Neobvyklý polní nález

Zdravím všechny díry zahrabávající mrcasníky. Snad každý z nás se při hledání soustředí hlavně na staré věci a předměty ze současnosti či nedávné minulosti příliš zájmu nevzbuzují, ale o tenhle novodobý polní nález bych se s vámi rád podělil.

Po pečlivé přípravě jsem se zase jednou vypravil trochu zapátrat k jednomu polnímu letišti Luftwaffe s nadějí na nějaký ten válečný artefakt. Asi po hodině hledání zoufale pobíhám po políčku s celkem hubeným výsledkem. V kapse mám po němcích je dva deseti pfeniky z roku 1938 a pod cívkou mi uvízlo ještě několik hliníkových nýtů a pár pokroucených a spálených duralových plechů velkých asi jako dlaň. Jestli je to z  letadla si netroufám určit a stáří taky neodhadnu. Prostě bída. Už to chci pomalu zabalit, když tu koukám, že na poli leží kus látky zajímavého tvaru. Otočím ho ze zvědavosti špičkou boty a rozpoznávám padák. Je to nějaká vojenská nášivka (! ), nepochybně novodobá. Od kasáren jsem poměrně daleko, i když na ně v dálce vidím. No, asi to sem zanesl vítr, nebo brána tažená za traktorem. Dávám výsadkářskou nášivku do kapsy a za monotóního máchání detektorem se pomalu vracím k autu. Když tu se ve sluchátkách ozve čistá barva. Po hrábnutí rýčem do země na mě kouká trochu neobvyklá malá hylzna. Taková ráže mi není moc povědomá a tak otírám dno nábojnice a nasazuji brejle, ale ani teď z toho nejsem moc moudrý. Výrobce se ukrývá pod neznámým kódem GGG, rok výroby je patrně 2011 a ještě je tam značka munice používané NATO – křížek v kroužku. Hmm, divné. Další pípanec je opět podobná vystřelená nábojnice, tentokrát s kódem FNB, ale také už i s označením ráže 5,56 (no já z vojny pamatuju jen klasiku 7,62 x39) a tak přemýšlým z jaké zbraně to asi bylo vystřeleno a kde se to bere uprostřed pole, kde není v okolí žádná střelnice. Asi po dvaceti metrech mám další vystřelený náboj, tentokrát cvičný se skládaným ústím. Na dně je uvedeno konečně celé označení náboje 5,56 x 54. Značka NATO u tohoto kusu chybí. Protože začíná pršet, balím už definitivně a už se těším domů k netu, abych se dozvěděl o podivném nálezu něco víc. Nejprve vyperu a prohlédnu nášivku. Ona to vlastně nášivka není, podle stop lepidla na zadní straně byla na uniformu nažehlena nebo nalepena. Po krátkém hledání na google (Wikipedia) už vím, že jde o 4. brigádu rychlého nasazení. Potom už zadávám ráži náboje 5,56 x 54, abych se dozvěděl něco o výrobcích nábojů a pravděpodobně použité zbrani.

FNB - Fabrique Nationale Herstal (Belgie)
GGG - Giraitės Ginkluotės Gamykla (Litva)
S&B - Sellier Bellot Vlašim (Česko)

Náboje byly vystřeleny patrně z nějaké varianty české útočné pušky CZ 805 BREN. Na poli se dá najít lecos.

---

4. brigáda rychlého nasazení se sídlem v Žatci je součástí Pozemních sil Armády České republiky. Je předurčena k plnění bojových a speciálních úkolů při vojenském i nevojenském ohrožení České republiky. Realizace výstavby 4. brigády rychlého nasazení začala 1. ledna 1994, kdy bylo zřízeno její velitelství v Havlíčkově Brodě. Ke vzniku samotné brigády došlo 1. července 1994, přičemž se nacházela v přímé podřízenosti náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. V roce 1997 byla brigáda převedena pod Velitelství pozemního vojska v Olomouci a v souvislosti s přípravami na vstup do NATO došlo k jejímu začlenění do sil okamžité reakce. Čestný název "Obrany národa" brigáda obdržela na základě rozkazu prezidenta republiky 8. května 1999, čímž navázala na odkaz, vytvořený příslušníky stejnojmenné odbojové organizace za 2. světové války. Jednotka se zúčastnila řady domácích i mezinárodních cvičení a rovněž prošla nasazením v zahraničních operacích v Bosně, Albánii, Makedonii, Kosovu, Kuvajtu, Iráku a Afghánistánu. V roce 2003 byl zredukován počet útvarů brigády z deseti na tři – dva mechanizované (41.prapor v Žatci, 42.prapor v Táboře) a jeden výsadkový mechanizovaný prapor (43. výsadkový prapor v Chrudimi). O rok později pak bylo velitelství brigády spolu s 41. mechanizovaným praporem přemístěno do Žatce. Na bázi 4. brigády rychlého nasazení došlo v roce 2006 poprvé v historii AČR ke vzniku brigádního úkolového uskupení pro nasazení v rámci aliance, na což v roce 2009 navázalo vytvoření bojového uskupení Evropské unie. 1. října 2008 byla brigáda rozšířena o 44. lehký motorizovaný prapor s posádkou v Jindřichově Hradci.

CZ 805 BREN je česká útočná puška měnitelné ráže, vyvinutá firmou Česká zbrojovka Uherský Brod. Zbraň je konstruována jako modulární systém, který umožňuje výměnou hlavně, závorníku, plynové trubice a šachty zásobníku, změnit ráži pušky. V základní verzi využívá náboje 5,56 x 45 mm NATO (jednotný systém kotvení vyměnitelných hlavní umožňuje změnu ráže na 7,62 x 39 mm, ale i na 6,8 mm Remington SPC). Zbraň dokáže také výměnou zásobníkové šachty využít zásobníky z jiných útočných pušek, např. M16, M4, AR-15 či HK 416. Na ústí hlavně je závit, uzpůsobený pro upevnění tlumiče hluku a plamene. Zbraň má oboustranné ovládací prvky a tři základní režimy střelby: po jedné ráně, po dvou a střelbu neomezenou dávkou. Po celém hřbetu, na bocích a zespodu zbraně je lišta Picatinny (MIL-STD-1913), na kterou lze upevnit např. kolimátor, nebo pažbičku kombinovanou s dvojnožkou. Kromě standardní verze útočné pušky vyráběné pod označením A1 je vyráběna i karabina s typovým označením A2, která se proti modelu A1 odlišuje zkrácenou hlavní. V lednu 2010 zvítězila tato zbraň ve výběrovém řízení na novou útočnou pušku pro Armádu ČR. Zástupci Ministerstva obrany ČR jednali se zbrojovkou o nákupu 8 000 kusů v modifikacích CZ 805 BREN A1 (puška) a CZ 805 BREN A2 (karabina) - pro výsadkáře a průzkumníky. Výběrové řízení vyvolalo debatu o kvalitách této zbraně oproti konkurenční útočné pušce SCAR. Kritici z řad vojáků a odborníků poukazovali na to, že zbraň byla zakoupena bez provedení armádních zkoušek od firmy, která 51 let dělala jen lovecké a krátké zbraně. Dále poukazovali, že konkurenční zbraň SCAR ji překonává ve všech parametrech včetně ceny a dostřelu, který ale zpochybňují. Jedná se údajně o novou nevyzkoušenou zbraň, která neprošla nasazením v bojových podmínkách. Při bojovém nasazení během misí českých vojáků v Afghánistánu byla hlášena vysoká poruchovost útočné pušky CZ 805, údajné poruchy byly hlášeny u 9% zbraní. Proto bylo v květnu 2012 testováno 16 vybraných kusů útočných pušek, u nichž se v Afghánistánu vyskytly závady, ve vojenském prostoru Libavá. Celkem 6 zkoušek mělo otestovat zbraň při nadměrném zatížení - 570 vystřílených nábojů bez čistění/mazání, prolévání vodou, sypání pískem, kropení spojené s prášením aj. Výsledek testů prý prokázal, že příčinou závad nebyla konstrukční vada ani nevyhovující munice. Podle vyjádření výrobce k hlášeným závadám: "Naprosté většině závad lze předejít doplněním návodů k obsluze a opakovaným proškolením zbrojířů a obsluh zbraní. V některých případech je kritizováno technické řešení příslušenství. Dodavatel nabídne nové technické řešení dle nejnovějších požadavků.