Nejdříve byla fajfka

Jdu si takhle takovou starší, skoro neznatelnou lesní lesní cestou a říkám si, kam jsem to zase jednou vlezl. Samá větev, tráva půl metru vysoká, v ní pařezy, že je ani pořádně nevidíš a o komárech a jinší havěti ani nemluvě. Signálu opravdu pomálu, spíš skoro žádné. Ale najednou to přišlo. Tejon s ultimatkou 33 cm hlásil, tady je barva. Tak jsem poklekl a začal opatrně hloubit jamku. Samozřejmě jsem nadával jak špaček, protože u pařezu si něco kopejte - no znáte to samý - kořeny a pěkně rostlé. Asi tak kolem 15 cm na mne vykoukla fajfka. A tou to začalo. Kus dál, asi o 5 metrů zhruba v stejné hloubce 10 krejcar. Za ním další, pak 4 krejcárky v mědi, zase o kousek dál 20 krejcar, a za ním dál desítky. Pěkně všechno v řadě, žádné vlevo ani vpravo se nekonalo. Od prvního do posledního nálezu to bylo tak 35-40 metrů, byla to vlastně úsečka. A tak si tak myslím, že za Rakouska-Uherska se někomu trhla kapsa a jak šel, tak prostě ztrácel. Asi jej to muselo pěkně namíchnout, 64 krejcarů, to je již sumička. A jestli ta faja patří k nim, tak to bylo pro toho člobrdu o to nemilejší. Ale což, měl si dávat bacha na ďoury...
Přeji vám všem málo hmyzáků a mnoho krásných chvil i nálezů při hledání.
MIKI1