Nálezy

Podkova krásná, ale zasloužila by si opravdové odrezení. Ale to je věc každého hledače, co považuje za optimum. Chtělo by to fotku shora a s měřítkem a detail ozubu z několika úhlů. Podle mě pár století ji bude, ale takhle těžko říct.

Já se na to dívám takto, ale vždy záleží na nálezových okolnostech.
http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=47407&mm=1&vd=1

Tak já například beru tuhle úroveň čištění jako naprosto ideální. Při správném nakonzervování a ošetření se další postup koroze zastaví a přitom předmět není nijak poškozený a zůstává ve svém původním tvaru. Takové to brutální čištění "až na zdravý kov" je podle mě zničení předmětu. Pokud takový předmět není extra zachovalý, tak z něj při takovém brutálním čištění zbyde jen taková chudinka, troska, děravé torzo, které původní předmět připomíná jen trochu a všechna ta staletí jsou z něj nenávratně pryč. Ale je to jen můj osobní názor. Mám prostě rád historické předměty tak jak jsou, tak jak se dochovaly.

To:Burchinal.

Je to hrot - koniec kopie jednoduchého tvaru, aspoň môj názor. Stredovek, Rossy možno určí viac podľa hmatcov atd. na priloženej podkove. Ak to bolo nájdené spolu. Môj odhad okolo 15 - 16 str. Podľa zachovania kremičitá pôda s pieskovcom a trocha toho zemného ílu, vo vlhšom ale dobre vsiakateľnom podloží ( svah nejakého obranného hrádku )

Burchinal: Neříkám u nějakých echt předmětů, ale podkova se mi rozpadla na dva díly jednou jedinkrát a už jsem jich až na kov odrezil asi padesát. U podkov to není jen o "kráse" ryzího kovu, ale hlavně o tom, že vidíš počet a umístění hřebíkových otvorů a podle toho můžeš říct, jestli se jedná o levou nebo pravou podkovu. Dále jasně zhodnotíš materiál a strukturu (v několika podkovách jsem nalezl kousky mědi - asi jak kovář překoval do podkovy kdejaký zbyteček kovu), míru opotřebení a bez rzi je třeba jasně vidět, že podkova měla mělký žlábek pro hlavičky hřebíků nebo že má už úplně obroušený hmatec. Ale jak jsem psal v příspěvku níže. Je na každém, jak svoje předměty nakonrezvuje. Já, vzhledem k tomu, co vše na podkovách sleduji, pro mě je tohle očištění nedostatečné. Někomu ale může vyhovovat a respektuju to.

Jasně, podkova sama o sobě není nijak vzácný předmět, tam o nic nejde.

Já na čištní používám ocet. Podkovu namočím do octu a jednou denně ji přejedu oc. kartáčem po týdnu je bez koroze. Potom ji zahřeji nad ohněm a zatepla potřu včelím voskem. Ten jí zakonzervuje.
Ale jak říkáš je to každého věc. Koukni se na můj příspěvek Pro štěstí a zkus je porovnat

No a ta kyselina octová v tom železe zůstane...

Burchinal: Po kyselinové lázni namočíš podkovu na x hodin do vody (destilované). Případně vodu několikrát vyměníš. 99,999 % (prostě hodně devítek) kyseliny se vyplaví.

To Burchinal : Proti kyselinám, stačí premydliť mydlom ( opláchnuť ), povrch sa takto zneutralizuje.

A to je ten problém - že pouze povrch. Ale uvnitř (a v takto pórovitém materiálu obzvlášť) ten ocet zůstane. Omydlení nestačí a zahřátí teprve ne. Snad jedině to dlouhodobé vyplavování destilkou. Ale to vlastně není vyplavování, ale ředění. Taková homeopatika :-)
No ale pro obyčejné předměty to asi bude stačit, pro vzácnější a cennější předměty bych takovýto způsob čištění rozhodně nezvolil.

Já bych řekl, že se ty kyseliny až moc řeší. Když použijete na uchování předmětu metodu tanatování, tak vlastním konzervačním činidlem je kromě taninu i kyselina fosforečná nezanedbatelné koncentrace a tu se řeší nějaké zlomky procenta. Odrezení i vznik rzi funguje na principu chemické reakce, takže pokud mi tam zbude stopové množství kyseliny, tak to může poškodit stopové množství železa - kyselina zde reaguje stechiometricky a ne katalyticky. Tedy další koroze není otázkou zanedbatelných zbytků kyseliny, ale otázkou působebí látek skrz parafín na železo. Daleko větší význam by mělo uložení exponátu v atmosféře dusíku nebo inertního plynu než řešit mikromnožství kyseliny.