Neuvěřitelné štěstí

Štěstí se opravdu někdy unaví, ale záleží kam potom sedne. Spravedlivě vzato, mělo by sednout na zaslouženého mrcasníka, který se měsíce plahočí v pýru a bodláčí a v potu tváře svůj sen dobývá. Šestí ale nemá o spravedlnosti ani ánunk. A tak sedlo na úplného mrcasnického plebejce. Posuďte sami. Tohle našel můj kamarád na procházce po městě, jak se to váli ve sněhu na chodníku. Možná, že to nějakému zasloužilému sklouzlo s prstu, když se procházel po své minulosti. Nu což, ale stejně mě to vrtá hlavou, dělalo se taky dost plagiátů, co když je to pouhá napodobenina? Na to, že to dělali pouze vybraní klenotníci, ta řemeslná úroveň není nic moc. Tak nevím a radu uvítám.

S pozdravem Ruprecht