O věrném koníkovi
Tuhle pohádku mi mlčky vyprávěl jeden starý les, který už toho hodně viděl.Milí mrcasníci, žil byl v široké ruské stepi sivý bohatýrský kůň jménem Buran ( Буран/Vichr) a jeho sedm bratrů. Měli rádi tu velikou rozlehlou zem s nekonečnou oblohou. S lidmi vycházeli přátelsky. I stalo se, že zlý nepřítel vtrhl do té rozlehlé stepi a chtěl ji uchvátit jen pro sebe. A tak bylo povoláno veliké vojsko k obraně země. I Buran a jeho sedm bratří narukovali hájit svoji vlast. Sloužili lidem dobře. Společně jedli, spali, zažili mnoho dlouhých pochodů, urputných bitev, zimu, bláto, hlad a spoustu dalších strádání. Nakonec nepřítele zahnali daleko na západ, do jeho doupěte a slavně zvítězili. Několik Buranových bratrů se vítězství už nedožilo protože statečně padli v boji hrdinskou smrtí. Buran sám i jeho zbylí čtyři bratři útrapami války zestárli a byli tou dalekou hrdinskou cestou unaveni. Jejich služba skončila a tak se chtěli už jen vrátit domů, do té rozlehlé stepi s nekonečnou oblohou, stejně jako lidé, které celou tu dobu nesli. A lidé opilí vítězstvím (a vodkou) se jim za jejich těžkou službu odměnili.
Snědli je.
A to je konec pohádky, kterou dnes připomíná jen pět rozčtvrcených koňských koster a hromada podkov v jednom rusolágru. Jen starý les vypráví těm, co umí naslouchat.
Bylo, nebylo… dávno tomu.
Paul2
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Komentáře
Sajda
23. 12. 2015, 10:21Tam mohla být polní kovárna. Kdysi jsem taková místa trefil na Příbramsku. Pěkné kousky
Rossy
23. 12. 2015, 10:49Pěkný příspěvek.
Je smutnou pravdou, že po obou světových válkách tu byl velký přebytek zubožených vojenských koní, které již armády nepotřebovaly a byli likvidováni. Právě v té době se zvýšila, pro nedostatek potrain, i konzumace koňského masa. Dělo se tak na obou stranách.
Swoop
23. 12. 2015, 11:18To mi připomělo film Válečný kůň.
Vojtaci
23. 12. 2015, 12:04taky znám takový les, podkov spoustu, kosti taky, hřebla, kování z vozů
já bych radši ty malé podkůvky, co se nosily na výložkách
některé z podkov, co jsem našel, jsou 2x větší než jiné,
tak předpokládám, že to je z těžkých tažných koní
chudáci koně, těm se do války taky asi nechtělo
55veny
23. 12. 2015, 12:53Hezká pohádka s netradičně smutným koncem. Taková ze života... Dobře jsi to napsal!
klarkon
23. 12. 2015, 13:20Jenom člověk do svých konfliktů zatahoval od nepaměti i jiné tvory.
fagin
23. 12. 2015, 15:23Vím o dvou nedaleko od sebe.
psotek
24. 12. 2015, 13:30Válka, je válka. Když koník doslouží, jde "do vuřtů". Ale já si myslím, že i ten nejotrlejší voják to obrečel. Kůň měl totiž vždycky jiné postavení, než jiná domácí zvířata.
cobasico
24. 12. 2015, 16:37Tak tu budu teď každej večer vypravět harantům před spaním, aby co nejdřív zlidověla... Ode mě metál
Rozum
25. 12. 2015, 22:19Psotek ma pravdu vzdy meli nekoho ktery se o ne postaral a miloval je... to ze skoncily tak jak skoncily v te dobe bylo normalni byla nouze o jakykoliv material... byli to bojovnici.
Keram.mareK
27. 12. 2015, 00:21jako mnohokrát, pěkné čtení. Ne každý umí takhle naslouchat...
Viki
04. 01. 2016, 20:45Ahoj Paul2: Mohl byses mi prosím ozvat na mail? Mám prosbu o radu... Díky. Viki
Viki
04. 01. 2016, 20:46mail
hrabos23
11. 01. 2016, 16:49Koně jsem na lágru viděl též...... a jednou dokonce toho rusa