Nálezy z 1.4.07 aneb pamětník vzpomínal

Zdravím sběratele zajímavých nálezů a historek. Dnešní den neděle 1.4.07 se obzvláště vydařila, jak počasím tak nálezy, a hlavně, že jsme měli to štěstí se dozvědět možná pravdu o konci války na Šumavě. V plánu bylo navštívit okolí hezké zapadlé osady Uhlíkov, kde ke konci války dle archivních zpráv a nakonec i vyprávění zdejšího starousedlíka padlo do zajetí několik es wehrmachtu a elektrikářů, kteří už neměli co štelovat. V okolí osady, jak to už bývá, schnilé piksly konzerv, několik tálů od kamen, litinové lívanečníky/ bez lívanců/, rozbité hrnce. Z osady na nás bylo vidět a tak jeden ze zvědavých starousedlíků / právě v kostelíčku skončila mše/ se k nám šel podívat, co že to děláme s tím "křoviňákem". Dozvěděl se od nás pravdu, a tak i on začal vyprávět. Dal dokonce i souhlas s uveřejněním jména pro důvěryhodnost - nějaký Štefan Tokár. A co vyprávěl, stálo za to a bylo to pak doloženo i nálezy. Sice do osady přišel v roce 1946, ale pamatoval si, že támhle pod lesem stanovala koncem války nějaká vojska /Štefan jim tam měl nosit halušky s bryndzou/, údajně tam měl čundrovat i Kurt Mayer. No, nejdřív jsme se smáli, ale pak nás k tomu lesu zavedl. No a pak se začalo s nálezy blejskat na lepší časy - značené hliníkové kolíky od stanů, čištění k mausrům, helmy s polní lopatkou, nějaký zásobníček, torzo telefonního sluchátka, sumky, napáskované náboje, rozšláplej žrádelníček- zřejmě vzteky po kapitulaci. Největší překvapení však čekalo po očištění žrádelníčku - na dně se objevil velmi zajímavý podpis. S nálezy spokojenost, a tak jsme poctili návštěvou zdejší hospůdku, kde naslouchaje bájnému vyprávění starců a bývalých členů rabovacích gard nám byla zdejší historie dostatečně vysvětlena, i to, kolikátí v pořadí jsme zde hledali. "Železa "se nepodařilo žádná nalézt, že prý před námi tady už několik skupin brousilo / opravdu to místy bylo jak po prasatech, což někteří hledači dle mínění místních jsou/. V hospůdce jsme si po několika pivíčkách začali představovat, jak Kurt papá z ešusu, čistí svoje "želízko", hajá pod uchyceným stanem, a ve sluchátku slyší povídání o kapitulaci. Po hodince už nebylo o čem povídat, udělali jsme pápá a vyrážíme dom plni nálezů a zážitků. Kolega Bezdomovec, který byl iniciátorem dnešního výletu, byl s nálezy velmi nadšen / v podstatě všechny historicky hodnotné našel on/, takže sem na pokec s místníma Uhlíkovskýma a na nálezy do okolí ještě někdy vyrazí. A tak pípnul detík a s reportáží je konec. Zdraví White a Bezdomovec.

P. S. Nálezy a zážitky neprodáváme a na aukci / čti aukru/ nikdy nebudou.