Nové přírůstky ve sbírkách VHÚ

V uplynulém roce 2013 byly sbírky Vojenského historického ústavu Praha obohaceny o četné předměty. Některé z nich jsou nyní vystaveny v malé expozici v prostorách Armádního muzea v Praze na Žižkově.

Bezesporu nepřehlédnutelné jsou rakousko-uherské obrazové hodiny, které pocházejí z druhé poloviny 19. století. Do dřevěného, bohatě zdobeného rámu je vsazen grafický list, který byl připevněn ke kovové desce. List byl ručně dokolorován olejovými barvami, aby budil zdání originální olejomalby. Tato kombinovaná technika byla na konci 19. století velmi oblíbená díky rychlosti zhotovení a nižší pořizovací ceně ve srovnání s typickou malbou. Malba zobrazuje rakouského maršála Jana Václava Radeckého z Radče po vítězné bitvě u Novary v březnu roku 1849 ve společnosti dalších rakouských generálů, kteří vedli úspěšně porážku revoluce v Itálii v letech 1848–1849. Součástí rámu jsou hodiny s porcelánovým ciferníkem, umístěným do středu jeho horní části. V zadní části obrazu je ukryt kromě hodinového strojku také hrací strojek, který vyhrává zatažením za lněnou šňůru melodie několika rakouských vojenských pochodů.

Obdobných uměleckých předmětů tohoto druhu byla zhotovena v druhé polovině 19. století řada. VHÚ Praha vlastní velmi podobný předmět, ovšem s odlišným vyobrazením. To oslavuje první výraznější úspěch protinapoleonské koalice pod velením rakouského arcivévody Karla v bitvě u Aspern v květnu roku 1809.

Hned vedle hodin je vystavena blůza francouzského legionáře. Jde o pozůstalost po Josefu Kolářovi, příslušníku 21. čs. střeleckého pluku československých legií ve Francii a později obvodním inspektorovi stráže bezpečnosti. Blůza je součástí původního válečného stejnokroje, dodatečně upravená našitím náprsních kapes. Na levé straně blůzy jsou umístěna in natura válečná vyznamenání, z nichž je nejvýraznější dvakrát udělený čs. válečný kříž 1918. Součástí rozsáhlé pozůstalosti byly kromě vystavené legitimace Kruhu francouzských legionářů např. i identifikační známky a služební čísla z policejního stejnokroje. Mimo to získal Vojenský historický ústav Praha i rozsáhlou kolekci cenných sokolských sletových úborů po manželce p. Koláře. Milovníky zbraní jistě zaujme i pár pistolí s francouzským křesadlovým zámkem. Pár pochází z období okolo roku 1740, z dílny Franze Breitenfeldera, příslušníka významné puškařské rodiny z Karlových Varů. Ten proslul vynikajícími výrobky, které dodával roudnickým Lobkowiczům, mnichovohradišťským Valdštejnům nebo rodině Thunů v Děčíně a Benátkách nad Jizerou. Breitenfelderové byli po několik generací příslušníky silného karlovarského puškařského cechu, jemuž svým významem mohl v průběhu 18. století konkurovat snad jedině puškařský cech pražský. Lovecké pistole se svým vybavením příliš nelišily od běžných vojenských pistolí, nejmarkantnější rozdíl spočíval v jejich zdobnosti, kdy rozličné lovecké motivy byly ryty do kovových částí zbraně nebo intarzovány do dřevěné pažby. Nabíjely se kulemi nebo broky a byly užívány při štvanici na černou zvěř, k obraně proti napadení jezdce či koně mohutnými psy – štváči, či k usmrcení silných prasat, které psi nedokázali stavět na místě a nebylo jim tak možné dát záraz loveckým tesákem.

Další exkluzivní zbraní je i pistole s perkusním zámkem v původní kazetě s příslušenstvím od firmy A. V. Lebeda (Praha, kolem 1840). Výrobky pocházející z dílny světově nejproslulejšího českého puškaře Antonína Vincence Lebedy (1795-1857) tvoří jednu z nejrozsáhlejších kolekcí ve sbírce historických palných zbraní VHÚ. Hned několik desítek zbraní z první poloviny 19. století (zahrnující křesadlové i perkusní pušky, soubojové a sportovní pistole, vícehlavňové pistole – pepřenky, terčovnice nebo vzduchovky) skvěle dokumentuje rozmanitost a výjimečnou kvalitu produkce pražské Lebedovy firmy. Zatím posledním přírůstkem této kolekce se stala právě pistole s perkusním zámkem a doleva otočnou hlavní, kterou Vojenský historický ústav Praha zakoupil od soukromé osoby na sklonku loňského roku. Zbraň je spolu s příslušenstvím (nabiják, kladívko, šroubovák, nástavná pažba, výměnná hlaveň) uložena v původní dřevěné kazetě, jejíž vnitřní část je potažena červeným sametem a opatřena ozdobným zlatým firemním nápisem.
Pistole – předovka má k dispozici dvě odšroubovatelné hlavně z kvalitní damascénské oceli, z nichž kratší je drážkovaná (délka 267 mm, ráže 11 mm, delší, broková s hladkým vývrtem má ráži 12 mm). Po stlačení páčky pod předpažbím je možné celou hlaveň vyklopit do boku a nasadit zápalku na piston v ose hlavně. Pažba pistole je vyrobena z kvalitního ořechového dřeva a je zdobena řezbou rostlinného ornamentu, všechny kovové části pak rytinou listů a rozvilin. U konce rukojeti je kovové lůžko pro zachycení čepu nástavné pažby. Po upevnění delší hlavně a odnímatelné pažby bylo možné zbraň používat i jako pušku (délka 850 mm).

Mezi zbraněmi získanými do sbírek VHÚ v roce 2013 a nyní vystavenými najdeme i kulovnici s perkusním zámkem (kolem 1850). Zbraň pochází z dílny Karla Pirka, jednoho z nejvýznamnějších vídeňských puškařů poloviny 19. století (připomínán v letech 1831-1867). Kulovnice nese všechny znaky luxusní zbraně vyrobené pro movitého objednavatele. Technologicky velmi zajímavé je umístění napínáčku, který po zmáčknutí zajíždí do zadní části kovového rámu lučíku. Napínáček sloužil ke zmenšení odporu spouště loveckých kulových zbraní a sportovních terčovnic za účelem zvýšení přesnosti střelby. Po jeho iniciaci pak stačil ke spuštění zbraně potom jen lehký tlak na vlastní spoušť. Dále je k vidění lovecká dvojka – předovka s jehlovým úderníkem. Období předovek s jehlovým úderníkem trvalo zhruba deset let, ale zbraní tohoto systému se zachovalo jen velmi málo. Ve sbírce VHÚ se nachází vojenská jehlovka – předovka získaná v roce 1946 převodem z armádní zbrojnice. V květnu 2013 se však podařilo ze soukromé sbírky zakoupit jiný výjimečný exemplář – loveckou jehlovku – předovku se dvěma brokovými hlavněmi, signovanou L. H. Bösenberg in Leipzig (odborná literatura neuvádí puškaře s tímto příjmením, pravděpodobně jde o výrobce, který působil krátkou dobu v 50. letech 19. století), a datovanou rokem 1857.

Expozici nových přírůstků za rok 2013 doplňují i tři pamětní odznaky na stuze se vztahem k působení Armády České republiky v Afghánistánu, povolené k nošení na vojenském stejnokroji. Stuhy a stužky jednotlivých odznaků mají vzájemně odlišné kombinace zvolených barev, avšak součástí stuh všech tří exemplářů jsou barvy národních trikolor České republiky a Afghánistánu. Jedná se o pamětní odznak 1. úkolového uskupení v ISAF za období 2011-2012, na jehož aversu je vnitřní plocha hvězdy ohraničena do kruhu, v levé dolní části je znázorněn znak 601. skupiny speciálních sil, navazující na siluetu Afghánistánu v pravé části. Ve spodní části kruhu je umístěn jednořádkový nápis “ISAF SOF”. Revers nese v plasticky sníženém kruhu vyražené číslo odznaku a vycentrovaný čtyřřádkový nápis “SPECIÁLNÍ SÍLY / AČR / AFGHÁNISTÁN / 2011-2012″.
Druhý je pamětní odznak 1st Military Advisor Team – Czech MAT Logar. Na aversu je vyobrazena hořící pochodeň, vnější horní opis nese text “1ST MILITARY ADVISOR TEAM”, dolní “MARCH 2013 – OCTOBER 2013″. Vnitřní horní opis nese text “CZECH MAT LOGAR”, dolní arabské litery. Na reversu je znázorněna siluetu Afghánistánu s označením lokace provincie Lógar a znakem dvou zkřížených pušek s bajonety. Horní opis nese text “ISAF”, dolní “HLEDIŽ A DRŽ SE KAŽDÝ ŠIKU SVÉHO”. Na spodní straně odznaku je na hraně vyraženo číslo odznaku.
Posledním z trojice je pamětní odznak 7. úkolového uskupení v ISAF – Czech Task Force, na jehož aversu se nachází kráčející český lev, horní opis nese text “CZECH TASK FORCE ISAF”, dolní arabské litery. Na reversu je znázorněna siluetu Afghánistánu s lipovým lístkem, označujícím lokaci provincie Lógar, v dolní části kruhu je vyraženo číslo odznaku. Horní opis nese text “7. ÚKOLOVÉ USKUPENÍ ISAF”, dolní “ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY”.

Za pozornost stojí ještě rukopis pamětí Jana Urbana, v němž se autor vrací ke své vojenské službě během válek Itálii v polovině 19. století. Český přepis původně německého textu pochází z roku 1895 a je doplněn o pozdější doslov. Zajímavá je jistě i rukávová páska Kuratoria pro výchovu dětí a mládeže z roku 1944, z období Protektorátu Čechy a Morava. Páska je součástí pozůstalosti po Bohumilu Peškovi, kterou VHÚ v roce 2013 získal nákupem. Vedle expozice s novými přírůstky může ale návštěvník Armádního muzea Žižkov shlédnout i malou expozici cínových vojáčků, které jsou ve vedlejších vitrinách. Značný podíl vystavených exemplářů se vztahuje k prusko-rakouské válce roku 1866, nechybí však ani ruští kozáci z období napoleonských válek či rakouští polní myslivci a námořníci z druhé poloviny 19. století. K některým vystaveným exemplářům se dochovala také původní balení včetně výstelky. Výstavka byla dále rozšířena o figurky znázorňující německé, britské, francouzské a ruské vojáky z období první světové války. Dodatečně bude doplněna o diorama z bitvy u Bachmače roku 1918, jež je tvořené více plastičtějšími cínovými figurkami a jehož autorem je Gustav Bezděkovský, jeden z nejznámějších českých tvůrců cínových figurek.

Vitrina s předměty z různých období se nachází v přízemí žižkovského muzea. Návštěvníci si mohou prohlédnout artefakty z oblasti výtvarného umění, zbraně, vyznamenání i osobní dokumenty. Muzeum je otevřeno každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin, vstup je zdarma.
VHÚ-RED