Německý kříž

V roce 1941, jak se postupně válka protahovala a probíhající boje byly stále těžší, začal se na frontách projevovat nedostatek vyššího druhu vyznamenání, a to zejména pro vojáky, kteří již byli za svoje skvělé výkony v boji vyznamenáni Železným křížem 1. třídy a nadále prokazovali svoji statečnost před nepřítelem, avšak tyto jejich hrdinské činy ještě nesplňovaly předpoklady pro udělení nejvyššího vyznamenání Rytířského kříže Železného kříže. Za účelem vyznamenat i tyto výjimečné vojáky byl vrchním velitelem Wehrmachtu založen 28. 9. 1941 tzv. Válečný řád Německého kříže (Der Kriegsorden des Deutschen Kreuzes).

Výtvarné zpracování a způsob nošení:

Výtvarný návrh Německého kříže (dále jen NK) pochází od prof. Kleina z Mnichova. Byl vyhotoven ve dvou provedeních ve zlatě a ve stříbře.

Aversní strana NK ve zlatě představuje postříbřenou osmipaprskovou hvězdu, kterou z velké části překrývá od středu stejně plasticky řešený šedočerný díl. Na této hvězdě je uprostřed připevněn postříbřený medailon se dvěma červeně smaltovanými kruhy na okraji. Mezi těmito kruhy leží pozlacený na sedmi místech stylizovanou stuhou svázaný (nahoře dvojmo) vavřínový věnec. Dole na tomto věnci se nachází štítek s vyrytým letopočtem "1941". Uprostřed postříbřeného medailonu je umístěna černě smaltovaná svastika se stříbrným lemováním. Tato svým rozměrem zcela vyplňuje pozlacený vavřínový věnec.

NK ve stříbře je uspořádán naprosto stejně, pouze pozlacený věnec je nahrazen postříbřeným.

Reversní strana je hladká, opatřená pouze upínací sponou, na níž může být vyraženo číslo výrobce a rozšířenými částmi nýtů, pomocí nichž je všech pět dílů pospojováno. Počet nýtů se liší podle výrobce. Jsou známy počty 1, 4, 5, 6 a 10.

NK byl připínací vyznamenání, které se nosilo na pravé kapse uniformy ve stejné výši se Železným křížem 1. tř. umístěným na levé kapse. Odchylky jsou však rovněž známy. V případě, že byl vyznamenaný rovněž nositelem Španělského kříže, byl tento nošen pod NK (viz foto).

Od 30. 1. 1943 bylo možno vyznamenanému NK ve stříbře udělit po splnění vyžadovaných předpokladů i NK ve zlatě. V tomto případě směl být nošen pouze NK ve zlatě. NK ve stříbře zůstal příslušné osobě na památku. Na základě dobových fotografií jsou však známy případy, kdy vojáci nosili obě vyznamenání pod sebou na pravé kapse (např. Kontraadmirál Dr. Paul Hermann Meixner viz foto).

Pro nošení na civilním obleku byly vyráběny miniatury 16 mm na řetízek a 16 mm na sponě.

NK byly předávány v černé čtvercové etui s bílým proužkem na boku víka.

Dne 5. 6.1942 bylo OKW oznámeno, že je dovoleno nosit NK ve vyšívané formě na látkovém podkladu. Jednalo se o celolátkové provedení, na kterém byl připevněn pozlacený vavřínový věnec, shodný s věncem celokovového provedení. Vyšívané provedení NK ve stříbře bylo celé z látky, na vyšívaném věnci chyběl štítek s letopočtem.

Látkový podklad pro vyšívané provedení NK byl pro pozemní vojsko a Waffen-SS v barvě polní šedi, pro tankové jednotky černý, pro Kriegsmarine tmavě modrý, pro Luftwaffe šedomodrý (luftwaffen-blau), pro světlé letní uniformy bílý a pro Afrika-Korps pískový. Na rozkaz ze 2. 4. 1943 byla vyšívaná provedení vyráběna především pro ty vojáky, u nichž se dalo počítat z důvodu jejich bojového nasazení se ztrátou nebo poškozením. Dne 25. 10. 1944 bylo vydáno nařízení zhotovit s každým celokovovým exemplářem i jeho látkový protějšek. Z důvodu materiálových omezení však nemohlo dojít k jeho plnění.

Podmínky pro udělení NK:

V zakládacím výnosu bylo specifikováno, že NK ve zlatě bude udělen za vícenásobné výjimečné statečné činy v boji nebo za vícenásobně prokázané zásluhy při velení vojenské jednotce. Předpokladem pro udělení tohoto řádu dále bylo již předchozí vyznamenání Železným křížem 1. tř. (pro NK ve zlatě) nebo Záslužným křížem 1. tř. (pro NK ve stříbře) NK ve zlatě stejně jako Železný kříž byl udělován za zásluhy v boji na frontě, zatímco NK v stříbře stejně jako Záslužný kříž za vojenské zásluhy mimo frontu.

Kritérium pro udělení NK ve zlatě "vícenásobně prokázané zásluhy při velení vojenské jednotce" bylo výnosem gen. polního maršála Keitela z 10. 3. 1945 zrušeno. Následně mohly být tedy vyznamenány pouze ty vojenské osoby, které prokázaly svoji osobní statečnost.

Do splnění kritérií pro udělení NK byly započítávány pouze hrdinské činy, vykonané od r. 1941 včetně. Předchozí zásluhy neměly na udělení vliv. Tato podmínka mohla být zrušena v případě vojáků, kteří byli již dříve navrženi k vyznamenání Rytířským křížem Železného kříže, ale vyznamenání bylo následně zamítnuto, stejně jako u vojáků, jejichž další služba v armádě byla z důvodu těžkého zranění nebo onemocnění znemožněna. Podobně jako u Železného kříže byla i pro udílení NK vytvořena na Hitlerův rozkaz úzká měřítka nezávislá na služební hodnosti. Udělení NK pouze na základě předchozího dlouhotrvajícího vlastnictví Železného kříže nebylo dovoleno.

Hrubým předpokladem pro udělení NK ve zlatě bylo v případě důstojníků 8, v případě poddůstojníků a mužstva 6 činů, z nichž každý by sám o sobě postačil k udělení Železného kříže 1. tř.

NK ve zlatě nebyl však žádným předpokladem pro pozdější udělení Rytířského kříže Železného kříže, což bylo také výslovně zdůrazněno v ustanovení o udělování NK. Když se podíváme na NK co do jeho zařazení v hierarchii německých vyznamenání, můžeme verzi ve zlatě chápat jako mezistupeň mezi Železným křížem 1. tř. a Rytířským křížem Železného kříže a verzi ve stříbře za mezistupeň mezi Záslužným křížem 1. tř. a Rytířským křížem Záslužného kříže. Jsou však známy případy udělení NK až po Rytířském kříži a to nejen tehdy, když byla příslušná osoba vyznamenána Rytířským křížem ještě před rokem 1941.

K udělování NK byli oprávněni ve jménu vrchního velitele německé Branné moci vrchní velitelé tří jejích složek a šéf OKW (Oberkommando der Wehrmacht). Ve výjimečných případech mohla být tato kompetence delegována i "níže". Do okruhu lidí pro vyznamenání NK spadali všichni příslušníci pozemní armády, Kriegsmarine, Luftwaffe, stejně jako Waffen-SS. Od 16. 10. 1942 sem mohli být zařazeni také členové armád spřátelených a spojeneckých zemí, toto pravidlo však mělo být omezeno jen na výjimky. Nejvíce udělení cizincům proběhlo v rámci Waffen-SS. Celkem bylo NK vyznamenáno 14 cizinců.

3. května 1944 zveřejnil Heinrich Himmler (SS-Reichsführer) Hitlerovo rozhodnutí ukončit v blízké době s ohledem na bojující jednotky udělování NK ve stříbře. Již o měsíc později však následovala další udělování příslušníkům štábu Alberta Speera.

První udílení NK ve zlatě se konala 18. 10. 1941, a to 38 příslušníkům pozemní armády. Jako první obdržel NK Oberst Paul Seyffardt, velitel Infanterie-Regimentu 111 (35. Infanterie-Division).

Vyznamenaný obdržel rovněž velkou udílecí listinu a osvědčení o udělení, které jej opravňovalo k nošení NK. Udílecí listina však byla vystavována zřídka. Po smrti vyznamenaného nebyla povinnost řád vracet, zůstal příbuzným na památku.

Jörg Nimmergut udává na základě vlastního výzkumu následující údaje o počtu udělení:

NK ve zlatě:
Pozemní armáda a Waffen-SS 15.653
Luftwaffe 7.255
Kriegsmarine 1.420
(Celkem: 24.328)

NK ve stříbře:
Pozemní armáda 874
Kriegsmarine 105
Waffen-SS 70
Luftwaffe 65
(Celkem: 1.114)

Vývojem vyznamenání a výrobou byla pověřena firma Deschler a syn z Mnichova. Později převzaly výrobu další firmy. Jsou známi následující výrobci NK ve zlatě:

Deschler & Sohn, München ("1" na vnější straně spony nebo bez čísla)
C. E. Juncker, Berlin ("2" na vnitřní straně spony nebo bez čísla)
C. F. Zimmermann, Pforzheim ("20" na vnitřní straně spony)
Gebr. Godet & Co. , Berlin (orámovaná "21" na vnější straně spony nebo bez čísla)
Otto Klein & Co. , Hanau (orámovaná "134" uprostřed zadního dílu)

Dále existují exempláře od firmy Paul Meybauer, Berlin, které jsou puncovány 7 na vnější straně spony. Této firmě byla však koncem května 1942 produkce NK ve zlatě Prezidiální kanceláří zakázána.

Výrobci NK ve stříbře:

Deschler & Sohn, München ("1" na vnější straně spony nebo bez čísla)
C. F. Zimmermann, Pforzheim ("20" na vnitřní straně spony)
Otto Klein & Co. , Hanau (orámovaná "134" uprostřed zadního dílu)
C. E. Juncker, Berlin ("L/12" na vnitřní straně spony)
Steinhauer & Lück, Lüdenscheid (orámovaná "4" na vnější straně spony)

Prodej NK ve volném obchodě byl zakázán. Duplikáty nebo náhradní kusy musely být vyžádány na Prezidiální kanceláři. V boji poškozené či ztracené kusy byly nahrazovány bezplatně, výroba duplikátu byla podmíněna složením poplatku 15,- RM.

Německý kříž ve zlatě s brilianty

Protože bylo z důvodu delšího trvání války a větší tvrdosti bojů nutné vytvořit další stupně Rytířského kříže Železného kříže (dubové ratolesti až po dubové ratolesti s meči a brilianty), vznikla stejná myšlenka i u NK ve zlatě. Z tohoto důvodu bylo Oddělením Prezidiální kanceláře pro vyznamenání v říjnu 1942 vyžádáno vyhotovení dvaceti NK ve zlatě s brilianty. Výrobou byl pověřen dvorní klenotník Rath z Mnichova. Jednalo se o shodný výtvarný návrh prof. Kleina, pouze pozlacený věnec byl posázen množstvím drobných briliantů. Firma Rath vyryla svoji výrobní značku "RATH MÜNCHEN" doprostřed vnější části spony.

Žádný z kusů doručených 12. 12. 1942 Prezidiální kanceláři však nebyl až do konce války nikomu udělen, a všechny tedy zůstaly v opatrování šéfa Oddělení pro vyznamenání, Unterstaatssekretära Dr. Heinricha Doehleho. Po skončení války byly tyto cenné exempláře ukořistěny Američany na zámku v Kleßheimu. Tři z těchto vyznamenání se dodnes nacházejí v muzeu West Point v New Yorku.

Anglicky mluvící zájemce o další podrobnosti o tomto vyznamenání odkazuji na webovou stránku wehrmacht-awards.com. Ani NK bohužel neušel pozornosti výrobců kopií. Na této stránce jsou některé z falzifikátů vyfotografovány a popsány jejich znaky. Já připojuji některé detailní záběry exempláře NK ve zlatě ze své sbírky pro snazší rozpoznání originálu.

S pozdravem Machar

Použitá literatura:
Klietmann, Kurt-G: Auszeichnungen des Deutschen Reiches 1936-1945
Nimmergut, Jörg: Deutsche Orden und Ehrenzeichen bis 1945 svazek IV
Doehle, Heinrich Dr.: Die Auszeichnungen des Großdeutschen Reichs

Seznam obrázků:

Obr. 1 Německý kříž ve zlatě, avers (sbírka autora)
Obr. 2 Německý kříž ve zlatě, revers (sbírka autora)
Obr. 3 Německý kříž ve stříbře
Obr. 4 Německý kříž ve zlatě s brilianty
Obr. 5 Německý kříž ve zlatě, látkové provedení polní šeď
Obr. 6 Německý kříž ve zlatě, miniatura 16 mm na sponě
Obr. 7 Etue
Obr. 8 Způsob nošení obou křížů (Kontraadmirál Dr. P. H. Meixner)
Obr. 9 Způsob nošení se Španělským křížem (Mjr. Hermann Hogeback)
Obr. 10 Detail paprsků
Obr. 11 Detail štítku s letopočtem
Obr. 12 Detail závěsu