Návrat z Doubí 2012

Moc pěkné kolečka. Někde jsem četl opakuji to znova že mince které neplatily se přibíjely na stromy aby přicházející věděli které neplatí. Toto kolečko na posledním snímku to potrzuje. Bylo znehodnocené a někde pověšené na očích. Těžko by si někdo dal minci takhle na krk jako ozdobu. Vím že mnozí nebudou souhlasit, a mince které měly proražené otvory s jasným otřepem přisuzovalí, že si je nosili jako ozdoby. Přeji hezký den.

Paráda

To:krokohot. Mince ce jako šperk používaly od doby co jsou mince mincemi. Podívej na tento odkaz. Mimo oček k zavěšení se mince i prorážely. Všimni si jak vypadají takové proražené otvory.
http://archeo. uw. edu. pl/zalaczniki/upload802.pdf

Za nálezy

Za druhé si myslím, že mince v té době vyjadřovaly hodnotu stříbra v ní obsaženém tak že asi neexistovalo něco jako už neplatná mince kterou by jen tak někdo přibil na strom. Jiná věc je možné přibíjení mincí do zárubní dveří, ale i o tom dost pochybuju protože se tam přibíjely spíše svátostky. Leda by byl na minci nějaký náboženský motiv. Spíše se mince pro štěstí ukládaly pod práh dveří.

Dobřr ty 

Myslím si, že pravdu má Rossy. Neumím si dost dobře představit, že by někdo přibíjel mince, potažmo mince z drahých kovů, na stromy. Ta cena kovu tam vždy byla. Stačí si jen uvědomit, jaký obsah stříbra a tím i kupní sílu měl Pražský groš Václava II a jaký třeba groš za Jagelonců. Nutně se na něm porojevila ztráta ryzosti a tím i jeho kupní síla, ale pořád obsahoval stříbro a tím byl cenný.
Myslím, že v každé době se lidé zdobili a mince byli vždy po ruce. Pokud byly již neplatné, tak o to víc. Stačí si jenom uvědomit, že se z mincovního (dukátového) zlata běžně dělaly zuby. Tyto mince, ať již zlaté, či stříbrné se dávaly dětem do kolébky při křtu, jako kmotrovský dar. Copak by to lidi dělali jen pro upomínku? To by mohli dávat jen drobné krejcary a ne třeba tolary, jak to dělávali. Byl to dar něčeho ceného - drahého kovu. A bylo jedno, jestli to byly mince platné, nebo cizí, skrátka byly z drahého kovu a to rozhodovalo.
To přibíjení na stromy je podle mě hloupost.

T:O: Rossy. Nikomu to nevnucuji, napsal jsem jenom to co jsem četl. Teď hledám v literatůře a jak najdu zveřejním.

To:krokohot. Já to neberu, že to někomu vnucuješ. Je to tvůj názor. Já nom, že jsem zatím nikde nenarazil na tvrzení nebo spíše důkaz, že se tak dělo. Naopak je všude plno odkazů a nálezů například i z hrobů, kde byly takto použité.... myslím tím proražené mince použité jako závěšek..... mince nalezeny. A jak jsem už kdysi psal, nelze se na ten proražený otvor dívat dnešníma očima. Obyčejný šlověk těch nástrojů k proražení otvoru neměl tolik. Byl to vlastně hřeb nebo nějaké šídlo. Také úprava takového otvoru v reliefu mince není tak jednoduchá. Ctěl bych vidět jak by si s tím poradil se stejným nářadím každý jeden z nás.

gratulace

Spíš jsem se dočetl o prorážení mincí při zjišťování ryzosti. Dočetl jsem se o tom u denárů, které byly v určité době víc měděné než stříbrné. Pokud se prý prorážela mince stříbrná tak praskla. Pokud se prorážela mince s měděným jádrem vydržela. Toto vysvětlení bylo dáváno do souvislosti s proraženými mincemi nalezenými v hrobech jako hrobový dar. Pozůstalí chtěli mít jistotu, že pozůstalý má minci pravou.
Ale to jen tak na okraj

krokohot: blbost

Přibíjení mincí na stromy, aby se vědělo, která už není platná je blbost. Možná, že se to někdy někde stalo, ale neumím si představit, že v každé vesnici by měli na obecním stromě přibité mince... třeba tolary... Stahování mincí z oběhu byla dlouhodobá záležitost a určitě se tuhle důležitou informaci každý dozvěděl.

pěkný kolečka

Mince se skutečně přibíjeli, ale né na stromy. Na každém městském trhu, bal úředník, který měl na starost získat daně pro město, za uskutečněné obchody. tento úředník měl sebou početní stůl i s mincemi, mincovní závaží a mimo jiné i prkno, na kterém byli břibity mince, které v té době platili. mezi těmito mincemi byli i mince drobné stříbrné. na cennější stříbrné a zlaté měl mincovní závaží. při uzavírání obchodu, za ním přišli jak prodávající, tak kupující a před ním uzavřeli obcgod a zalatili daň, Pokud se platilo větší stříbrnou, nebo zlatou mincí, tak ji úředník zvážil a pokud bylo vše v pořádku, tak byl v pořádku i obchod. V opačném případě ten kdo přinesl ošizenou nebo jinak znehodnocenou minci, toho sebral biřic a šel do šatlavy. ostatní si asi každý domyslí. To je vše k těm proráženým mincím. O mincích které se nosili na krku, je už pojednání spíš na stránkách o špercích. Čerpáno z různých archivů - obchodní akademie, měst a nulismatických sborníků.

Krutor - na strom nee, na pranýři bylo pověšené prkno a na něj se přitloukaly mince které nebyly brané jako konvertabilní k současné (tehdejší) mněně. S tolary asi problém nebyl, šlo o malé nominály v řádu feniků, grešlí a pod. Jedno je v Českých Budějovicích v muzeu, viděl jsem stejné i ve Vyškově. Vyvěšovalo se o trzích.

Ahoj Bohoušku, jsi neskutečně rychlej

Každopádně ty mince přibité na úřední desku nevysvětlí ten počet nalézaných mincí s otvorem. Osobně pochybuji, že se tyto mince z desek dostávaly znovu do oběhu.

Rossy :
také netvrdím, že ty mince na polích jsou z těchto prken. Jen jsem reagoval na ty stromy. Jinak od čeho jsou v mincích dirky, je velmi mnoho možností.

To:jezero. Ne, ne. To nebyla reakce na informaci o které jsem nevěděl. Myslím o těch prknech. Napsal jsem to jen tak všeobecně. Těch možností proč jsou v mincích dirky bude opravdu asi víc.

Proste se tak neplatne mince znehodnocovaly. ale proč je nachazime sám nevím...

To:Tomin. Z toho co napsal jezero tak na tom prknu byly mince které platily. Vlastně o takovémto znehodnocování /proděravěním/ neplatných mincí tu nikdo nepsal.
Vlastně ani snowfell nepíše o tom, že by tam byly přibity vysloveně neplatné mince.

mince se také přibíjely při stavbě domů na krovy, pro štěstí a aby se držely v domě.

Na prkně byli přibité platné mince, ze všech možných zemí, které se v té době u nás vyskytovali a též platili. Možná že se ukazovali i mince neplatné, ale to jsem nikde nevyčetl, ani jinak nezjistil.

Úrodička pěkná.
Diskuse poučná.

Lidi zapomínáte na to že naši snědí spoluobčané s námi sdílejí tuto zemi už staletí. No a movitější (v jejich poměrech) cikáni si na kroj našívali desítky až stovky drobných mincí, často už neplatných. A niť se časem prodere...
Taky jeden z důvodů pro dírku v minci...

Nedá mi to, musím ocitovat co jsem zde už jednou k těmto mincím napsal:
Nálezy mincí použitých jako ozdoby známe z našeho území už z pohřebišť Velké Moravy. Byly to většinou mince byzantské, francké a severoitalské denáry. Zvyk používat mince jako šperk byl zvláště na venkově a u nižších sociálních vrstev obyvatelstva dlouhodobý jev. Stříbrné penízky bývaly obvyklým křestním darem kmotra dítěti už od 16.století a tak prstýnek a mince byly často jedinými šperky, které měla většina prostých lidí po celý zbytek života. Jedním z etnik, které na našem území používalo mincí ke zdobným účelům ve větší míře byli cikáni. Dělo se tak ovšem až od 18.století a v té době měli zvyk našívat mince na sukně, kabáty a vesty, nosili je na krku i ve vlasech či na rukou a tanečnice na nohou.