Úvod / Články

Něco málo k podkovám

01. 08. 2011 Autor: Rossy 8298× 22
I když na Detektorwebu bylo publikováno několik výborných článků, které se věnovaly podkovám, chtěl bych i já přispět a upřesnit některé pojmy. Vycházím ze svých nálezů a z toho co již bylo někde zveřejněno. Pominu podkovy zvané hiposandály používané v antickém Římě a podkovy keltské neboť jejich nálezy jsou velmi sporadické. Na našem území došlo k velkému rozšíření chovu koní v 10. století a tím vlastně k znovuobjevení podkovy. Koně byli chováni pro potřebu mobility, tedy pro potřebu dopravy a války. Tomu odpovídaly podkovy a koně se kovali jen vyjímečně. Pro práci v zemědělství se v té době používal nekovaný hovězí dobytek. První písemná zmínka o okovaných koních u nás se váže k roku 1040 a to v bitvě u Brůdku. Předpokládám, že koně byli kováni pouze před takovými mimořádnými akcemi a jinak byli bez ustájení neokovaní volně ve výbězích. Tím, že musela podkova plnit tyto specifické úkoly - boj a dopravu - dá se odvodit jak asi vypadala. V prvé řadě si lidé všimli, že přizvednutím kopyta v zadní části pomocí ozubu docílí jeho lepšího záběru. Myslím si, že je mylný názor, že ozuby byly vytvořeny kvůli lepší chůzi po ledu nebo kamení. Je to jen jejich vedlejší produkt a kvůli odlišným ročním podmínkám se musely upravovat. Z předešlého vyplývá, že díky specifickému používání koně nejde nalézt raně středověkou podkovu bez ozubů. Teprve ve století 14. doznala podkova další změny. Přibyl hmatec. Záběrové místo kopyta a vlastně i podkovy je její přední část a tímto hmatcem byla posílena. Z toho vyplývá, že podkovy s hmatcem jsou datovatelné od 14.století výš. Až o mnoho později se vyvinula podkova jezdecká, která postrádá jak hmatec tak i ozub. Značnou šíři středověké podkovy /což je vdálenost od vnitřního okraje k vnějšímu/ přičítám mimo jiné také používání koně k boji, neboť v té době existovaly nástrahy vedoucí k poranění kopyta a vyřazení koně z bitvy což široká podkova eliminovala. Vývojem procházel i podkovářský hřeb /podkovák/ než se ustálil v dnešním tvaru, stejně jako rýha na spodní straně podkovy a čapky /bočnice/ zabraňující posunu podkovy po kopytu. Svoji historii měly i podkovy pro dobytek, ale protože je jeho kopyto jinak stavěno, mají jinou konstrukci /jsou párové/ a ozuby s hmatcem se u nich objevují jen vyjímečně.
1.Novodobá jezdecká podkova.
2.Ozub pro specifické podmínky.
3.Ozub jen pro přizvednutí zadní části kopyta.
4.Výměnný novodobý ozub pro zimní podmínky.
5.Rýha na spodní části podkovy.
6.Kovaný hmatec. U novodobých podkov se používá výměnný.
7.-8.-9.Postupný vývoj podkovářského hřebu /podkováku/.
10.Čapka /na přední podkově bývá jedna, na zadní dvě/ 11.Půl podkovy pro tažný dobytek s ozubem a hmatcem.
P. S. Nechtěl jsem se pouštět do datování jednotlivých podkov. Je to nesmírně složité a myslím že bez nálezových okolností v určitých případech i nemožné. Musí se přihlédnout také k místním zvyklostem. Například nejkvalitnější podkovy středověku se vyráběly v některých oblastech Slovenska z navářkové oceli na došlapové straně. Jakési standardy a členění podkov lze pozorovat až při vyčlenění podkovářství jako samostatného cechu z klasického kovářství což se například stalo na našem území až v roce 1896.

ROSSY

 Autor: Rossy

Komentáře

pliza27

01. 08. 2011, 13:13

zajímavé a poučné, klidně jsi se mohl rezepsat i víc.

dabelhorny

01. 08. 2011, 13:29

Ako vždy, super. Na f. č. 1 - máš peknú pantoflicu.

dabelhorny

01. 08. 2011, 13:54

Existuje aj tab. stredovekých podkov. Rozdelená na 14.-15.str. a stredovek. Ozuby slúžia v prvom rade na odľahčenie zaťaženia napínanej šľachy koňa pri zábere v ťahu a výšľape a tým dosiahnutiu lepšej výkonnosti.

Rossy

01. 08. 2011, 15:03

A ještě něco k mému tvrzení, že koně nebyly okovány celoročně. Použití ozubu vede, jestliže není kůň pracovně využit a jenom by stál na tvrdé podlaze ve stáji, k přepínání šlach, a až k tak zvané schvácenosti. Totiž změna úhlu kopyta o 30 stupňů je nepřirozená. Navíc i dnes se nechávají nevyužití koně třeba přes zimu neokovaní. Při dlouhodobém okování trvá někdy až rok než se kopyto zregeneruje. Tvrzení, že by mohly existovat podkovy bez ozubů bych vyloučil i z toho důvodu neboť i na středověkého koně byly kladeny stejné nároky /prudké zvýšení rychlosti, skákání/ jako dnes u parkurového koně, kde se snimatelné ozuby a hmatce používají dodnes.

Rossy

01. 08. 2011, 15:12

Jak jsem si všiml, obrázky jsou zpřeházené, ale snad poznáte k čemu jednotlivé popisky patří.

Rossy

01. 08. 2011, 15:16

To:S tím odlehčením zatížení napínané šlachy máš pravdu. Chtěl jsem to napsat jednoduše a toto jsem vypustil.

Rossy

01. 08. 2011, 16:33

A ještě dvě perličky. Ve středověku se kovali i vepři a podkovy pro tažný dobytek se někdy opravdu vyráběly i celistvé/to jsem sám nevěděl/s ozubem a hmatcem.

Rossy

01. 08. 2011, 16:42

To:dabelhorny. Ano, naprvním obrázku je pantoflice pro jezdecké a kočárové koně. Vyráběla se těžká a jako tato lehká. Těžká se směrem koncům ramen zvyšuje a tvoří vlastně" falešný ozub" který má na došlapové straně drážky.

dabelhorny

01. 08. 2011, 19:38

A tie prasce . V Kyripolci svine kujú. V tejto dedinke na Záhorí podkuli na počesť kráľa aj prasce na znak úcty. Lenže kráľ cez dedinku prefrčal bez zastávky a milé svine so zlatými kopýtkami ostali na pobavenie občanov okolitých obcí. Presne neviem rok ani meno kráľa, ale názov knihy v ktorej sa to spomína je 2 veta v príspevku.

Tatino

01. 08. 2011, 21:47

O podkovach toho veru nevieme vela! Vdaka Rossy.

Rossy

01. 08. 2011, 22:47

Díky za komentáře.

Rossy

02. 08. 2011, 16:48

Protože jsou obrázky zpřeházené popíšu je znovu.
1.jezdecká podkova-lehká pantoflice.
2.Čapka zabraňující posunu pudkovy po kopytu.
3.Ozub pro speciální podmínky.
4.Ozub jen pro přizvednutí zadní části podkovy.
5.Kovaný hmatec.
6.Půl podkovy pro dobytek s ozubem a hmatcem.
7.9.. 8.Vývoj kovářského hřebu.
10.Rýha na spodní části podkovy.
11.Výměnný novodový ozub pro zimu.

dabelhorny

03. 08. 2011, 19:29

Škoda, že sa ešte nepodarilo nájsť celú aj s ochranným plieškom na predĺženie životnosti podkovy.

Rossy

11. 08. 2011, 21:15

To:Maruška. Děkuji za odkaz.

krokohot

13. 08. 2012, 12:22

Rossy moc krásně popsáno taky je nacházím a schovávám, mámjak staré koňské tak dobytčí, našel jsem i celýŠpanělský střevíc krásně zachovalý. Nafotím je  a pošlu Ti fotky. Zdravím,

krokohot

13. 08. 2012, 12:24

To: Maruška krásné fota na Tvém odkazu. Díky.

Rossy

09. 02. 2014, 11:51

A ještě něco k "volské" podkově jako takové.
Zdravé paznehty u hovězího dobytka, téže končetiny, jsou tvarem a velikostí shodné. Těžko můžeme určit vnitřní a vnější část nalezené části dvojité podkovy z jedné končetiny. http://www.agropress.cz/img/skot/o_zviratech/paznehty/paznehty_skot6.jpg
Pro zdravé paznechty přední i zadní končetiy platí určitý poměr jednotlivých rozměrů samotného panechtu, které vlastně určují, že tvar podkov je na přední a zadní končetině totožný a může se lišit pouze velikostí http://www.agropress.cz/img/skot/o_zviratech/paznehty/paznehty_skot5.jpg
Velikost ale nedokážeme posoudit z jednotlivého nálezu. U výroby podkov se také postupovalo a postupuje jinak než u podkov koňských. Bez dotvarování podle konkrétního kopyta/důležitá byla pouze velikost/. http://www.thehinefamily.com/images/Bows-ox-shoes/ox-shoes%202.jpg
Na závěr jedna taková perlička o které jsem četl na jednom zahraničním webu a a narazil jsem na ni i v knize o podkovářství od MVDr. Aloise Hansliana na tomto odkazu http://www.knife.cz/Default. aspx? tabid=53&g=posts&m=540987 "celková"podkova pro hovězí dobytek. Když se tu kolikrát bavíme jestli se jedná v nálezu o podkovu volskou nebo kravskou měli bychom při tomto uvažování znát zemědělskou historii lokality. Uvedu příklad od nás. Z urbárního výtahu z roku 1631 byl v naší obci u větších zemědělců tažným zvířetem kůň u menších zědělců to byl lacinější a méně náročný vůl. Tyto dvě skupiny hospodářů, které se lišily druhem používaného dobytka k práci, tu byly i po třicetileté válce. Začalo se ale ve větší míře používat volů. Nakonec se většina zemědělců musela spokojit s volem jako s výhradním tažným zvířetem. Proto také byla po nich až do poloviny 19.století velká poptávka a o kravách jako tažném zvířeti nejsou zmínky. Tažné volky odchovávali z toho důvodu i místní hospodáři. Jsou zminováni i v zápisech pozůstalostí a to od dvou párů volků po několik desítek. Také jsou v zápisech věna. Jeden půlláník z naší obce podělil své tři dcery a syna po páru tažných volů návdavkem jednou mléčnou kravou. Výskyt dvou párů tažných volů u statku byl běžnou zvyklostí. Drobení větších gruntů na grunty menší bylo jen ve prospěch chovu volů jako tažného zvířete. Naši hospodáři se však neomezovali jen na vlastní odchov ale nakupovali ještě počátkem 19.století voly v Uhrách. Podle mne je otázka kování krav u nás ohraničena počátkem 20.stol a to jen v minimální míře a jen u velmi drobných zemědělcu u kterých už nebylo zemědělství hlavní obživou a i ti si možná raději voly, na jednorázové práce, zapůjčili.
Já tedy nálezy těchto podkov v okolí naší obce považuji za většinové nálezy podkov volských.

Rossy

09. 02. 2014, 13:10

Jakési standardy a členění podkov lze pozorovat až při vyčlenění podkovářství jako samostatného cechu z klasického kovářství což se například stalo na našem území až v roce 1896.Z toho důvodu osobně nepreferuji používání těchto standardů při posuzování podkov středověkých a určování napříklat podkovy přední- zadní, pravé- levé. Možná jen v případech kdy je podkova vybavena na každém rameni rozdlným typem ozubu nebo na jednom rameni nebyl ozub použit. Toto úskalí je zmiňovno i v odborných pracech a navíc se takovéto určování neopírá o dobové středověké teksty či vyobrazení. Musíme si uvědomit, že například i rozdíl mezi pravvou a levou botou se začal rolišovat při výrobě také až na  konci 19.století. Do té doby se po celý sředověk u nich pravolevost nerozlišovala. Aby jste měli představu jak se i dnes kovou koně, při existenci standardů na rodíl od středověku, budu citovat kováře který o tom v jednom článku hovoří............................................................... každý výrobce označuje u podstatné části sortimentu levé a pravé podkovy. Jedná se o to, že na vnějším rameni je poslední díra pro podkovák posunuta minimálně do patkové části ramene podkovy. Přední i zadní podkovy jsou vyráběny také tak, že vnitřní rameno podkovy je kratší než rameno vnější. Někdy je v rýze na vnějším rameni nálitek Ten rozdíl je tak nepatrný, že je zanedbatelný a nemá smysl se tím zabývat. Tím čím je potřeba se zabývat je napasování podkovy. Každý kdo se okolo koní motá by měl vědět, že kupovaná podkova je polotovar a ten se musí dodělat. Já osobně také většinou nerespektuji jakou podkovu mám v ruce, ale označím si kam jsem ji napasoval jako když si podkovu vyrábím sám. To o čem se zde bavíme nemá žádný vliv na kopyto ani pohyb koně. Problém, ale nastává když současní podkováři přibíjejí zadní podkovy na přední končetiny a setkal jsem se i s tím, že přední podkovy obráceně přibil na zadní končetiny. Anatomie kopyta je velmi rozdílná a jelikož je spousta koní s úzkými ( těsnými ) kopyty tak se dvoučapkové podkovy zadní často přibíjejí na hrudní končetin.................................... Touto citací jsem chtěl jen naznačit, že si nedělám v tom případě iluze o kovářství středověkém.

Rossy

01. 07. 2019, 20:01

Peter Baxa podkovy.
https://digilib. phil. muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/139427/2_ArchaeologiaHistorica_07-1982-1_45.pdf? sequence=1

Rossy

01. 07. 2019, 20:26

PODKÚVANIE NA SLOVENSKU V 11.-13. STOROCÍ PETER BAXA
str. 425
https://is. muni.cz/th/cmfa0/Bc_final_402261_9k8pa.pdf

Předcházející odkaz byl... Kvývoju podkúvania na Slovensku v16.-17. storocí

Rossy

01. 07. 2019, 20:53

PODKÚVANIE NA SLOVENSKU V 11.-13. STOROCÍ PETER BAXA
str. 425
http://www.cevnad. sav. sk/aktivita_1_1/slovenska_archeologia_1981_2.pdf

Rossy

04. 08. 2020, 09:46

Středověké podkovy ze zaniklé středověké osady Konůvky
DAGMAR ŠAUROVA
https://digilib. phil. muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/139280/2_ArchaeologiaHistorica_04-1979-1_29.pdf