Něco bližšího o této plaketě?

Orelský slet v Brně 1922

Myšlenka uspořádat v Brně Slet Orelstva vznikla, když se organizace orelská probudila po první obnově 28. října 1917 z válečného snění a v nové svobodné republice neobyčejný početní vzrůst Čs. Orla volal po mohutném projevu síly mladé organizace.
Stará tradice sletů ve Vyškově, Kroměříži a Hradci Králové ožívala. Zvláště když k uskutečnění sletů v Hradci Králové 1914 a v Kroměříži 1915 z válečných důvodů nedošlo. Po prvním slovanském táboru v Mariboru byl orelský slet v Brně připravován jako II. slovanský slet Orelstva.
O pořádání sletu rozhodla ústřední rada Čs. Orla 25. července 1921 na základě zmocnění valného sjezdu Čs. Orla ze dne 12. června 1921. Rok 1922 byl rokem sletovým a ke sletu byly zaměřeny všechny práce od jednot až po ústřední orgány Čs. Orla. Přípravné práce byly vykonány již v r. 1921. Byla ustavena sletová rada s pětičlenným předsednictvem: bři. F. Dolanský, Čeněk Landa, JUDr. Karel Novotný, F. S. Pospíchal a F. M. Žampach, jimž uloženo vypracovati organizační plán sletových příprav.
Prvním předsletovým činem bylo provolání ke katolické veřejnosti, vydané sletovou radou 6. prosince 1921. V téže době byly pozvány příbuzné organizace katolických tělocvičných svazů z Jugoslávie, Belgie, Itálie, Francie, Polska, Švýcarska a Katolického Sokola v USA.
Ustavena nová náčelnická rada a obnoveny zemské technické (tělocvičné) sbory. Provedeny nácvičné kurzy všech cvičení a úroveň nácviku vyzkoušena na mnoha župních sletech. Náčelnická rada rozhodla časový rozvrh sletových slavností již 8. prosince 1921 takto: 30. července 1922 den žactva a dorostu, 12. - 15. srpna 1922 vystoupení členstva, studentstva, závody, den národopisu.
Stavba stadionu byla velkým dílem, jehož provedení svěřeno architektu Jaroslavu Syřišťovi, který vytvořil nádherné stavby, zdobené lidovými motivy. Zemní práce provedeny svépomocí orelského členstva hlavně z brněnské župy Sušilovy, později byly vyzvány i župy Krekova, Klapilova, Šilingrova, Metodějova a Kosmákova, aby vyslaly na stavbu dobrovolné pracovní čety.
Byly vydány sletové pohlednice, plakáty, sletové odznaky, nálepky, dva velké plakáty od akademického malíře Hoplíčka. Samostatnými akcemi pro uměleckou výzdobu sletiště a zvýšení lesku slavností bylo zhotovení sochy "Borce s orlem na ramenou" od sochaře Fabiánka, umístěné na slavnostním nádvoří a vyšití oficiálního slavnostního praporu Čs. Orla podle návrhu akademického malíře Jan Koehlera firmou br. Wernera z Brna.
Hudební skladatel ThDr. Rudolf Šetina, profesor náboženství ve Vysokém Mýtě, složil hudební doprovod pro prostná cvičení všech kategorií a jeho "Sletové fanfáry" otvíraly celý slet, sletové dny a slavnostní akce.
Šetinův pochod "Vzhůru, Orle slovanský" na slova Vladimíra Hornofa, prof. náboženství ve Vysokém Mýtě, je nejznámější orelskou písní a stává se pro krásný nápěv a stále platná slova novodobou hymnou Orla v 90. letech. Stejně ještě na konci století je zpíván pro duchovní posilu Orla sletový chorál "O, zdroji Pravdy, Dobra, všech Krás", motlitba Orelstva, složená ke sletu 1922 - slova Josef Rudolecký, farář v Únanově u Znojma, zhudebnil profesor F. Krejzl z Brna.
Zahraniční odbor sletový společně s předsednictvem ústřední rady pozval k účasti delegace z ciziny, prezidenta ČSR T. G. Masaryka, zemské úřady a město Brno. Bylo stanoveno čestné předsednictvo sletu, do něhož bylo vybráno 46 vynikajících osobností evropského katolického života v čele s apoštolským nunciem pražským mons. Clementem Micarou, maršálem Francie Ferdinandem Fochem, 8 ministrů, 5 arcibiskupů - z toho primas český, polský a jugoslávský a další biskupové, ministři, politikové a funkcionáři mezinárodních tělovýchovných organizací, které se zúčastnily sletu.
Tělovýchovná organizace sletu byla nejzákladnější a nejdůležitější složkou tohoto prvního mohutného podniku Orelstva. Jeho zdar zajišťoval velkolepou manifestaci katolicismu v mladé, svobodné ČSR. Úkol však byl těžko splnitelný. Na všech stranách bylo nutno stále ještě bojovat s překážkami, nedorozuměním i zjevným nepřátelstvím a záští. Nebylo ani odborníků pro přípravu tak velké akce, ale ani předchozích zkušeností. Zemské slety předválečné počítaly se stovkami cvičenců, připravovaný slet musel počítat s tisíci cvičenců a desetitisíci diváků.
Ve sletovém roce bylo poslední kontrolou přípravy cvičenců několik župních sletů v Čechách - Příbram, České Budějovice, Sušice a Litomyšl; na Moravě - Boskovice, Olomouc, Moravská Ostrava a jubilejní slavnost v Líšni; na Slovensku slavnost tří žup v Trnavě.
Zahájení sletu
Sletové slavnosti byly zahájeny v neděli 16. června 1922 slavnostním sjezdem ve dvoraně Besedního domu v Brně. Po bohoslužbách na Petrově 2.000 účastníků zaplnilo dvoranu. Sjezd byl zahájen Šetinovými sletovými fanfárami. Starosta Čs. Orla, ministr zdravotnictví ČSR, prof. mons. Jan Šrámek, zahájil sjezd:"Dnes začínáme velký sletový měsíc, který zůstane navždy památným v dějinách Orelstva, ale také v dějinách celého křesť. hnutí v našem národě". Přivítal všechny složky velké rodiny orelské, podkarpatsko-ruskou, slovenskou, moravskou a českou. Vystřídalo se mnoho řečníků. Zemský starosta moravskoslezský Dr. Ladislav Daněk odevzdal br. Šrámkovi umělecký diplom čestného členství Orla podle usnesení I. sjezdu Čs. Orla v r. 1921. Ve svém poděkování pronesl Šrámek památnou větu:"Orelstvo chce vždy pracovat k vítězství, a když nebude vítězit, bude vždy pracovat, aby zvítězilo". Po projevech vedoucích pracovníků odPrahy až po Užhorod, přednesl projev profesor ThDr. Jan Sedlák. Jeho přednáška obsahovala tři části: idea náboženská, idea národní a idea sociální (čas. OREL, č. 8/1922, str. 152-155). Sjezd byl zakončen hymnami.
Odpoledne byla na sletišti odhalena socha "Borce s orlem" od mistra Fabiánka.
Den žactva a dorostu
V neděli 30. června 1922 byl zahájen den žactva a dorostu slavnostním průvodem žactva a dorostu s doprovodným oddílem členstva, vše v osmistupech. Průvod vyšel v 9 hodin od parku v Lužánkách, prošel Novou ulicí, náměstím Svobody, kolem nádraží, Novými sady, Starým Brnem do hlavní brány sletiště, doprovázen devíti hudbami a třemi sbory fanfaristů. V průvodu, který trval hodinu, pochodovalo 2.892 žaček, 3.818 žáků, 2.420 dorostenek a 2.092 dorostenců. Doprovodná skupina čítala 767 členů a členek v kroji a mnoho členů v národních krojích a v šatě občanském. Celkem šlo v průvodě na 15.000 osob.
Mši svatou na sletišti celebroval opat starobrněnského kláštera prelát Bařina. Odpolední cvičení žactva a dorostu proběhlo za krásného počasí: žáčky 2.880, žáci 3.520, dorostenky 2.140 a dorostenci 2.704. Sestavy byly zacvičeny hbitě a s chutí, nástupy provedeny velmi dobře. Dobrý začátek sletu byl učiněn.
Hlavní sletové dny 12. - 15. srpna 1922
Hlavním sletovým dnům předcházely dva dny vítání zahraničních hostů, delegací a výprav cvičenců. Přijeli k nám bratři z Jugoslávie, Slovinci a Chorvati v počtu 1.200 osob, Francouzi 600, Belgičané 440, Švýcaři a Katoličtí sokoli z Ameriky. Jihoslované jeli přes Vídeň do Brna, ostatní přijeli ze západu přes Prahu, kde se večer uskutečnila v Žofínském sále akademie. Vystoupila družstva z Prahy spolu s gymnasty z Francie, Švýcarska, Belgie a sokoly z Ameriky. Ze Slovenska přijely 4 zvláštní vlaky v čele s poslancem A. Hlinkou, s belgickou výpravou přijel i prezident Mezinárodní unie katolických gymnastů Felix van der Kerchove. Celkový počet zahraničních hostů byl odhadnut na 2.400 osob.
Sobota 12. srpna již byla součástí sletových slavností. Začaly mezinárodní závody gymnastů a odpoledne konány zkoušky cvičenců. Ve velké dvoraně Besedního domu se konal manifestační sjezd katolického studenstva za účasti 3.000 studentů. Večer byla v Městském divadle hudebně - tělocvičná akademie.
Neděle 13. srpna byla hlavním sletovým dnem. Byl pěkný slunný den a vydařil se po všech stránkách. K osmé hodině lemovaly již chodníky města davy lidu a očekávaly průvod Orelstva a jeho hostů městem. Před vlastním průvodem šlo 600 orelských legionářů a vojáků s hudbou. Nesměli jít dle rozkazu v průvodě orelském, proto šli před ním. Za tuto účast Jednoty Čs. Obce Legionářské vyloučily tyto legionáře - Orly a Výbor ČOL toto rozhodnutí schválil z důvodu, že "Orelstvo je bojovným šikem politických cílů klerikálních, že nemůže býti současně bojováno za myšlenku pokroku a socialismu a za myšlenku vlády klerikalismu". (Legionář směr, 9/9 1922, str. 18)
Před půl devátou vyšel vlastní průvod, půl druhé hodiny procházel trasou od Lužánek náměstím Svobody, kolem nádraží, Novými Sady, Starým Brnem na sletiště (dnešní výstaviště). Průvod zahajovalo banderium - na ozdobených koních orli v národních krojích, skupina praporů a dlouhá řada v národních krojích. Za nimi 160 žaček, 180 dorostenek a stejný počet žáků a dorostu.
Následovali zahraniční účastníci. V čele deputace anglických skautek z Londýna, za nimi početná skupina gymnastů a gymnastek z Belgie s korporacemi francouzskými i vlámskými. Francouzi pochodovali v pestrých krojích s výraznými klobouky s pery. Skupina zpestřena prapory a výbornými sbory trubačů. Švýcaři měli bílé kroje se slaměnými klobouky zdobenými peřím. Jihoslované v červených košilích (Chorvati), opálení, byli obrazem své hrdé, skalnaté vlasti. Slovinské dívky svítily zlatými čepci. Dlouhý průvod Jihoslovanů byl nadšeně vítán a pozdravován, bylo jich 1.200. Pokračovaly delegace polská, lužických Srbů, ruská, amerických Katolických sokolů. Mezi zahraniční delegace byli zařazeni i orli z Vídně, které jsme ovšem nikdy za cizince nepovažovali.
Za pestrými delegacemi hostů šel strážní oddíl Orla z bojů na Slovensku a zástupci Podkarpatské Rusi. Tím zahájen průvod orlů československých. V čele jelo ozdobené auto s ministrem Janem Šrámkem, starostou Orla a prezidentem Mezinárodní unie katolických gymnastů Felixem van der Kerchove z Belgie. Následovala ústřední rada, vedená náčelníkem Čs. Orla br. Přikrylem, za ní v osmistupech orli a orlice podle zemí a žup: Slovensko, Čechy, Morava se Slezskem, ostravští havíři šli s kahany a bílými a černými chocholy na kloboucích.
Před hotelem Padowetz u nádraží byli na terase shromážděni význační hosté sletu: papežský nuncius Micara, zástupce pres. T. G. Masaryka ministr Dolanský, arcibiskup olomoucký C. A. Stojan, ministři, biskupové, poslanci a senátoři ČSL.
Za Orelstvem v krojích šly zástupy mužů a žen s odznaky v osmistupech. V průvodě napočítáno 12.000 v orel. krojích a 205 praporů, za nimi 30.000 v šatě občanském. Špalíry podél trasy pochodu odhadnuty na 150.000.
Po příchodu průvodu na sletiště byla sloužena mše sv. arcibiskupem Micarou, apoštolským nunciem. Po mši sv. byl arcibiskupem C. A. Stojanem posvěcen ústřední prapor
Čs. Orla, umělecké dílo Jana Koehlera, zhotovené v dílně br. Wernera. Po svěcení praporů složilo Orelstvo slib zdvižením pravice a hromovým "Slibujeme! " Hymnou naší a papežskou skončily dopolední slavnosti.
Nedělní odpoledne bylo vyvrcholením sletu. Devadesát tisíc diváků obsadilo tribuny. Šetinovy fanfáry ohlásily začátek cvičení. Mohutným potleskem je vítalo 3.100 sester, které po složitém nástupu provedly dobře i svá cvičení s hudbou Šetinovou.
Následovalo cvičení 30 družstev na nářadí. 72 Jihoslovanů předvedlo velmi náročné a složité cviky. 140 vojáků nastoupilo ke cvičení s puškami. Po nich se střídala vystoupení 5 družstev belgických, družstvo švýcarské, vystoupení 150 Francouzů a družstvo alsaské.
Zlatým hřebem neděle a celého sletu bylo vystoupení mužů. 3.850 členů zdařilým nástupem zaplnilo plochu sletiště a přesně a radostně provedená prostná s hudbou Šetinovou nadchla naplněné hlediště.
Slet se vydařil. Večer se konala v Besedním domě zdařilá akademie Slováků. Třetí sletový den v pondělí 14. srpna se odpoledne konalo cvičení studenstva. Večer se v Městském divadle konala mezinárodní tělocvičná akademie. Vystoupili Francouzi, Slovinské orlice, Švýcaři, Belgičanky, Chorvati, Slovinci a Katol. sokolové z Ameriky. Z našich vystoupili bratři a sestry z Vyškova a chovanky učitelského ústavu z Řepčína u Olomouce. Úspěch akademie byl obrovský.
Již dopoledne skončily nářaďové a lehkoatletické závody. Čtvrtý sletový den v úterý 15. srpna patřil národopisu - lidovým krojům a obyčejům. Téměř hodinový průvod šel toutéž cestou jako v neděli. Čelo průvodu tvořila dvě auta, cyklisté, banderium 51 jezdců, četa vojáků, 22 Jánošíků z Těrchové, kroje z jihoslovanské Bosny, 18 krojů z Podkarpatské Rusi. Za nimi 1.500 žen a 1.200 mužů v národních krojích z celé republiky za doprovodu 23 kapel v krojích. Převládaly kroje z Moravy. Pozornost budili horníci z Ostravy ve slavnostních krojích. Za národními kroji kráčelo 1.000 orlic a 1.720 mužů v orelských krojích. Z terasy u nádraží sledovali průvod zahraniční hosté a hodnostáři s papežským nunciem Micarou a ministrem Šrámkem.
Na stadionu sloužil mši svatou arcibiskup Micara. Odpoledne bylo věnováno ukázkám lidových zvyků. Předvedly je soubory orelské i zahraniční: slovácké královničky, dosloužená, fašank, šlahačka, hody pod májí, šlapanské právo, svatba z Hustopečska, hody z Líšně, vše v pravých lidových krojích ze všech krajů naší vlasti.
Po přestávce nastoupilo 2.000 mužů k prostným cvičením, aby zopakovalo nedělní triumf.
Vítězům nářaďových závodů a závodů lehkoatletických byly předány lipové a vavřínové věnce s trikolorami.
Na závěr 2.000 členů Katolické Omladiny předvedlo 19 lidových zvyků.
Slet skončil. 50 zvláštních vlaků rozvezlo účastníky domů do jednot a žup i do zahraničí. Poslední odjeli Belgičané. Brno ztichlo, život se vrátil do obvyklých kolejí. Ale nezapomenutelný dojem ze sletu zůstává dlouho v myslích těch, kteří největší slavnost Čs. Orla - orelský slet v Brně 1922 - prožili vlastním tělem, duší a srdcem.
Brněnský slet Čs. Orla 1922 znamenal pro organizaci velký úspěch doma i v zahraničí. Po sletu nastal velký rozmach tělovýchovné i kulturní činnosti: pořádány akademie, veřejná cvičení, župní slety, budovány stadiony a hřiště, stavěny orlovny, Katolické a Lidové domy. Brněnským sletem se dostal Čs. Orel do povědomí české veřejnosti, dokázal, že je silnou složkou naší společnosti a že se s ním musí jednat jako s rovnoprávným partnerem v čsl. tělovýchově.

Jéžiši zero, jsi bourák. Dávám ti palec nahoru a smekám.

Teda zero ty jsi se nám něják rozpovídal Super počtení Jinak plaketka pěkná, nedávno jsem našel odznáček orlů, mám ho v příspěvcích, ať se daří

To si nechám až na večer.

taky jsem našel ale menší plaketu, mám ji v příspěvku.
škoda že někdo nenapíše alespoň něco málo o tom sletu orlu

díky za stručné vyjádření předal jsem, asi to chce střelit bo se zaíjá kolik je cca cena, nevíte někdo? Popř. se v případě zájmu ozvěte na mail.

Kawo tohle maximalne 200,- az 300,-Zero tohle nedam...