Normandie I.
Ve městě OUISTREHAM, nedaleko CAEN, se několik stovek metrů od invazní pláže SWORD ( britský vyloďovací sektor ), nachází muzeum LE GRAND BUNKER. Projíždíte si takhle čtvrtí nízkých rodinných domků a najednou před vámi stojí místo jednoho domku pořádnej betonovej "panelák" bez oken. Tenhle bunkr, který byl součástí tzv. atlantického valu má celkem 5 poschodí. V přízemí se nachází technické zázemí bunkru jako ventilace a filtrace vzduchu, vše v perfektním stavu. Dál pak postupujete po jednotlivých patrech a prohlížíte si zbrojnice, ošetřovny, ložnice pro mužstvo, spojařské služebny, místnosti velení, pozorovatelny atd. Dělo na jedné z fotografií bylo vyrobeno v plzeňské škodovce. Na poslední fotografii je pěkně vidět výhled ze střechy bunkru. Pláž je jako na dlani. Invazní jednotky útočící proti tomuto bunkru měli velké štěstí, protože posádka z něj utekla bez boje a našli ho už opuštěný. Jeho prohlídku si určitě nenechte ujít.
Asi po pěti minutách jízdy autem z invazní pláže UTAH směrem do vnitrozemí, je asi v polovině cesty mezi pláží a městečkem Ste. Mere Eglise odbočka vpravo. Je to úzká silnice lemovaná tzv. živými ploty. Po několika málo minutách jízdy po této silnici přijedete ke statku Brecourt Manor. U tohoto statku se nacházela baterie 105 mm německých děl a v den D zde na tyto pozice zaútočilo několik vojáků roty E ze 101. amer. výsadkové divize. Tu scénu určitě zná každý, kdo viděl seriál Band of Brothers. Statek určitě taky pozná každý, kdo si zahrál single player hry Call of Duty 1. V této hře ten statek dobýváte a v ničem se neliší od skutečnosti. V seriálu už ale není zaznamenán celý průběh této bitvy. Ta trvala ve skutečnosti několik hodin a vyvrcholila bojem o samotný statek, ve kterém se zbylí němci ukryli. Když se pak američanům vzdávali a vycházeli z vrat, jeden americký výsadkář omylem postřelil syna francouzského statkáře a vážně ho zranil. Ten byl pak člunem převezen do Anglie, operován a zachráněn. Po válce pak ten muž založil na pláži Utah muzeum vylodění. Jmenoval se Michel Valavielle a jeho potomci muzeum na Utahu spravují dodnes.
Před statkem je louka obklopená živými ploty, kde kdysi stála děla. Když jsme přijeli na místo, přišel k nám ze statku asi 10 letý kluk a když viděl foťáky a kameru, bylo mu jasné o co jde. Automaticky otevřel branku aniž bychom ho o cokoli žádali a pustil nás na louku. Šel s námi a ochotně nám ukazoval místa, kde stála děla, odkud vedli američané klamnou palbu a odkud pak skutečně zaútočili. Místa v živém plotě, kde děla stála jsou ještě dnes patrná. Ptali jsme se ho, jestli neví na který ze stromů vylezl sgt. Lipton, než zahájil palbu na kulometné hnízdo, ale to už jsme toho chtěli moc. A jak to všechno ten kluk věděl? No jednoduše. Jmenuje se totiž taky Valavielle a není to nikdo jiný než vnuk Michela Valavielle, který vše zná z dědova vyprávění.
Floutek25
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Komentáře
Oskar
02. 02. 2006, 12:02Rád bych upozornil, že při návštěvě prvního muzea, je možno si požádal o carnet s vyznačením dalších, v každém Vám potom, k němu přicvaknou vstupenku a v každém dalším navštíveném v řadě, se sníží vstupné. Do toho všechna patří muzea, se znakem " Racka"
Oskar
02. 02. 2006, 12:04Oprava __ patří všechna muzea---jinak ta věta nedává smysl.
H24
02. 02. 2006, 12:10super článek a pěkná fota
Vana
02. 02. 2006, 12:13Tu kartičku, kde jsou i ostatní muze jsme měli taky, ale v některých muzeích se na nás se slevou vybodli a tvářili se, jako že to viděj poprvé.
floutek25
02. 02. 2006, 12:37Oskar má pravdu, na tu kartičku jsem zapomněl. Vana - mně tu slevu všude uznali. Neměl jsem problém. Ještě jsem zapomněl uvést, že za jednotné vstupné, které ve většině těch muzeí činí kolem 5 euro, můžete všude fotit a natáčet podle libosti. Je to zahrnuto v ceně a nemusíte si za focení zvlášt připlácet, jak je tomu často u nás doma. A to platí i pro Holandsko a Belgii.
Oskar
02. 02. 2006, 14:13Od roku 1990, jsem byl v Normandii 8x. Ten carnet, jsem ale využil poprvé v roce 2003, dříve jsem o něm také nevěděl. A vlastně nevím, zda to předtím bylo.
Weckhesser
02. 02. 2006, 15:28Už ste niekto hladali v Normandii? Alebo je to tam zakazane? Alebo lepšie povedane - prehladane?
floutek25
02. 02. 2006, 16:57Nevím to určitě, ale myslím si, že hledání v celé Francii je zakázané. Stejně tak jako třeba v Bavorsku. Pravdou ale je, že na burzách v Normandii jsou k vidění a k mání evidentně kopaný věci. Možná se může hledat jen na vlastním pozemku a nebo se svolením? Těžko říct. Nicméně hledat např. na invazních plážích nebo v jejich okolí by mi stejně přišlo nevhodný. Ty místa mají takovou řekl bych pietní atmosféru. Je to tam všude moc hezky upravený a já osobně bych asi neměl dobrej pocit z toho tam kopat.
andolf
02. 02. 2006, 17:41¨jednou myslim kdyz bylo naky vyroci vylodeni davali va zpravach reportaz z normandskeho armyshopu a ten chlap rikal ze obcas nekdo neco vykope ale prej uz je to bida
Průkopník
02. 02. 2006, 18:25Ten špagát ve zbrojáku je perfekt
optimista
04. 02. 2006, 17:20foto č. 18 taky jsemsi ho všim na poprvá je to jako rána do očí :-)
optimista
04. 02. 2006, 17:21ale ten minomet v tom zbrojáku je good
Weckhesser
05. 02. 2006, 10:25Ja si myslým že velkym šokom pre mna by bolo kebyze v tom muzeu zbadam figurinu na fotke c 13, nemec vysmiaty od ucha k uchu. No ja by som sa tam valal pravdepodobne po zemi.
corey1974
10. 02. 2006, 10:49FLOUTKU, SLUŠNEJ ČLÁNEK. NORMANDIE MĚ DĚSNE LÁKÁ. TAKY BYCH TAM VYRAZIL. CO TŘEBA LETOS 3. ČERVNA SEDNOUT DO VOSY A VYRAZIT???
Dragon515
11. 11. 2013, 04:06