Německá samonabíjecí puška G 43 – K 43
Na těchto stránkách se dosti často vyskytují nálezy torz, nebo částí německé druhoválečné pušky G 43 – K 43, rozhodl jsem se proto sesmolit krátký článek na toto téma.Tato zbraň je vývojovým pokračováním pušky G 41 od firmy Walther, která byla zjednodušena, zmodernizována a zlevněna. Nová puška byla vyzkoušena u jednotek již v roce 1942 a po zřejmě kladných referencích byla v roce 1943 zahájena její seriová výroba, v témže roce dostala oficiální označení G 43, které bylo ještě později změněno na K 43. V v roce 1943 ale armáda začínala prosazovat novou útočnou pušku MP 43 později zvanou Sturmgewehr 44, což je pochopitelné, protože pro běžného vojáka, který není žádný superstřelec je daleko vhodnější, levnější a jednodušší MP 43, která obsahuje větší množství méně výkonných nábojů. G 43, zvláště kusy vybavené optikou byly poměrně přesná zbraň pro dobré střelce, což se líbilo Hitlerovi, který tuto zbraň protěžoval. Nakonec výroba Sturmgewehrů nebyla naprosto schopna pokrýt požadavky armády a tak se vyráběla i G 43.
Pušky vyráběla firma Walther Zella Mehlis ( kód ac, ke konci války qve ), Berlin-Lubecker Maschinenfabrik Lubeck ( kód duv ) a ještě malé množství bylo vyrobeno v pobočce fi. Gustloff-Werke umístěné v koncentračním táboře Buchenwald ) kód bcd ). V souvislosti s výrobou v Buchenwaldu jsem narazil na zajímavý rozpor. Náš přední obchodník se sběratelskými zbraněmi p. Řehák uvádí ve svém článku ve Střeleckém magazínu, že zbraně z výroby v tomto KT jsou nejkvalitnější ze všech 3 výrobců. Nevím na jakém podkladě toto tvrdí, ale p. Miloslav Moulis ve své knize „ To byl Buchenwald „ z roku 1959 uvádí, že vězni KT pracující v továrně Gustloff-Werke v Buchenwaldu výrobu G 43 sabotovali v takové míře, že bylo dodáno jen nepatrné množství z požadované produkce ( např v červnu 1944 jen 1 % ). Sabotáže prý byly tak rafinované, že vady se neprojevily ani při zkouškách v továrně, ani při armádních zkouškách, ale často až na frontě. Dnes je již těžko zjistit, kde je pravda. Výroba v Buchenwaldu skončila totálním rozbombardováním továrny spojenci a pušky z této výroby jsou sběratelsky nejzajímavější.
Všechny pušky byly vybaveny drážkou pro montáž optiky a k nemalému množství z nich byly dodávány puškohledy Gw ZF 4, později značené ZF K 43 s boční montáží, vyráběné fi Voigtlander a Sohn A. G. Braunschweig ( ddx ) a Optikotechnou Přerov ( dow ), nynější Meopta, která za války obětavě dodávala velké množství optických přístrojů německé armádě. Nutno říci, že tato odstřelovačská verze nikdy nedosahovala kvalit a přesnosti pušky 98k osazované v té době kvalitními loveckými puškohledy, nebo jejich vojenskými klony se 4-6 násobným zvětšením a velkou světlostí, ale svůj význam měla na menší vzdálenosti ( asi do 300 m ), kdy bylo třeba rychle likvidovat více cílů. Skutečnými odstřelovači však nebyla přijata velkým nadšením. Dr. Miroslav Šáda ve své knize ČS ruční palné zbraně a kulomety uvádí, že naše armáda měla po válce k dispozici okolo 10 000 ks těchto pušek, do výzbroje pěchoty nebyly zavedeny, ale bylo rozhodnuto vyzkoušet je jako pušky pro výcvik odstřelovačů a po přechodnou dobu ( zřejmě do zavedení OPu 54 ) se k tomuto účelu mohli využít. Z tohoto období pocházejí i puškohledy ZFK 43 značené čs armádními přijímačkami, které jsou na sběratelském trhu často k vidění a které jsou zřejmě smontovány po válce z původních dílů zbylých v Optikotechně.
Desetiranný odnímatelný zásobník, lisovaný z ocelového plechu vyráběly tři výrobci. Olympia Buromaschinenwerke A. G. Erfurt ( aye ), Sudmetall A. G. Mussbach ( avx ) a Grohmann a Sohn Ad. Wurbenthal ( gcb ). Voják byl vybaven 2 zásobníky, které byly uloženy v dvojdílné sumce ( kožené, plátěné, nebo z náhradního materiálu ). Orientovat se v těchto sumkách je dnes pro sběratele problém, vyrábělo je dosti výrobců, někteří již dnes neznámí, ve velkém množství variant. Proto poznat dnes kopii od originálu je skoro nemožné. Např. nedávno se objevily na sběratelském trhu sumky pocházející údajně ze starých skladů na Ukrajině, nabízené v různých variantách ve velkém množství za horentní sumy. Hezká historka, ale já osobně ji nevěřím. V dutině pažby se nacházeli náhradní součástky ( přenašeč, úderník a vytahovač ) a návod k použití, jehož originál byl na Detektorwebu nedávno prezentován. Na pušku nebylo možné nasadit bodák.
Nejsem technik, tak se nebudu pouštět do velkého popisování funkce, ale zjednodušeně: Zbraň funguje na klasickém principu odběru prachových plynů, které vnikají do plynového kanálku v hlavni a působí přes poměrně složitý píst na nosič závorníku, který uvolní 2 závory z drážek v pouzdře závěru, odemčený závěr vyhodí prázdnou nábojnici, natáhne kohoutek a zasune nový náboj do komory, poté se závěrový mechanismus opět uzamkne. Pušky byly vybaveny na pravé straně závěru tlačítkem záchytu závěru, který usnadňoval demontáž. Spousta pušek ovšem toto tlačítko postrádala, zřejmě z důvodu zjednodušení výroby. Rozebrat tuto pušku je celkem hlavolam a pokud se někdo z Vás k tomu dostane, tak ji předtím zajistěte jinak poničíte zadní plechový kryt. Myslím, že její kompletní rozebrání v zákopu bylo asi dost náročné.
Zbraně byly značeny symbolem K 43, nebo G 43, kódem výrobce, rokem výroby ( na některých rok chyběl ) a přejímacímy značkami Waffenamtu. Tato puška je dnes již považována za sběratelsky vzácnější, vzhledem k tomu, že velké množství jich bylo po válce sešrotováno a do dnešních dnů se jich moc nedochovalo.
Obrázky:
1. Část výbavy odstřelovače
2. Boční montáž puškohledu
3. V rozebrané pušce je k vidění spoustu zajímavého
4. Příklady značení zásobníků
5. Značení puškohledu
6. Záchyt závěru
7,8,9 Dobové propagační fotografie
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Komentáře
halík
04. 06. 2007, 13:04První fotka moc pěkná. Převlečník pro odstřelovače mám v nálezech-má pouze skrácené rukávy a vystřiženou síťku v kapuci
dabac
04. 06. 2007, 13:12to je ozaj krásna puška
rastrperry
04. 06. 2007, 14:17Krásný článek. Maličko jsem se touto tématikou zabýval a musím Ti trochu oponovat. Píšeš, že všechny pušky byly vybaveny drážkou pro montáž optiky. Není to pravda. Setkal jsem se s torzem, kde tato drážka nebyla. Nemohu teď z hlavy přesně definovat, kde se tato těla géček bez drážek na optiku vyráběla. Ale pokud budeš mít zájem, tak Ti to upřesním. Je to ve starším čísle střelecké revue. Jsem mimo domov, jinak bych to uvedl na pravou míru hned.
skydevil
04. 06. 2007, 17:43pekna puska, pekny clanok. co dodat
Lukaš
04. 06. 2007, 20:08Měl jsem si možnost tuto pušku vyzkoušet na střelnici, vzhledově je opravdu hezká, technicky zajímavá, ale osobně bych si jí do boje nevybral.
Darden
05. 06. 2007, 09:54Super napsané, rád si tyhle článečky počtu.
ranun
05. 06. 2007, 10:23Když opomenu pár nepřesností, pěkný článek, potěší.
lih
05. 06. 2007, 16:59Zajímavý článek - Moc pěkná zbran. Ale dovolím si malou poznámku. Podle mně je tato zbran, (přecenována) at, už technicky, sběratelsky nebo finančně. Jen proto, že je země původu Německo. Němci ve vývoji samonabíjecích pušek hodně zaspali (na rozdíl asi od všech ostatních druhů zbraní) A G-43 je výsledek. Kdyby ji např. vyráběli Madaři tak o ní nikdo nic neví a málo koho by zajímala.
U mně jednoznačně vede Tokarev SVT-40, kterým je tato zbran do jisté míry inspirována.
Willi
05. 06. 2007, 21:38Taky se přidám, pěkný článek. Taky jsem byl majitelem jednoho kousku, výrobce ac44, a do boje bych si ji taky nevzal. Zbytečně složitý mechanismus, náchylné na čistotu, jinak gut. Střelba paráda :)
Snoopy
06. 06. 2007, 11:03MIRI.NR
06. 06. 2007, 23:20Degrelle
06. 06. 2007, 23:33Re lih: Veškeré originální věci po němcích z druhé světové války jsou finančně přeceněny a je to samozřejmě z toho důvodu, že němci tuto válku prohráli. Kdyby ji vyhráli, kdoví třeby bychom dneska všichni radostně hajlovali a ruské a anglické vojenské věci by měli závratnou hodnotu. Nicméně situace se vyvinula zcela jinak ( jestli dobře, nebo špatně je věc názoru ). Nicméně nechci se tě dotknout, ale puška SVT-40 byla tak nespolehlivá, že ani sami rusové ji nechtěli používat a nakonec ji stáhli. Proto se jich v dnešní době tolik vyrojilo, protože ležely nepovšimnuty v enzetech.
Degrelle
06. 06. 2007, 23:36Re ranun: Samozřejmě nemám patent na rozum, nicméně ty nepřesnosti by mě zajímaly, už jenom z toho důvodu abych věděl jestli nemám špatné informace.
Degrelle
06. 06. 2007, 23:39Re rastrperry: Samozřejmě máš pravdu, moje chyba, exempláře bez drážky na optiku se ve velmi malém počtu vyskytovali a jsou sběratelsky dost ceněné. Člověk se pořád učí.
Gucci
07. 06. 2007, 13:09tatrovak
08. 06. 2007, 08:30Ta puška stála za prt známí má tři kusy a pořádně mu nefuguje ani jedna po několika výstřelech se začne "kousat"
Kenny007
08. 06. 2007, 11:02Tatrovak: Stejně jako stojí za "prt" tvuj sqjelý češtin
?
lih
08. 06. 2007, 18:31Degrelle : Částečně, souhlas. Cenu Německých věcí zvyšuje prohraná válka. (Naštěstí)
Jejich výzbroj a výstroj, byla v mnoha ohledech nadčasová.
Nicméně na vzrůstu ceny se nemalým dílem podílí i Ta poražená ideologie, která dodnes fascinuje spousty "náctiletých" blbečků.
Ti se, jak pozoruji vyskytují v hojné míře i na tomto webu. Který jinak hodnotím velmi vysoko.
K SVT-40. Jsem s ní spokojen, chodí naprosto bez problémů. Tato zbran byla u Rusů "neoblíbená" spíš proto, že byla na Ruského vojáka příliš složitá. Porovnej rozborku Mosina, Špagina a pak SVT, je to troch jinde a taky byla trochu víc náchylná na nečistoty, což nebyli Rusové zvyklí řešit.
Za SVT-40 by se nemuseli stydět ani Němci. Viz. pokus o samonabíjecí pušku K, G-43.
K Ruským a post Rus. NZ. Nerozumím Tvému tvrzení, že SVT bylo špatné a proto leželo nepovšimnuté v NZ. K čemu by Rusům byla 60 let stará zbran za skladu, když posledních "50 let " vyráběli další a nové??? V Rusku a post. Rusku se totiž zbraně netavý v hutích, ale uskladnůjí. Viděl jsem fota z jednoho Ukr. NZ kde byly uloženy K-98 a málem jsem to neustál. (To mi, ale věřit můžete, nebo nemusíte)
To jen pro vysvětlení, že to co je ve skladu, neznaná:nepotřebné, špatné.
Degrelle
08. 06. 2007, 22:31Re lih: Nechci se hádat o nesmyslech, vše je samozřejmě věcí osobního názoru a nezastírám, že ten můj je ovlivněn sběratelským obdivem ke zbraním 3. říše. Nicméně je skutečností, že jak G, K 43 tak SVT 40 a jim podobné ztratili šanci na uplatnění v okamžiku kdy němci vyvinuli útočnou pušku na náboj střední balistické účinnosti MKb 42 později MP 43 a nakonec legendární Sturmgewehr 44, který minimálně o čtvrtstoletí předběhl svou dobu a z kterého všechny pěchotní zbraně dodnes vycházejí. K těm NZ-tům, rusové v nich drželi tolik braní, protože jimy chtěli vyzbrojovat různé revoluční skupiny po celém světě, nakonec na to stačili Kalachy a proto se tyto zapomenuté zbraně objevují v obchodech. Líbí se mi německé konstrukce z období 3. říše a myslím si, že nebýt německých konstruktérů a jejich letitého výzkumu, američané by se dodnes do vesmíru nedostali. Velmi ožehavé a tabuizované téma je, že lékařské pokusy na lidech v koncentračních táborech posunuly lékařství o mnoho let dopředu a čerpaly z nich všechny vítězné mocnosti. Např. mě velmi fascinuje vývoj zbraní po válce, v Československu, kde se zachovalo desetitisíce pistolí Walther P. 38 ( což je podle mě dodnes nejpřesnějš a nejspolehlivější pistole ) se věnovaly léta vývoji takové blbosti jako je ČZ 52. V Rusku zavaleni Sturmgewehry vyvíjeli přiblblý Simonov, což potom naštěstí zachránili Kalašnikovem, který se konečně Stg 44 inspiroval. V patentových právech to nebylo, protože němci válku prohráli a něměli tudíž žádná práva. Čechoslováci si nedali pokoj a po 52 vyvinuli ještě pitomější ČZ 83, chtěli také svůj vlastní Kalašnikov a stvořili SA 58 ( samopal to nikdy nebyl ), měli jako všichni z Varšavské smlouvy vzít Kalach a udělali by líp. Už vůbec nechápu, proč rusové vyzbrojeni pistolí Tokarev ( velmi kvalitní a spolehlivou, nicméně okopírovanou z Coltu 1911 ) ji vyměnily za nesmysl zvaný Makarov. G, K 43 je přesto pěkná zbraň existující jen díky Hitlerovy, kterému se z nepochopitelných důvodů líbila, Vrchní velení Wehrmachtu prozíravě pochopilo, že nejlepší je Stg 44. Hitler takto zazdil hodně projektů, např. požadoval, aby nové proudové letouny byly vyvíjeny jako stíhací bombardéry, kdyby jak původně chtěli konstruktéři se vyvíjely jako stíhače, spojenci by si moc nezabombardovali. Prostě tím vším chci říct, že němci za druhé svět. války posunuli vývoj značně kupředu, otázkou je jestli tolik životů za to stojí.
Pesimista
15. 06. 2007, 14:29Byl jsem majitelem G41W. Jednou jsem sebral odvahu, deset patron a šel si na střelnici bouchnout. Byly to takové rány (jak akustické, tak zejména zpětné), že mně to přestalo po třech ranách bavit a s chutí jsem dostřílení zbytku přenechal obecenstvu. Oproti K98 to házelo snad o polovinu více do ramene a uši mi z toho šly do zvonů. Stejnou zkušenost má kolega i s G43. Jestli je to subjektivní pocit nebo fakt, nemůžu objektivně posoudit, ale ve filmu to vypadalo nějak jinak.
Prasklá cívka
24. 12. 2007, 23:36kepak: prosímtě nelži......
Milann
14. 12. 2008, 18:42Re Dgrelle : mám aj G43 a aj SVT40 a viem porovnať, myslím že SVT bola v plnom rozkvete keď G43 ešte ani na papieri na to pozor a ďalej záverový system uzamykania DP27 (Dekťarev)je veľmi podobný záveru G43 a tiež ked DP27 už strieľal G43 ešte nebola ani na pláne, ďalej ak môžem system uzamykania STG44 sa nie náhodne podobá systému SVT40 ktorá bola už dávno v používaní a mimochodom mala aj svojich predkov SVT38 a AVT verziu, takže nechcem ovplyvňovať mienku o týchto zbraniach, ale vyzerá to tak že v tomto prípade sa nemci inšpirovali ruskými napadmi. Čo sa týka SVT40 strieľa bez problémov aj s laborovaným strelivom čo u G43 nie je možné.