Něco málo o kosách

V minulé příspěvku jsem vznesl dotaz zda se dají datovat kosy. Zde Vám předkládám to, co jsem se o nich dozvěděl já. Samotná kosa není tak lehce definovatelný nástroj jak by se na první pohled zdálo. Za staletí se vyvinuly specifické typy kos pro sklizeň různých druhů rostlin a aby to nebylo tak jednoduché, v různých částech světa se i toto liší. My si však budeme všímat jen Evropy a soustředíme se na dva základní typy u nás nejrozšířenější a to kosu travní a kosu na sklizeň obilovin. Jako první vznikla kosa travní asi 500 let před našim letopočtem. Její nálezy máme z keltského prostředí, byla železná a v základu se podobala té dnešní a už se u ní objevuje výčnělek pro zapuštění do dřevěného těla kosiště, který se u většiny kos udržel dodnes. Také římští zemědělci ji měli ve své výbavě. I když já tu římskou považuji za velký srp. Stále se ale bavíme o kose travní. Ve větší míře se ve starověku používal srp. Bylo to dáno tím, že lidé neměli potřebu ve větší míře vytvářet zásoby sušené píce na zimu. To se ovšem u nás změnilo v 10.-13. století kdy se rozšířily jak chovy koní, tak hovězího dobytka. V té době nastává velký rozmach výroby travních kos. Obiloviny se totiž stále ještě sklízely srpem a to z jednoho prostého důvodu. Výnosy v té době byly příliš nízké a při použití kosy byly ztráty zrna až osminásobně vyšší než při použití srpu. Časem se ale i toto začalo měnit. Ve století šestnáctém nastupuje obilná kosa jednoruční. I když já ji považuji stále za srp s prodlouženou rukojetí, protože řešila pouze narovnání člověka při práci a navíc se k ní musel používat speciální přípravek k přidržení klasů. Opravdová obilní kosa vznikla až ve století 18. už jako kosa obouruční z kosy travní a to přidáním lehkých dřevěných prstů nad ostří kosy někdy pokrytých plátnem. Kosa je štíhlejší, delší a v této podobě se používala až do 20.století. A jak by se dalo torzo kosy bez viditelné značky podle které by šel vyhledat výrobce a možná i typ, datovat? Podle mně je tu jen málo možností, ale jsou. Travní kosa je vždy robustnější a kratší než kosa obilní. Měří přibližně okolo 60 cm a také se u nich objevuje v ploše výstužné žebro. Tak že kosy delší a štíhlejší jsou kosy obilní a ty můžeme datovat od 18.století výš. Dále si u kos musíme všimnout jaký úhel by svíraly s kosištěm. Jestliže svírají ostrý úhel /u dnešních kos je to asi 22 stupňů/ jedná se o kosy novodobé. Středověké kosy svírají s kosištěm úhel 90 stupňů až úhel tupý.
P. S. A ještě taková zajímavost. Návod z roku 1750 jak vyrobit z kosy sudlici.

ROSSY