Německé frčky a první stříbrňák roku 2017

Po nálezu nějakých těch nacistických drobností jsem nad mapou zvažoval, kudy se asi ještě ustupující Němci na konci války plazili, aby nepadli do zajetí Rusům. Našel jsem několik tras. Na tu další jsem vyrazil ve čtvrtek. Uprostřed pustiny zapínám detektor a zkouším stejnou taktiku hledání jako při předchozích nálezech. Nikde nic. Po chvíli dojdu k místu, kde mi před očima probleskává obraz několika znuděných vojáků sedících na mírném lesním svahu. Přemýšlím o nějakém nacistickém pozdravu a napadá mě snad jen Grüss Gott 88. Jdu pročísnout místo mé vize a ozývá se slabý signál. Hrábnu do země a vytáhnu frčku se zbytkem látky a o pár metrů vedle další. Okolo leží několik vystřílených nábojnic do Mausera s nápisy P181 a značkou výrobce „Hugo Schneider – Altenburg“. Pročesávám důkladně okolí, ale nikde ani knoflík. Skáču přes potok a na jeho druhé straně se ozývá krásný signál. Odhrnu sníh, hrábnu do země a mezi kořeny se ukazuje stříbrná mince, můj první stříbrňák roku 2017. Je to sice jen běžná koruna France Josefa, ale furt lepší než hliníkový desetník. Už aby byly delší dny, na těch ústupovkách bude ještě hodně zajímavého vojenského materiálu.
hypo1