Několik poznámek k pistoli Browning FN HP 35

Několik poznámek k pistoli Browning FN HP 35

Tento článek je reakcí na příspěvek Johna Silvera: Nález jedné Belgičanky. Je kompilátem překladu jednotlivých kapitol pojednávajících o této pistoli ze čtyřdílného díla pplk. Roberta D. Whittingtona III. Německé pistole a pouzdra 1934-1945, překlad © Strojař a dalších údajů zjištěných v literatuře. Za fotky uveřejněné v tomto článku patří dík Johnu Silverovi. Omlouvám se za stručnost, ale jinak by to byla kniha….

John Moses Browning



(1855-1926) byl jedním z největších (ne-li the biggest) vynálezců v historii palných zbraní. Jeho pole působnosti bylo široké od kapesní pistole 1906 až po těžký kulomet. 50 Browning (12,7 mm). HP 35 byla jeho posledním výtvorem, ačkoli tomuto geniálnímu tvůrci nebylo souzeno se dokončení zúčastnit. Browningovy pistole byly vyráběny v Belgii světoznámou firmou FN, neboť Colt, se kterým měl Browning rovněž kontrakt neměl zájem na výrobě další samonabíjecí pistole. Nápad sestrojit výkonnou 9 mm pistoli se zrodil již v roce 1920, kdy francouzská vláda vypsala tender a John se svým bratrem Edem se rozhodli pro účast. Ve svých dílnách v Ogdenu stát Utah po několika týdnech dokončili dva prototypy. Druhý byl předchůdcem HP a měl kapacitu zásobníku 15 nábojů.
Výsledná pistole Browning Hi Power 35 je jednočinná poloautomatická pistole ráže 9 mm Luger, jež byla po smrti tvůrce v roce 1926 dotažena do konce belgickým konstruktérem Dieudonné Saive ve zbrojovce Fabrique Nationale (FN) v Herstalu (Lutich) Belgie.
Hi-Power dala pistoli přízvisko díky zásobníku s kapacitou 13 nábojů ve dvouřadém uspořádání s jednořadým vyústěním.

Vývoj
Pistole Hi-Power byla původně vyvinuta na základě zadání francouzské armády na novou služební pistoli, kde byly specifikovány požadavky jako: zbraň musí být kompaktní, musí mít kapacitu alespoň 10 nábojů, vnější kohout, bezpečnou pojistku, být robustní ale lehce rozebíratelná a smontovatelná a schopná zabít na 50 m.
Poslední kriterium ukázalo, že ráže musí být alespoň 9 mm, hmotnost střely alespoň 8 g a úsťová rychlost alespoň 350 m/s. To vše ve zbrani, jejíž hmotnost nepřesahuje 1 kg.
FN pověřila Johna Browninga aby navrhl novou poboční zbraň odpovídající specifikovaným požadavkům. Browning předtím prodal svá práva k úspěšné pistoli M1911 U. S. Army automatic pistol Coltu a byl tudíž nucen vyvinout zcela novou pistoli s obejitím patentů k pistoli M1911. Browning vytvořil dva odlišné prototypy. Jeden byl jednoduchý s dynamickým závěrem a druhý byl uzamčený s krátkým zpětným pohybem hlavně. Oba prototypy měly nový typ dvouřadého zásobníku.
Prototyp s uzamčením byl vybrán pro další zkoušky.
V roce 1928, kdy vypršely ochranné lhůty pro patenty M1911 Dieudonné Saive spojil mnoho Coltem dříve patentovaných rysů do společné konstrukce, v Saive-Browningově modelu 1928. Tato verze měla rysy uložení odnímatelné hlavně s poklesem při zákluzu jako u Coltu M1911.
V roce 1931 přijala konstrukce HP změnu zásobníku na 13 ranný, zakřivení zadní plochy pažby a uzamčení hlavně, které bylo zapuštěno do závěru. V roce 1934 byl vývoj pistole dokončen a pistole připravena k výrobě. Nejprve byla přijata v roce 1935 Belgií pro vojenskou službu jako P-35. Francie nakonec pistoli nepřijala, když vybrala podobný francouzský model 1935.



A nyní konkrétně k tabulkovým datům zbraně:

Výrobce: Fabrique Nationale D´Armes DE Guerre, Herstal (Liege) Belgie
Ráže: 9 mm Luger
Zásobník: schránkový, dvouřadý s jednořadým vyústěním, 13 nábojů
Celková palebná kapacita: 14 ran s nábojem v hlavni
Délka hlavně: 118 mm
Celková délka: 200 mm
Hmotnost: 936 g

Funkce:
SA, poloautomatická fungující zpětným rázem s krátkým zpětným pohybem hlavně, střelecká pohotovost (závěr zůstane zachycen po vystřelení posledního náboje).

Bezpečnost:
pojistková páčka na levé straně zadní části rámu. Nahoru pro zajištění dolů pro odjištění. Pojistková páka slouží rovněž pro demontáž zbraně. Pistole nespustí, pokud není zasunut zásobník do zásobníkové šachty (zásobníková pojistka). Tato funkce byla během výroby pro německou armádu vyloučena.

Miřidla:
Dva typy. Pevná muška a pevné hledí nebo tangenciální hledí odstupňované od 50 do 500 m. Bylo zamýšleno pozdější použití odnímatelného pouzdra sloužícího jako pažba. Ale mohou být nalezeny exempláře v takovém pouzdře, které nemají vyfrézované drážky pro nasazení.

Střenky:
dvě dřevěné - ořech s rybinou.

Povrch:
Modření, které během války ztrácelo na kvalitě.

Uvolnění zásobníku:
Umístěno na levé straně u kořene lučíku

Záchyt závěru:
Umístěn na levé straně nad spouští

Uchycení pažby:
Je-li zhotoveno, na zadní ploše pažby dole

Značení:
Výrobní číslo:
umístěno na závěru vpravo pod výhozným okénkem. To samé na rámu a na hlavni ve výhozném okénku. . Mohou se vyskytovat i variantní značení s posledním trojčíslím na rámu a hlavni.

Závěr vlevo:
FABRIQUE NATIONALE D´ARMES DE GUERRE HERSTAL BELGIQUE BROWNING´S PATENT DEPOSE

Vojenská přejímací značka:
WaA 103, WaA 140 nebo WaA 613 je umístěna na levé straně závěru nad záchytem závěru, na rámu vlevo nahoře za čepem spouště, na čelní ploše závěru pod ústím hlavně a na levé straně komory hlavně. Vojenská zkušební značka umístěna na levé straně závěru nad zachycovací drážkou, na rámu vlevo nahoře za čepem spouště, a na pravé straně komory hlavně. Značka komerční zkoušky se nevyskytuje.



Před válkou byla tato pistole nabídnuta pro vojenské i civilní potřeby. Německá okupace Francie, Belgie a Holandska započatá 10 května 1940 způsobila i brzkou okupaci továrny FN.
Většina technického personálu továrny utekla před okupujícími Němci mimo kontinent, ale asi 10% personálu zůstalo sloužit okupantům. Byl jmenován a ustaven do funkce ředitel DWM. Následně byl vyslán německý jak technický tak výrobní personál k obsluze továrny. Armádní výzbrojní úřad (Heereswaffenamt) byl odpovědný za zkoušení a přejímku veškerého vojenského materiálu. Pistole 640(b) což bylo německé označení pro tuto pistoli. Písmeno (b) v tomto případě značí belgický.
Před osvobozením v září 1944 Němci vyrobili 319 000 ks tohoto modelu. Roční produkce byla následující:

1940 8500
1941 65700
1942 80600
1943 101200
1944 63000

Sériová čísla byla pokračováním belgické řady. Německý systém číslování tohoto modelu je ojedinělý. Nejnižší známé číslo je 44797 (E/WaA 613). Čísla pokračovala dále přes 200000 bez doplňkového písmene. Při dosažení čísla přibližně 212000 (leden 1943) bylo zavedeno nové číslování pěti číslicemi s doplňkovým písmenem a. V lednu 1944 započala série pěti čísel s písmenem b. Série c se již nevyskytuje

Velká kapacita zásobníku vyústila v použití této pistole jednotkami často nasazovanými do těžkých pozemních bojů. Filmy a fotografie z této doby svědčí, že velkým množstvím (ne-li veškerými) pistolí byly vystrojeny jednotky Waffen-SS a výsadkářů armády i Luftwaffe.

Podle knihy Stevense Němci „zrekvírovali“ pistole smontované před okupací v počtu 3433 ks. Je nabíledni, že všechny tyto pistole byly označeny přejímací značkou WaA613 jako doplněk již vyražených belgických přejímacích komerčních značek. Odhadovaná výroba pistole HP pod německou správou je 319000.

Nejvyšší zaznamenané číslo s 500 m tangenciálním hledím je 145500. Nejnižší číslo s pevným hledím je 146813. Nejvyšší zaznamenané číslo je 61098b (E/WaA140)
Pistole z pozdější výroby mají plastové střenky a pouze poslední tři číslice výrobního čísla na hlavni a rámu.

Před německou okupací Belgie vyrobila okolo 45000 pistolí podle záznamu o výrobě již „německých“ exemplářů. Dopis FN datovaný 17.10.1986 odhaduje celkovou výrobu pod belgickou správou na 50000. Předválečný obchod s pistolemi Browning HP 35 podle údajů u FN byl následující:

Belgie 2000
Litva & Estonsko více než 5000
Peru & Čína zbytek

Je zřejmé, že odnímatelná pažba ve formě pouzdra, tak jak bylo navrženo před válkou nebyla během okupace vyráběna. Pistole, které mají přejímací značku Waffenamtu, které mají vyfrézovány drážky pro nástavnou pažbu byly smontovány z dílů vyrobených dříve Belgičany. Totéž je pravdou o pistolích, které jsou vybaveny tangenciálním hledím pro dálku 500m. Oba aspekty ustupují v momentě, kdy byly zahájeny dodávky odpovídajících dílů.

Všeobecně k továrně FN
Když Němci okupovali Luttich, řízení FN převzala firma DWM a továrna v Hestalu se stala D. W.M. , Werk Luttich (D. W.M. závod Luttich). Na doplnění aktivit DWM výrobu zde zahájila rovněž firma Krieghoff. Před válkou zde pracovalo zhruba 900 členů technicko administrativního personálu a 10 000 dělníků. Když přijeli Němci asi 25 z těch prvních a 1000 těch druhých zůstalo pracovat v továrně dobrovolně. Pro příštího jeden a půl roku bylo zaměstnáno pouze 3 – 4000 lidí. Po zavedení totálního nasazení počet stoupl na 12000.

Zbraně vyráběné v FN během okupace

Navíc k Browningovým pistolím byly vyráběny další zbraně a části zbraní. Během posledních šesti měsíců roku 1943 začala nástrojařská příprava pro P 38. V roce 1944 bylo dokončeno významné množství rámů a závěrů a je zřejmé, že byly odeslány do firmy Walter a Spreewerk k montáži. Po osvobození bylo v objektech nalezeno 4720 rámů a 2272 závěrů. Další díly byly rovněž vyráběny pro pušku K 98. Byly to: hlaveň, závěr, botka a granátomet. Vyráběná množství ukazuje následující tabulka.

Závěry Hlavně
1940 1000 1000
1941 170000 53000
1942 548000 55000
1943 565000 210000
1944 363000 140000
Na počátku roku 1943 započala výroba nářadí pro dvanáct neznámých součástek pro 30 mm letecký kanón. Výroba byla

1943 3000
1944 10000

Výroba munice
Na počátku okupace bylo vyráběno 115 milionů nábojů 6,5x55 pro švédskou vládu. Bylo to uváděno jako platba za železnou rudu získanou Německem ze Švédska. Později začala výroba německého puškového náboje 7,92. Celková výroba nebyla zjištěna, ale uvádí se dosažení produkce 680 000 nábojů denně. . K tomu bylo rovněž vyráběno střelivo 9 mm Parabelkám a 7,65 Browning.

Poznámka autora článku.
Jedná se o jednu z unikátních konstrukcí J. M. Browninga a to nejen zásobníkovou kapacitou, ale i spoušťovým mechanizmem, kdy například převod síly na bicí mechanizmus je od spouště veden přes závěr. Rozebranou pistoli nejde běžně spustit…
Řada příznivců pistolí v ČR vidí tuto pistoli jako vzor naší posléze velice populární CZ 75. Je to omyl, pouze tvar může něco připomínat. ČZ je něco úplně nového, hlavně ve „střevech“.

Strojař