Nové povídání o "Záhadném Tachovu"

Po řadě let běhání s virgulí v ruce po městě a okolí a poté zakreslování výsledků do mapy se mi ukázalo, že z vrcholů kopců nad Tachovem, vedou všechny chodby do tachovského zámku. Nalezené chodby virgulí jsem si zakresloval do mapy. Ale zjistil jsem, že je to velmi nepřesné. Na některých místech bylo několik chodeb vedle sebe a to mne někdy zmátlo. Později jsem si stáhnul proto letecké snímky ve velkém rozlišení. Tím jsem se mohl držet jedné chodby a pokračovat v hledání dům od domu. Tím bylo hledání přesnější.

Ale další chodby neustále přibývaly. V tomto prostoru jsem se s virgulí nejvíce vyřádil. Trvalo mi to dlouho, než jsem přišel na to, že do prostoru „K3“ nevede jen jedna chodba, ale že tam vede řada chodeb z různých hradišť. Abych se v chodbách vyznal, označil jsem si prkýnky, kde se chodby dostanou do prostoru „K3“, a kde končí. Chodeb je tam více, ale už jsem neměl prkýnka. Chodby u pahorku K3 jsem si očísloval, a virgule mne zavedla až na jejich začátky.

Chodba 1 z hradiště Zámek do K3
Chodba 2 Z H. Na Výspě do H. Zámek
Chodba 3 z H. Třešňovka vede přes celý Tachov až do H. Na Výspě nebo do K3
Chodba 4 z H. Václav do K3
Chodba 5 z H. Banka do K3
Chodba 6 z K3 směřuje na sever
Chodba 7 z H. Mottl do K3
Chodby 8 a 9 směřují na západ do tohoto navršeného prostoru, do kterého jsem se ale nedostal.
Hradiště po Tachově, kam mne zavedla virgule, byly vždy na vyvýšeném místě. Například hradiště Václav. Hradiště Revis.

Abych se v nalezených hradištích vyznal, podle řeky jsem si Tachov rozdělil na dvě části. Část jižní a severní. Hradiště jsem si pojmenoval podle místa, kde se nalézají. V jižní části jsou -Školka, Mottl, Americká, Výspa I, Veterina, Sládek, Sad a Lom. V severní části – Třešňovka, Václav, Hřiště, Pošta, Banka, Revis, Delta a Trafo.

Do některých nepřístupných míst v Tachově jsem se pro zástavbu nebo zahrádky nedostal, a tak je možné později tam najít další hradiště.

Ukázalo se, že všechna hradiště ve městě mají určitou zákonitost.

Z každého tachovského hradiště vedou pravidelně tři hlavní chodby:
Na ukázku jedno hradiště. Ostatní jsou podobná. Jedna chodba vede vždy do hlavního hradiště Z „Zámek“, kam se sbíhají chodby ze všech městských hradišť. Do místa nynějšího zámku se sbíhaly všechny chodby z tachovských hradišť. Druhá chodba vždy vede samostatně do nějakého pohřebního pahorku označeného písmem „K“. V tomto případě do pahorku K3. Třetí chodba vede do nějakého hradiště na kopec nad Tachovem. Mohlo to být třeba zásobovací hradiště s potravinami.

Kdy takové podzemí mohlo vzniknout?
V začátcích mého hledání jsem se domníval, že chodby dělali někdy kolem XIV. a XV. století. V německé ručně psané kronice města Tachova od pana Antona Blobnera, je tato zpráva, která pochází od pátera ze zdejšího kláštera:
Právě se tomuto klášteru dostalo neobvyklé milosti od trojjediného, nejvyššího a největšího Boha tím, že ač neobklopen zdmi, se až do současnosti dochoval nepoškozen a uniknul krvavým rukám kacířů, jimiž, a nemalou lstivostí a záludností budovali spojovací příkopy, aby mohli uskutečňovat nebezpečné přepady řádových bratří.
Domníval jsem se, že překladatel mohl zaměnit chodby za příkopy.

Chodeb mi ale neustále přibývalo. Tak jsem ubral několik století a domníval jsem se, že Tachov mohl být onen bájný Wogastisburg, kde se francký král Dagobert pokusil porazit panovníka Sáma Fredagarova kronika o tom doslova vypráví v pasáži, která popisuje události z let 631 nebo 632.
Austrasijci oblehnou pevnost Wogastisburg, kde zůstal největší oddíl statečných Vinidů, a po tři dny s nimi bojují. Je tu mečem pobit velký počet lidí z Dagobertova vojska a potom davše se na útěk zanechají tam všechny stany i věci, které s sebou měli a navrátí se do svých sídel. Použil jsem mapku z knihy „Sámova říše“ a domaloval jsem do ní polohu Tachova. Vojenské výpravy krále Dagoberta, které šly na Sáma z jihu, byly úspěšné. Ale ta největší Austrasijcká šla na Sáma ze západu a utkala se s ním u Wogastisburgu. Ten Wogastisburg v tu dobu, musel být asi známý, že kronikář nenapsal, kde se nalézá. Nyní jej badatelé neúspěšně hledají dvě století po celé střední Evropě.

Od jednoho známého jsem dostal zajímavou teorii o tom, že se tady mohli usídlit křesťané z Říma. Těm v Římě na začátku letopočtu hrozila doma smrt, a kandidáti na římského císaře se tam vraždili. Tomu by mohly odpovídat záhadné pahorky, v kterých by mohly být katakomby, jako byly budovány tehdy v Římě. Do těchto pahorků vedou z jednotlivých tachovských hradišť samostatně chodby. Rozmístění pahorků – katakomb v okolí Tachova. Pahorek K1 pod Mohylou. V něm jsem ve sněhu „vyšlapal“ zajímavé podzemí. Asi padesát metrů pod tímto pahorkem, jsem vyšlapal další záhadné tvary. Zde je v půlkruhu řada sklípků, které nejsou vzájemně propojené, a do každého vede samostatná chodba. Pahorek K3 u rapotínského sídliště, do kterého vede nejvíce chodeb. Jak vypadá v pahorku podzemí, jsem nezkoumal. Neměl jsem už na to sílu.

Nyní nastupují důležité otázky:

Proč budovali neznámí lidé tak záhadné rozsáhlé podzemí v Tachově a okolí?
Domnívám se, že to muselo být nějaké silné náboženství a pak aby si zachránili život. Ale proč? Co je ohrožovalo?

Kdo mohl tyto rozsáhlé podzemní chodby a prostory vybudovat?
Byli to Keltové, Germáni nebo Slované? Nebo dokonce jiná civilizace? Nebo všichni dohromady?

Jakou techniku na ražení chodeb používali?
Při ražení chodeb známou středověkou technikou, by vyražení takového množství chodeb trvalo možná celé století. Nikde jsem se nedočetl o jiné razící technice. V tomto krátkém článku jsem se snažil nastínit moje hledání kolem Tachova. Pokud vás to zaujalo a bude chtít vědět více, můžete se podívat na přílohy.

O mém hledání jsem natočil film, který jsem nazval „Záhadný Tachov“. V něm jsem také ukázal můj způsob hledání virgulí. Film najdete na: https://www.youtube.com/watch? time_continue=813&v=P7novy9pAiQ

Po natočení toho filmu jsem pak dal na hledačské stránky “Detetektorweb“ dva příspěvky o tom, jak jsem pokračoval v hledání.

Příspěvek „Záhadný Tachov 1“. Můžete se na něj podívat na: http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=67084&mm=1&vd=1

Později jsem tam dal druhý příspěvek „Záhadný Tachov 2“. Na ten se můžete podívat na: http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=67094&mm=1&vd=1

Před dvaceti roky ČT natáčela v ruinách kostela ve Světcích u Tachova pořad „Magickou krajinou“. Na závěr toho dílu byl zajímavý citát. „Tajemství není to, co lze skrýt, nýbrž to, čeho nelze odhalit; tajemství samo se odhaluje jenom tenkrát, kdy má být odhaleno, a jenom tomu, komu má být odhaleno. "
D. S. Merežkovskij. (spisovatel, mystik)

To co jsem vám nyní povídal a ukazoval, je jenom část. Ale i tak je to opravdu těžké k uvěření. Ale kdyby před padesáti roky nám někdo povídal o mobilních telefonech a o tom, že si budete moci na Skype povídat s kamarádem v Americe zdarma a ještě ho uvidíte na obrazovce, asi bychom mu nevěřili.
Technika jde rychle kupředu, tak možná za 10 – 20 let, se budeme moci nějakým přístrojem podívat pod zem, nebo z nějakého kamene nebo předmětu sejmout obrázky jako nyní z flešky. Pak bychom mohli znát odpovědi na otázky kdo, kdy a proč.

Po mém třicetiletém běhání s virgulí po Tachově a okolí mohu nahlas říci. Pokud jsou to chodby, po čem mne virgule celou dobu tvrdošíjně vodila, tak město Tachov už bylo kdysi velké město a spojené s okolními vesnicemi.
Ale kdy je to kdysi? To opravdu nevím. Možná, že někdo bude vědět, kdy to mohlo být.
Po třiceti letech končím a nechám to mladším. Snad někdo bude pokračovat.
František Soukup

Mail: soukup. fr@email.cz
27. 7. 2019