Nedělní vycházka u bývalé německé vesničky

pearl beer asi pivní odznak https://aukro.cz/pe-0039expb-pearl-beer-k-doplneni-sbirky-6968634234

Institut International de Statistique Berlín z období Německého císařství.

Pro Klarkon. To by jsem bral. Ale co dělaly? Jen statistiku?

https://fr. wikipedia. org/wiki/Institut_international_de_statistique

Že by sčítací komisař? Takovej ten týpek co pak přijel do Berlína a povídá. "Tam v Bémen to je samá nemecka chudák, utelame tam taky nemecko. "

Pro Snowfell-Tak ho tam vzaly sukovicí po makovici???

Jo dobrej odkaz

Tenhle odznak je z období do r. 1918, to ještě německo nějakej chudák v bémen nezajímal - neboť bémen neexistovalo a v R-U byli skopčáci protěžovaný.

Klarkone omyl! Jest samozřejmě logickou pravdou, že do roku 1918 byl německý jazyk v předlitavské části úředním jazykem. Protože hlavním městem Habsburské monarchie byla Vídeň. Od roku 1870 v zalitavské části byla hlavním úředním jazykem maďarština. Protože v rámci Dualismu byla úředním hlavním městem Velkého uherského království Budapešť. Maďaři si (přes lůno Sisi) vydupali na v roce 1866 poražených Habsburcích naprosto vše! Vyjma armády, kde povelovou řečí byla němčina. I když oficíři museli alespoň v základu ovládat řeč rekrutů podle toho kterého doplňovacího obvodu, ze kterého se ten daný pluk doplňoval. Zde lze nalézt základy "chození na vandr" za prací v rámci monarchie. Protože když se takový mladičký rekrut - negramotný Rusín z uherské Východní Haliče. Zvyklý jen na svou polozemnici s kozou a v lepším případě s kravkou. Objevil v parádní uniformě K. u.k. Ö-U honvéda Uherského pluku táhnoucího po městech průmyslem a kulturou rozvinutého například Předlitavského Českého království. Připadal si dojista jak v Maně Nebeské!!! Navíc tihle dřinou urostlí a životem a střídmou stravou v přírodě zdraví mladíci. Byli žádaným povyražením nejen pro místní slečny. Ale hlavně pro doma zanedbávané paničky. Tedy mladíci se takto učili němčině, občas češtině, často italštině a maďarštině. Podle temperamentu dam. Bylo jisto jisté, že mnozí pak coby rezervisté doma v bídě dlouho nevydrželi. Někteří vzali roha za oceán, jiní coby levná pracovní síla. Šli za poloviční plat pracovat v rámci monarchie zpět do předlitavska. Zbylí co si vzali Nastěnku a nadělali jí hafo dětí. Alespoň mimo zemědělskou sezónu, šli zedničit hlavně do Vídně. A! Začal průser! Předlitavští našinci, Němci i Češi byli najednou pro buržousta drazí a k tomu chtěli dodržovat svá o Josefínských reforem těžko nabytá pracovní práva. Nechtěli být nevolníci, na což byli ale ti zalitavští. Pod stále pevnou rukou uherských bánů naprosto zvyklí. V té době kromě stávek potlačovaných koňmo chocholatými i Windischgrätz dragouny šavlemi přes záda na plocho. Hladových bouří, dětské práce v továrnách a v cihelnách okolo Vídně. Tzv. České koutky, podle převažující národnosti nevolníků. Nám zde právě až tehdy vznikla národní nesnášenlivost. Podle hesla "Rozděl a panuj" buržousti usoudili, že je lepší rozeštvat především Čechy a Němce. Takto dosud kvalifikované a umné řemeslníky, ale zvyklé na svou cenu práce a lidské zacházení. Postupně k rozvíjejícím se strojům k pásu na jednoduchou ale rychlou činnost. Byli tito nemilosrdně nahrazováni zalitavským nádeníky. Pracujícími furt, za málo a hlavně držící kušnu! Protože před fabrikou je jich dalších plno! Nu a objevili se Buršové, objevil se Sokol, Turneři, Socani, Masaryk se reinkarnoval z poslance Vídeňského parlamentu na Maffiána (těch překabátěných bylo povícero). Naši šli do Velké války na Srba, na Moskala. Poté co byl s Bolševiky uzavřen Brest-Litevský mír. Kromě úžasných mocenských zisků Velkého Uherského království a Císařského Německa na Velkoruském území. Bolševici uzavřeli separátní mír s Osou. Veškeří němečtí a R-U zajatci byli v dobytčácích odvezeni zpět. Zrecyklováni a posláni do Julských Alp proti Italům. Pod Ludendorfa na jeho ofenzívu ve Francii. I proti Britům do Palestíny... Kdyby USA nevstoupilo do Velké války. Dopadlo by to asi vše tehdy jinak. Z našeho koutku: Pár našich kluků, co mělo války plné zuby se přidalo do legií. Na západ nemohli, protože tam by je K. u.k Ö-U soudní auditor nechal všechny pověsit "jako toho učitele ve stepi, kde nejsou žádné stromy, ale rozsudek zněl jasně - pověsit na stromě! " Naši legionáři pak byli nuceni obkroužit celou zeměkouli. Když se 2 roky po převratu vrátili, zbyly na ně už jen vechtry u Dráhy, trafiky, místo pošmistra. Samozřejmě, že už jen v českém pohraničí. Tam Němci za to, že po Velké válce chtěli vytvořit další "spolkovou zemi" (kde jsem to jen nedávno slyšel?) Německé rudé Výmarské republiky. Kterou proti všem historickým i právně platným smlouvám nazvali Deutsböhmen a Deutschmähren. Jejich chytří němečtí právníci, když baši legionáři město po městě vojensky v pohraničí obsazovali. Přišli s naprosto do té doby neznámým. Hlavně právně irelevantním novotvarem názvu tohoto území - tzv. Sudety. Věděli moc dobře, že všude kde se v oficiálních listinách tento novotvar objeví. Je tato listina de jure od počátku proto neplatná. Věděli to signatáři potupné smlouvy "... o odstoupení pohraničí ČSR... " v roce 1938 v Mnichově. Kde ačkoliv se všude mluví slovně "Sudety". Ve smlouvě je přísně uvedeno "... pohraniční oblasti s převažující většinou obyvatel ČSR, německé národnosti... "!? Nevěděl to prezident Beneš ve svých Dekretech v roce 1945. Uvědomil si to ex post, když poslal svého předsedu vlády soudruha Klementa Gottwalda s ministrem zahraničí Janem Masarykem za Stalinem. Aby SSSR na Dohodě vítězů II. W.K. v Postupimi ex post legalizovali proběhlý divoký a probíhající evidovaný odsun již opět československých občanů německé a maďarské národnosti. Co ale neřeší ani Dohoda Postupimská, o kterou se dnes tyto Benešovy dekrety opírají? ! Je plošné vyvlastnění nemovitého a movitého majetku československých občanů uskutečněného JEN na základě jejich ve Sčítání lidu v třicátých létech uvedené "národnosti"! Němci neznají právní pojem Sudety uvedený v Dekretech presidenta Beneše. Z výše uvedeného považují tyto Dekrety za "právně vyhaslé"! Naši spoluobčané bydlí v majetku "po Němcích". Válku "za humny" rozpoutali Rusové, takto právní nástupci bývalého SSSR. Signatáře Dohody Postupimské... Rusy proto po právu zde nenávidíme. Jejich obětí je zde nyní již čtvrt milionu. Všichni chtějí ZA KAŽDOU CENU zde pracovat! Všichni dnes mají pasy oběti válečného zločince. Maďaři a Němci jsou podle nás "vlažní" v pomoci obětem. Pomáháme hlavně my a Poláci. Podívá-li se vzdělaný člověk na mapu z roku 1914. Kam až dosahovaly hranice Velkého Uherského království, Císařského Velkého Německa, Velké Rusi. Plácne se do čela a bude mu jasné s jakými jednou pasy nám zde jednou budou pracovat - nádeníci!

Benedeku dekuji krasne se to cetlo.

Dobrej rozbor Benedeku

benedek: pěkné a poučné počteníčko