O něčem jiném

Že by spíš hematit? Špiní to? Zajímavůstka

Tak to máš kliku! Téměř s jistotou jsi našel zbytky středověkých, nebo spíše ještě starších železářských pecí. Tehdejší technologie používala lehce zpracovatelné rudy, zejména limonit a ty byly hutněny v tzv. vlčích tlamách. Nebyla to tavba jak ji známe v současnosti, ale redukční proces a železo při něm nebylo tekuté. Výsledkem byla tzv. železná houba, která se dále zpracovávala kovářsky. Ty pece se právě zakládaly na hraně svahu, zdola ze svahu se přiváděl vzduch do tavby, resp. do redukčního procesu a shora se sypala vsázka (ruda, přísady a dřevěné uhlí).

To:snoowell. Když jsem to myl, šla z toho rezavá voda a pak přestala. Připadlo mi to jako vypálený jíl, ale i když existují vysoce železité jíly, nevím jestli na ně tak dokonale reaguje detektor. Toho hematitu je tu spousta v různých formách. Zrnité i hladké, ale toto jsem viděl poprve. Začalo mne to zajímat, protože jen pár metrů od tohoto místa jsem našel bronzový srp a směrem vzhůru teslici s tulejkou. Dnes ji ale spíše považuji za motyku. Ona totiž vypadá úplně stejně.

Mohlo by se jednat o Grhintit je to pomerně častá hornina vyskytujici se v čediči. .

Popope: můžeš vysvětlit, co je to Grhintit? Na googlu nic takového není.

Co takhle mazanice? Zkrátka vypálený jíl, má to cihlovou barvu, i když odstíny bývají různé. Jelikož není většinou vypálená tak tvrdě jak třeba cihla tak z ní při umývání teče obarvená voda. Mockrát jsem měl vypálenou mazanici v ruce na různých archeo výzkumech a tohle vypadá podle fotek v podstatě stejně. Mohla by to tedy být i vypálená vymazávka pece apod.

popop: sci-fi. Pokud se jedná o lokalitu, kterou mám na mysli tak ji tvoří flyšové sedimentální horniny s obsahem nečistého zemitého ocelku(pelosideritu) a limonitu. ocelek tvoří kulovité až bochníkové celky velikosti pěsti až hlavy. Obvykle obsahují 9-14 % Fe, ale i méně. Třeba na Bojkovicku asi 7%. V lokalitě, kterou mám na mysli jsou známy archeologické nálezy primitivních pecí z doby laténu na výrobu surového Fe tzv. mazanic a to může mít pravdu Tempskia.

To:Wed. Je možné, že by se ta vypálená mazanice dala detekovat detektorem? To co normálně nalézám a říkám tomu hematit se na mém detektoru/F70/ hlásí číslem 14.To co jsem našel se hlásí stejně, ale z vyšší intenzitou, není to magnetické. Ta "fazolka" se hlásí jako klasické Fe číslem 10/pro mne starší železo/. Je magnetická po celám obvodu až na místo kde z ní vystupuje kámen.

To:jajan. Historik Rudolf Hurt se zmiňuje o tom, že v údolí u řeky stál už před třicetiletou válkou železný hamr který ukončil práci pro nedostatek suroviny v blízkém okolí někdy v sedmnáctém století. Nikde ale nebyla zmíněna lokalita kde se těžila tuda. Já se domnívám, že právě zde a musím podotknout, že rozměry to není nic titěrného. Ovšem v té době se ruda odvážela k hamru. POKUD BY SE OPRAVDU JEDNALO O POZŮSTATKY PECÍ musely by pocházet z podstatně starší doby. Je zajímavé, že tu stával i hamr měděný. Slitek mědi jsem už také našel/mám ho v příspěvku bronz a měď/Asi se tu dřív vyskytovaly i měďnaté rudy.
No, ono mi to celkem hraje s tím co jsem napsal v příspěvku "Poslední Avar-hradiště Ludmila"

To Rossy. Keď som tu u nás sledoval prácu arch. pri odkrývaní pôdy. Všimol som si tiež kruhový tvar, ktorý sa smerom do hĺbky rozšíril. Tým chcem povedať, že sa prikláňam k názoru Tempskiho. Aj podľa nálezov z okolia mohlo ísť o niečo staršie ako je spomínaný hamr. Kruhy na povrchu jasne ukazujú na zámernú ľudskú činnosť. Zmena pôdy a aj jej zloženie vplýva na rast rastlín a ako si už spomínal v článkoch o leteckej archeológii, aj tieto kruhy by bolo zrejme badať z pohľadu zhora. Ja na takúto činnosť využívam posedy, ktorých je u nás hojno. Pozdravujem.

No, když přistoupím na myšlenku, že se jedná o pozůstatky železářských pecí, pak by se našlo vysvětlení i pro tu železnou fazolku. Loni jsem tu dával příspěvek struska. Jednalo se o kus strusky která byla nalezena v místě nálezu slovanské bojové bradatice. Ta měla vredukovaný podobný oblý kousek železa. Jinak železo neobsahovala. Je docela možné, že se jedná o podobný případ jen s tím, že se struska časem rozpadla a tento kousek kovu uvolnil.
http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=50421&mm=1&vd=1

Kulička by se dala označit jako limonitová korekce. Někdy jsou kuličky uvnitř i duté. Zde mohlo dojít k nedotvoření korekce limonitu a může tam být sediment. Barva typická pro limonit černá, hnědá a žluto hnědá. $.Ale i tak povrch limonitu by měl být od tebou prezentovaných vzorků více povrchově kompaktnější. Je ale také celkem možné že na povrch limonitu má velký vliv jeho uložení. Pokud by byl volně ložen může docházet k jeho zvětrávání. Ještě pro doplnění limonit je z velké části tvořen Fe-železem pro detektor lehce detekovatelný. Zkus to ozbýt kladivem jakou má štěpnost a jak vypadá jeho povrch ve zlomu. Při štěpení může být jeho povrch nezřetelný lasturnatý. Při lomu vláknitý polokovový. Také jsou nějaké jeho typické tvary kompaktní agregáty, krápníkovité, vláknité. Já bych se spíše přikláněl k tomu že to jsou jen vysypané hromady limonitu žádná pícka. Tedy pokud je to limonit. Je to velmi zdlouhavé na osvětlení proč zrovna hromady ve svahu. Ale pokud se v těchto místech těžila ruda tak by jejich rozmístění dávalo celkem smysl. Má to souvislost s odtěžováním povrchu a snižování terénních pater. Zjednodušeně řečeno tam kde je dnes kopec byla dříve rovina a naopak. Nejlépe je to vidět na skalních útvarech. Proč jsou třeba v 5 metrech nad zemí na skalnatém osamoceném atolu patrné stopy od os povozů. Odpověď je jednoduchá vše v okolí atolu bylo odtěženo tak destruktivním způsobem že to až bere dech. A tak to může být i zde. Došlo k přesouvání podloží a horniny v jejich širokém okolí. Ale to jenom tak teorizuji neznám okolí a nemohu nijak odvozovat od jejího půdního reliéfu a udělat si tak nějaký celiství názor na danou věc. V tom by jsi mohl poradit více ty v jaké části svahu byl ložiska nalezeny. A jestli se ti třeba nezdá že by mohl být svah nějak odtěžen.

To:DUTMAN. Také jsem uvažoval jestli se nejedná o zbytky z těžby. Nějakou minihaldičku. Ten odtěžený prostor je tak obrovský, /chybí kus kopce/ a to jsou čtvery kolečka. Navíc pár metrů od tohoto místa, na stejné hraně, svahu jsem našel ten vzpomínaný bronzový srp. Ale je to možné, nějakou zvláštní schodou okolností. A k té kuličce. Jak jsem psal je magnetická a to dost. Prastě drží na magnetu. Nevím, ale nezdá se mi to u limonitu možné. Jestli se tam někdy nějaký odborník pujde podívat, pak budu vědět víc.

to:DUTMAN. Ještě jsem přemýšlel nad tím, jestli tu dřív nevyvěrala železitá voda a po změně půdních poměrů se nezačaly ty železité usazeniny uvolňovat. Ovšem nevím, jak na takovou usazeninu reaguje detektor.

Necháme to odborníkům. Jen pro dodatek i čedič drží na magnetu. A pokud si vezmeš v potaz že limonit a jeho korekce je plná železa vůbec bych nevylučoval to že i korekce bude držet na silnějším magnetu.

Používám" magnet" kterým se určuje například síla nástřiku na karoserie. Je velmi jemný a dá se zjistit mnohé.

Takáto struska je ešte stále bežný odpad v strednej Afrike, kde sa výroba Fe doteraz nezmenila.

Rossy, posílám ti email a v příloze informace, které posílám pro jistotu kdyby jsi je náhodou neměl.

Postupoval jsem podle instrukcí, které mi poskytl jeden vzdělaný kolega a mohu napsat, že se nejedná ani o strusku, ani o nějakou rudu či usazeninu, ale jak už napsal Wed o jílovitou mazanici, která prošla žárem. Protože se na povrchu nenacházejí žádné uhlíky.. a vlastně ani do hloubky 10cm.. musím zkusit větší hloubku. Pokud by se jednalo opravdu o nějaký typ historické pece mohly by se nacházet /jestli vůbec/podstatně hlouběji.

Získal jsem nový poznatek, že i takovéto artefakty... myslím mazanici která ovšem musí projít žárem...... můžeme dohledávat detektorem a dokonce reagují na magnet.

Pro porovnání podobné nálezy ze zahraničí a také ve svahu.
Pozůstatky pece na povrchu.
http://projects. exeter. ac. uk/devonclp/slag3insitWeb. jpg
Vypálené jíly.
http://projects. exeter. ac. uk/devonclp/furnaceWeb. jpg