O jednom nenalezeném pokladu

Stalo se to asi tak před 25 lety.
Toho dne na jedné požární stanici začala 24 hodinová služba, zcela normálně. Ale kolem desáté hodiny dopoledne to " houklo " a mimo žebříku a plošiny vyjelo celé osazenstvo na havárii pětipodlažního činžovního domu, u jehož jedné půlky se propady stropy od nejvyššího až do sklepa. Ten dům byl v rekonstrukci a dělníci byli na svačině, až na dva, kteří tam bohužel byli zavaleni a přišli život. Dalo veliké úsilí, než byli vyproštěni, ale bohužel se nedalo nic dělat. Odpoledne když se část výjezdu vracela na stanici, byl nahlášen výjezd na zatoulané děti ve starém důlním díle.
O co vlastně šlo. Dva kluci okolo třinácti let se rozhodli, že prozkoumají starý důl a najdou tam poklad o kterém slyšeli. Domluvili se s matkou jednoho z nich, že na ně bude čekat venku a když se nevrátí do smluvené doby, tak zavolá VB. Byl to bývalý důl na okrovou hlinku a šmolku. Kluci sebou měli klubko provázku a každý baterku a samozřejmě se v daný čas nevrátili. Když hasiči, které zavolala VB dorazili na místo zásahu, nevěřili vlastním očím. Matka nahlásila co se stalo a čekala celkem klidně co se bude dít dál. Vchod do šachty sestával ze zabetonované betonové roury o průměru čtyřicet centimetrů. Aby se tam hasiči dostali, tak museli rouru vybourat a zvětšit díru.
Když vnikli dovnitř, kde samozřejmě byla tma jako v ranci a místama po kotníky voda s bahnem a po několika metrech se chodby začaly rozdělovat. Ale náhodou je vedl provázek, který kluci odmotávali od vchodu. Po  asi tak padesáti metrech provázek končí a kluci nikde. Na volání nikdo neodpovídá. Na štěstí po několika metrech byl nalezen první, který seděl schoulený a klepal se zimou a strachem a bez světla, protože baterku náhodou upustil a ta se rozbila. Druhého našli o pěkný kus dál, protože šel dokud mu svítila baterka. Byl u křižovatky chodeb, před takovou větší louží. Když je vytáhli ven tak kluci byli jak zmoklé slepice a hned je odvezly do nemocnice na pozorování. Jen matka toho jednoho dělala jako by se nic nestalo a hrozně se divila, že s ní VB chce sepisovat protokol. Před ukončením akce se na místo dostavili Báňští záchranáři i s plány tohoto prastarého dolu, který byl zavřen před koncem devatenáctého století. V těch plánech zjistili jaké vlastně ti kluci měli štěstí.
Chodby měly několik kilometrů a ta vetší louže u křižovatky měla hloubku osmdesát metrů a byl to vstup do spodních pater. Později jsem se dozvěděl, že ta matka co tam na ně čekala, tak dostala pouze napomenutí od nějaké komise. Toto jsem se rozhodl napsat, protože vím, že DW také čtou velmi mladí lidé, kteří ještě neví co všechno je může potkat při hledání "POKLADU ".

Jezero