Nechtěné nálezy

23. 05. 2022 Autor: Luftreisen 3307× 4

Ahoj všichni. Tyhle láhve nejsou vlastně můj objev, ale nechtěný nález jednoho našeho kolegy. Každý den vyrážím venčit psa, a tak tomu bylo i ten den na počátku února. Tajně doufám, že taky někde hrábne do země a budou z ni lítat mince nebo bronz. No, zatím mu jdou jen myši. Vešli jsme do lesa a Rex si dříve než já všimnul pohybu mezi stromy a zavrčel. Kolega detektorář právě něco doloval ze země. Znám tento lesík velmi dobře. V tomto místě je starý příkop a věčně býval plný vody, teď je díky suchu bez vody. Šel jsem se za ním podívat, detektor mu reagoval na kousky železa, ale bylo tam i sklo. Ukázal mi pěknou starou láhev s litým nápisem. Pochválil jsem mu takový nález, prohodili jsme pár slov a šel jsem dál.

Na druhý den mi to nedalo, vzal jsem psa a šel se podívat jak to tam rozvrtal. K mému překvapení v kopání nepokračoval a ta láhev ležela u stromu. EMIL BAJER, výrobce sod a limonádové vody, BOJKOVICE. Strčil jsem láhev do kapsy a šel vesele domů. Na internetu jsem našel fotku Emila Bajera s rodinou a zaměstnanci.

Hned následující den jsem tam byl znovu i s motyčkou. Opatrně jsem rozhrabával stěnu příkopu a vykoukla na mne další sodovková láhev. JAN FUCHS UH. BROD. Zkoušel jsem najít nějakou informaci. Narazil jsem na hostinec U Fuchsů, dnes je na jeho místě základní umělecká škola. Jméno Jan v informacích, které jsem dohledal, nefiguruje. Tak těžko říci, jestli souvisí s hostincem. Ale soudím, že ano, protože i hotel Novák v Uherském Brodě měl taky své sodovky ve vlastních láhvích.

Dalším nálezem byly dvě láhvičky ALPA. Ty jsou poměrně časté, a tak jsem je ani nefotil, ale byla tam i zajímavější láhvička. LINIMENTUM ORIG. SEDLÁČEK. Hledal jsem a našel lékárnu U Zlaté koruny v Kyjově. Tady je něco z její historie.

Počátky lékárny U Zlaté koruny sahají do konce 17. století, přesně od roku 1786. V roce 1888 ji převzal dědeček současného majitele PhMr. František Sedláček, který ji vedl až do své smrti v roce 1925. Kromě lékárny zavedl výrobu později slavného antirevmatika "Linimentum mentholi chloroformiatum cum camphora", jenž se vyváželo do celého bývalého Rakouska-Uherska. PhMr. Sedláček obdržel za tento preparát stříbrnou medaili od tehdejšího ministerstva války.

Mám velkou radost z takových nálezů, které se vztahují k nejbližšímu okolí mého domova. Co jeden pohodí, druhý bere. Tak to je.

P. S.: Ty flašky se blbě fotí, poradíte někdo nějaký fígl?

Nakonec tu mám opravdu nechtěný nález, který je pro zamyšlení nad lidskou bezohledností. Dnes, kdy jsou v každé obci sběrné dvory a kontejnery na tříděný odpad, mají někteří jedinci potřebu vyhazovat smetí do přírody. Na Velikonoce mne Rex zatáhl do těžko schůdného žlebu hustě zarostlého křovím. Tam byl mladý daněk, který si někde pohrál s kusem starého koberce, namotal si jej na paroží a zachytil se o houževnatý výhon keře. Ještě žil, ale podle jeho vyzáblosti a udusaného okolí bylo znát, že je tam už několik dní. Podařilo se mi ho vyprostit, ale neměl už sílu odejít. Šel jsem domů pro otce, aktivního myslivce, ale po našem návratu už nedýchal. Škoda.