nečetné kosti kůzlete či jehněte. V boku jámy při jižní stěně objektu byla vsazena nádoba obsahující depot bronzů (srpy, sekery, zlomek čepele meče, nástavec přílby, funkčně neurčený předmět) překrytá fragmentem jiné nádoby, která měla ve dně úmyslně proražen otvor. Část artefaktů (srpy) byla záměrně deformována, aby se do nádoby vešla. Až na jeden diskutabilní zlomek jde o funkční předměty, žádné polotovary. Část výrobků nese stopy používání (vyhlazení výzdoby na některých sekerách), část výrobků nebyla patrně používána nikdy (některé srpy byly prokazatelně odlity v jednom kadlubu).

FAKTA DŮLEŽITÁ PRO INTERPRETACI: místo uložení depotu (hloubka, umístění v jámě, původní funkce jámy), způsob uložení v nádobách (záměrná deformace srpů, aby se do nádoby vešly; záměrně proražený otvor ve svrchní nádobě), skladba depotu, stav jednotlivých předmětů, další nálezy objevené ve zkoumaném objektu (nepočetné keramické zlomky, kosti kůzlete či jehněte)

INTERPRETACE: Depot byl uložen do jámy, kterou lze spolehlivě označit jako obilnici, tj. jámu k uchovávání zásob obilí (jen u málo jam můžou archeologové určit funkci tak spolehlivě, jako u obilnic). Ojediněle nalezené střepy objevené v jejím zásypu korespondují s datováním depotu. Kosti kůzlete mohou být (s ohledem na zničení zbytku jámy průkopem) zbytkem zvířecí oběti (ale také nemusí – bohužel už nikdy nezjistíme, co ve zničené části objektu bylo). Ve svrchní nádobě byl záměrně proražen otvor – s tímto jevem se velmi často setkáváme na žárových pohřebištích, kdy podobný otvor mají proraženy nádoby sloužící jako urny. Vysvětlení tohoto jevu je nutné hledat v náboženském myšlení tehdejších obyvatel. Depot lze spolehlivě datovat do závěru mladší – počátku pozdní doby bronzové, v depotech z této doby se však obvykle setkáváme především se šperky, skladba předmětů je tudíž výjimečná. Rozbor předmětů navíc spolehlivě ukazuje na jihovýchodní původ předmětů (Karpatská kotlina), na rozdíl od nádob, které zcela odpovídají místní kulturní tradici.

Závěr: Depot byl s vysokou mírou pravděpodobnosti blížící se jistotě uložen do země jako obětina související s plodností země a úrodností polí. Komunita, která předměty deponovala, měla nepochybně nějaký vztah ke Karpatské kotlině.
Vzhledem k přítomnosti předmětů odlitých z jednoho kadlubu a přítomnosti unikátního nástavce přílby mohly mít osoby, které předměty uložily, vztah k vyšším sociálním vrstvám nějakým způsobem spojených s produkcí bronzových předmětů. Toto však je pouze teoretický předpoklad, k jeho potvrzení by mohl (nebo také nemusel) přispět archeologický výzkum bezprostředního okolí.

Pozn.: Depoty a hrobové nálezy jsou pro archeology mimořádně významné z jednoho prozaického důvodu, totiž tyto předměty byly do země uloženy v jeden okamžik, máme tedy jistotu, že byly používány současně. Je-li těchto celků k dispozici více, lze stanovovat chronologii předmětů. I tady existují výjimky – některé předměty mohou do hrobu nebo depotu patřit jen zdánlivě – o to více pak záleží na zaznamenání přesných nálezových okolností.

Obr. 1: Depot – celkový pohled.
Obr. 2: Archeologická dokumentace zjištěné situace – půdorys odkrytého objektu částečně zničeného liniovým průkopem a řez situací.
Obr. 3-5: Postupné preparování a odebírání depotu a fotografická dokumentace depotu.

Na závěr: Co z těchto informací (o samotném depotu nemluvě) by zůstalo zachováno, pokud by depot objevil mrcasník pochybných kvalit? Věřím, že je nyní každému zřejmý rozdíl mezi "divokým" vykopáním nálezu a nálezem se zaznamenanými nálezovými okolnostmi. Když se později dozvíte, co jste vlastně našli a nic z uvedeného jste nezaznamenali, nikdo už nikdy nebude schopen říci, s čím vším vlastně vámi nalezený předmět souvisel či nesouvisel.

Sorry, že tu s tím otravuji, ale aby mi nemohlo být cokoliv podsouváno, co jsem myslel nebo nemyslel, tak pro jistotu přidávám:

Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění, § 23a Vlastnictví movitých archeologických nálezů (1) Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, nejsou-li vlastnictvím státu nebo obce podle odstavce 2.
(2) Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, v jehož územním obvodu byly učiněny, nejde-li o movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných příspěvkovou organizací nebo organizační složkou obce, které jsou vlastnictvím této obce, nebo o movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných státní organizací nebo organizační složkou státu, které jsou vlastnictvím České republiky.
(3) Movité archeologické nálezy, které jsou vlastnictvím kraje, se ukládají v jím zřízeném muzeu. Movité archeologické nálezy, které jsou vlastnictvím obce, se ukládají v muzeu zřízeném touto obcí, případně v muzeu zřízeném jinou obcí nebo krajem. S movitými archeologickými nálezy, které jsou vlastnictvím České republiky, jsou příslušné hospodařit státní organizace nebo organizační složky státu, které při provádění archeologických výzkumů podle odstavce 2 nález učinily; tyto movité archeologické nálezy se ukládají zpravidla v muzeích zřízených ministerstvem kultury nebo v jiných státních organizacích nebo organizačních složkách státu, pokud jsou v nich trvale uchovávány sbírky muzejní povahy.
(4) Kraj a obec jsou povinny převést movitý archeologický nález do vlastnictví České republiky za cenu stanovenou v posudku znalcem, pokud je o to ministerstvo kultury písemně požádá ve lhůtě 3 let ode dne, kdy byl movitý archeologický nález učiněn. V tomto případě je ministerstvo kultury současně povinno uhradit kraji nebo obci nutné náklady, které jim vznikly v souvislosti s movitým archeologickým nálezem, s výjimkou odměny a náhrady poskytnutých nálezci podle § 23 odst. 4. Znalce určí a náklady spojené s vyhotovením posudku nese ministerstvo kultury.

Autor: kvalt

Komentáře

Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!

mulen

20. 02. 2006, 11:23

Pěkně napsáno, Kvalte. Určitě to bude téma do diskuze.

kvalt

20. 02. 2006, 11:35

Dík, jenom doufám, že bude s kým diskutovat.

butcher

20. 02. 2006, 14:29

kvalt: proč diskutovat, není o čem. Tohle bych viděl jako hezkou tečku za tou nekonečnou diskuzí. Věcně to máš správně, kdo chce a nevěděl, teď ví a kdo nechce s tím nemá cenu diskutovat . Jo ten depůtek je móóóć pěkný, hezky jsem slintal

Karlos

20. 02. 2006, 14:36

kvalt>Parádní článek, snad si z toho někde něco vezme!

kvalt

20. 02. 2006, 15:09

Butcher: Asi máš pravdu.

Dovoluji si tímto poděkovat jednomu z pravidelných návštěvníků tohoto DW za konzulatci ohledně článku. Protože si ale nejsem jist, zda stojí o zveřejnění, nebudu raději konkrétnější.

pankonopasek

20. 02. 2006, 15:35

Napsano KVAL(i)T (ně). dik

bába

20. 02. 2006, 17:42

kvalt: i kdyby se uhnízdila některá z informací v hlavě deseti procent lidí, kteří to četli, má ten článek nesrovnatelně větší cenu než dohady na fóru, které by zapadly pod haldou dalších příspěvků

butcher

20. 02. 2006, 17:42

Kvalt: stejně je to nádhera, ty sekrky s tulejkou to vypadá na lužickou resp. středodunajská popelnicová pole a ta nádobka a návaznost na karpatskou kotlinu... hmm. , že by podolská kultura?

benedek

20. 02. 2006, 18:17

Perfektní! Už mám Tvůj článek v "oblíbených". Pozn.: Podobné Popisy nálezů (o co jde, kde, kdy nalezeno) jsem si zavedl rovněž. Nejprve na sáček s nálezem, později raději tyto sáčky jen čísluji a popisy mám ve zvláštním sešitě.

MAJKL 2

20. 02. 2006, 18:27

kvalt: Pěkně a přehledně sepsáno. Díky. Jak píše bába - aspoň 10% lidí to snad osloví.

martinru

20. 02. 2006, 18:58

.. aniž bych kohokoliv chtěl navádět k občanské neposlušnosti, toto téma bych doporučoval ponechat trvale otevřené pro diskusi a tímto se hlásím k odmítnutí pokrytectví, že je tento problém jaksi out a nepatří sem, ať je majitelem tohoto občasníku kdokoliv... některé věci opravdu nelze nenalézt a měla by existovat jakási "metodika"(souhlasím se zveřejněným článkem-gratulace) která bude jakousi normou, která vymezí "pirátství" či jiné podoby této činnosti.... ale ať nad tím uvažuji jakkoliv, nelze se nevyhnout střetu se "zákonem"který stejně hovoří jasně v neprospěch nálezce=sbírání(detektorování)=sběratelství(budování sbírky)=toto všechno v absolutních dimenzích socialistického realismu(rozuměj transformace socialistického zákonodárství do nové formy společnosti)... a největší šupa je bigotní absence jakékoliv vstřícnosti hlav pomazaných, jež tuto činnost(všechny výše uved. )šmahem odsuzují a vykazují ze zákonných občanských norem... no jako církev s láskou......... už vidím ty davy detektorářů, jak zpátky zakopávají všechno co našli a je starší... a nebo jak neváhají a střelhbitě běží na úřad a tam to odevzdávají dokonalým úředníkům, kteří nezištně archivují a archivují.... fuj to jsem ošklivý... ale teď vážně... beze změny zákunů to nepůjde a my s tím asi nezkončíme... je třeba trvale na sobě pracovat(viz článek=to by mělo být náboženstvím=desaterem každého a nejen detektoráře) a současně zachraňovat a zachraňovat a k tomu všemu všem držím pěsti

judy

20. 02. 2006, 19:16

Pěkný článek, alespoń se člověk dozví něco nového. Chtěl jsem se zeptat jak je to např. s větším nálezem např. část archyvu po němcích. Podle mne to není historická věc, musí se odevzdat nebo né?

brgo

20. 02. 2006, 19:46

Kvalt:Konečně pořádný článek, místo nekonečných diskusí o ničem. Snad se pár lidí chytne za nos. Zasloužíš pochvalu.

UCAdmin

20. 02. 2006, 20:50

Kvalt -

Kejzlar

21. 02. 2006, 07:24

Kvalt - co dodat, kvalitně a odborně napsaný článek s kterým je možné pouze souhlasit, jen jedna věc, která je bohužel reálná - GPS mnoho lidí nemá a ani si ho nemohou dovolit. Proto bych doporučil při popisu nálezu orientaci na pevné body v krajině (silnice, skála, budova atd. ) s uvedením přibližné vzdálenosti od nálezu. Jinak

kvalt

21. 02. 2006, 08:11

Děkuji velice pánové, pochvala vždy potěší.

Butcher: Výzdoba na sekerách je opravdu typická pro středodunajská popelnicová pole jižní Moravy, ale právě odsud nález není, v tom je (mimo jiné) nález zajímavý. Ale zajímavý je každý nález.

Benedek: Východočech zdraví východočecha, ano, přesně tak - super. Možná stojí za to ty úplně nejzákladnější údaje uvést i na sáček - sešit se, potovora, občas zatoulá.
Já si základní údaje píšu do sáčku k nálezu, který pak i s údaji předávám do muzea (nějak jsem se to předávání naučil a nevadí mi to - záleží ovšem na muzeu). Předtím si ale nález nakreslím a k tomu si ty údaje napíšu znovu. Nakonec si údaje poznamenávám do počítače (včetně fota digitálem). Tak mi nález svým způsobem zůstane, i když ho předám, navíc se pak dá kontrolovat, jak se nálezům v muzeu daří...

Judy: pokusím se zjistit, v případě úspěchu dám vědět sem.

Kejzlar: Ano, naprostý souhlas. Přesně tak jsem myslel tu poznámku o pečlivě provedeném terénním náčrtku. Já používám GPS Geko 201 - je to prakticky ten nejlevnější krám, od značkového výrobce za 4 500 Kč, ale to co potřebuji mi bohatě poskytne. Pak se v terénu nemusím zdržovat kreslením plánků, zaměření GPS je mnohem rychlejší a efektivnější.

martinru

21. 02. 2006, 08:41

.. a ještě jsem zapoměl - tuším, že lokalita nálezu je Služín okr. Prostějov, datace mladší fáze lužických pop. polí... tady bych chtěl všem studiachtivým doporučit publikaci - aut. Salaš - Bronzové depoty.. , dle které, domnívám se, Kvalt psal a která je myslím ještě k sehnání v MZM Brno.. to je počteníčko pánové, to vám zkrátí nekonečnou zimu... ještě jednou hodně štěstí při nálezech a těším se všechna vaše pokoukání

kvalt

21. 02. 2006, 11:39

Martinru: Dataci jsem uvedl, ale lokalitu a zdroj jsem záměrně a z pochopitelných důvodů neuváděl (a není to o tom, že bych se chtěl chlubit cizím peřím)!!! Předpokládal bych, že to poučenější čtenář bude respektovat!!! Zdaleka ne všichni, kdo navštěvují tyto stránky, berou ohled na kulturní dědictví (i když těch, kdo to dělají, nebude naštěstí až zas tak málo)!!!

butcher

21. 02. 2006, 12:27

martinru: nezdá se ti trochu unfair tuhle informaci zveřejňovat, kdyby to kvalt chtěl, tak to napsal. Nevím jestli to je záměr nebo neznalost. Mám dost blbou zkušenost s lokalitou WW2, uvedl jsem ji kdysi jako zajímavou informaci s jistou událostí a do týdne to tam bylo přeryté jako od prasat .
kvalt: promiň zapoměl jsem na za příspěvek, autogramy později, že , dík za info, tipnul jsem si, pro mně je důležitější vědět ze kdy, než kde

manowar

21. 02. 2006, 12:35

je to smutne chlapi, ale dokud u nas v CR bude takovy system jaky vladne ted, tak bych neodevzdal ani blby stredoveky zelezny hrot do kuse, nebo i zeleznou stredovekou sekeru, kterych jsou plne lesy, nemluve o obcasnem nejakem lepsim nalezu ( byt i nechtene, nemusi clovek najit zrovna bronz na hradisku, sami vite jak to myslim ), archeologove si to treba zdokumentuji, popisou, zakresli, ale uz ten nalez nikdy nikdo neuvidi, protoze se odveze do PRAHY a tam skonci v depozitari muzea, a to se me nelibi, je to hezke ze to schovaji, ale kdyz tu myslenku dotahnete do konce, tak to muze lezet doma Vam v supliku. A vyjde to na stejno, pokud vim, dam takovy priklad, treba nalezy z Velke Moravy - myslite ze ty zlate sperky, stribrne nakonci opasku, pozlacene spony osazene drahymi kameny, zlate gombiky, filigramove nausnice a podobne, uvidim ja nekdy osobne? . Sice to vykopou ve Starem Meste, ale schrasti si to a odvezou nekam do Prahy, a ja nevyplaznu tisicovku za cestu tam a zpet, abych se podival na ubohou cast nalezu. Protoze ty nejlepsi stejne do vytrin nejdou. . Uprimne, ja bych chtel videt i treba exponaty z paleolitu a tak, soubory artefaktu ktere byly nalezeny za nekolik desitek let v mem blizkem okoli, ale myslite ze k tomu ma obycejny clovek pristup? . Velke kulove, takze stejne utre "pusu" , muzea sice vystavi obcas nejake exponaty, ale bud tam daji u vzacnejsich kusu repliky a nebo jen nejake sumty. Proto nejsu zastancem divokeho odevzdavani kazde veci. Kdyz to priznate, tak z vas jeste policejni organy budou chtet vymlatit, jestli jste si nejaky ten "tolar" nenechali...

manowar

21. 02. 2006, 12:37

kdyby jen proste pani archeologove vic "vystavovali" nez uklizeli do depozitaru, nalezy z jizni moravy jsou prd platne, kdyz jsou odvezene nekam do Prahy a "pepiky" stejne nejake "tretky" rezave nezajimaji... ( to co zustane v archivu nejakeho zemskeho muzea je podle me zanedbatelne, a jak jsem psal, stejne se k nim obycejny "smrtelnik" nedostane... )

manowar

21. 02. 2006, 12:41

chlapi, a sahnete si na srdce, kolik nas, z rad mrcasniku pri nalezu bronzove sekyry uprostred lesa, kde neni siroko daleko zive duse, specha do muzea, hahaha... ( pro rejpaly, ja v zivote bronz nenasel, takze mam ciste svedomi )

kvalt

21. 02. 2006, 12:54

Butcher: Ano, přesně z toho důvodu jsem lokalitu nezveřejňoval.

Manowar: Tak třeba já jsem už pár bronzů našel a do muzea jsem je dal všechny. Možná jsem divnej, ale vycházím ze skušenosti z mládí - kámoš tenkrát našel paleolitický úštěp a děsně nadšenej si ho dal doma na poličku. Když jsem se na něj po roce ptal, už nevěděl (nenašel ho dodnes). Velmi smutný a zároveň ilustartivní osud jedné parádní sbírky tu ukázal nedávno Benedek. Soukromé sbírky mohou být opravdu na špičkové úrovni, protože tito sběratelé to dělají srdcem, nejenom proto, že za to dostanou pět peněz (víc obvykle ne), jako někteří profíci. Obrovský problém ale je, co se sbírkou, když sběratel už není.
S těmi muzei, depozitáři a vystavováním je to trochu složitější, jen tak mimochodem, předměty z Moravy jsou, pokud vím, na Moravě.
O stávající muzejní organizaci uvádím pár řádků, které jsem dříve publikoval na jiném webu:

"Dle nové právní normy jsou archeologické nálezy v majetku státu, kraje nebo obce (nikoliv už pouze státu, jak tomu bylo dříve). Dle zřizovatele se rozdělují muzea:
a) zřizovaná státem, např. Národní muzeum, Moravské zemské muzeum aj. (je jich jenom pár, jsou to obvykle ta největší)
b) zřizovaná krajem - obvykle se označují jako regionální muzea nebo to jsou větší muzea v krajském městě (vždy potřeba ověřit, mají působnost v tom kterém konkrétním regionu)
c) zřizované obcí, tedy především městská muzea
Zákon při vlastnictví upřednostňuje kraj. Tj. městská a státní muzea mohou získat archeologický nález pouze vlastním výzkumem, zatímco muzea zřizovaná krajem mohou přijmout i náhodné nálezy. Takže pokud strejc při rytí na zahrádce nebo nebohý mrcasník dohledávající ztracený snubák najde bronzovou sekeru, jde o náhodný nález, který tudíž spadá do územně příslušného muzea zřizovaného krajem. Muzeum zřizované státem nebo obcí tento nález vzít nesmí. Pokud se tak přesto stane, není to ale váš problém. Jenom poznámka na okraj - u městských muzeí opatrně, města obvykle nemají prostředky na financování odpovídajících odborníků, ale i depozitních prostor, čemuž odpovídá někdy až tragická péče o sbírky (přirozeně se netýká všech městských muzeí). "

kvalt

21. 02. 2006, 12:55

Safra: zkušenosti

jurgen

21. 02. 2006, 13:13

Kvalt : Výborně udělaný, máš můj obdiv a rezpekt.
Kdyby to oslovilo jen malou hrstku lidí, bude dobře.
Jen jestli dovolíš, chtěl bych jen na doplnění : V případě hromadných nálezů, nálezy neumývat aní vodou, pro pozdější chemický rozbor a analízu na organiku, zda předměty nebyly umístněny např. v koženým vaku ap.
Jinak perfekt
butcher : máš to zmáklý

jurgen

21. 02. 2006, 13:30

Manowar: Jasně že je mrzutý, když nález z vaší obce končí v Praze v NM. Je to proto, že se nejspíš jedná o velmi vzácný na našem území běžně se nenácházející artefakt. Většinou tyto nálezy mají i mezinárodní důležitost.
Např : Nálezy z Moravy v19. st. z tzv Býčí skály tenkrat taky skončili ve Vídni. Je to nález velmi důležitý, na něm se učí ještě dnes spoustu vědců, určuje význam jiných nálezů z jiných částí Evropy a samozřejmě je stále opředen spoustou otázek a tajemností.
To jen na okraj...

Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!

	Zákop
	Stříbrná neděle
	Známka
	Bílokarpatské minobraní
	Šavle SS Rotfrei - originál?

	Zákop
	Sekerka s křidélky
	Známka
	Šavle SS Rotfrei - originál?
	Prosba o určení nálezu