Obraz

Milí přátelé. V posledním mém článku zde jsem okrajově zmínil postup, jak vznikaly dobové obrazy. Na etapy malované heroické scény odhodlaných reků kladoucích hrdinně své životy za Boha, Krále a Vlast. Ostatně sami máte nesčetněkrát příležitost tuto nepravdivou falešnou vizi bitev vidět. Například v zámeckých interiérech, muzeích, galeriích i ve filmech. Zde (zdroj YouTube: Scene from the movie Le Roi Danse). Ono ale vše bylo naprosto jinak! Smrt, bolest, strach, zoufalství, zmatek, zuřivost, násilí... To byly a jsou atributy každého uměle vyvolaného střetu lidí v různých uniformách. Lidí, kteří by jinak mohli být díky svému mládí, společným zájmům, civilnímu povolání mnohdy i přáteli.
Dnes, 2. července, začínají v Hradci Králové vzpomínkové akce 155. výročí války prusko-rakouské z roku 1866. Nemám autorských práv, proto Vás odkazuji na jejich program. Ten najdete na webových stránkách, zadáte-li si ve vyhledávači "königgrätz 1866". Pro tento můj článek je důležitá jen jedna ze zde prezentovaných událostí. Vernisáž, jak uvádí organizátoři akcí, "zapomenutého obrazu". Dobového plátna, kde matka zvěčnila - nyní doslova díky náhodnému nálezu poškozeného obrazu, jeho zrestaurování a dnešní jeho prezentaci v kapli Sv. Klimenta - svého v bitvě dne 3.července roku 1866 padlého syna. Ti vnímaví, co budou mít dnes tu příležitost vidět tento obraz "In natura" nebo si zakoupí brožurku tomuto obrazu věnovanou pochopí, že jde o byť amatérské dílo tvořené ale bolavým srdcem nad náhlou ztrátou mladého syna jeho zoufalou matkou. Je to obraz naprosto jiný od těch umělých, velkolepých, ale nepravdivých. Těch, kterých je všude dost, protože se hodily k ospravedlnění příčin a důvodů válek.
Já Vám přátelé zde povyprávím o obraze jiném, tematicky velmi podobném. Byl po desetiletí považován za ztracený. A týkal se stejného období, války prusko-rakouské z roku 1866. Je snad dokonce jediným figurálním dílem jinak dnes velmi ceněného mistra krajinomalby, akademického malíře Antonína Waldhausera - Lesodomského, narozeného dne 17. 03. 1835 ve Vodňanech a zemřelého dne 30.10. 1913 v Německém Brodě. Ano, tento talentovaný a ve své době zákazníky poptávaný malíř krajinář vymaloval na podzim roku 1866 tento ikonický obraz. Nazval jej "raněný myslivec". V té době bylo mistrovi 31 let a jak má autor tohoto článku zjištěno, byl stranou veškerých bitev té války toho roku. Přesto dokázal vytvořit žalující dílo, které realisticky zobrazuje naprosto vše! Osamění těžce zraněného vojáka bez okolní pomoci. Bolest z průstřelu plic je viditelná z jeho ztrhaného výrazu tváře. Ztráta krve řinoucí se ze střelné rány skrz kabát vysiluje jej tak, že je schopen se již jen plazit po zemi. Krev z prostřelené plíce vykašlává nebohý z úst do šátku. Asi dárku na rozloučenou od své milé, či dokonce manželky. Poslední minuty života zde vyjadřují jeho oči! Ptají se proč? Bilancují, proboha já umírám! Oči žalují, pro koho, za co? ! Co bude dál s mými blízkými? ! Ano! Těžce zraněný z obrazu je jeden z těch mnoha mrtvých beze jména, končících v masových hrobech. Pod typizovanými litinovými kříži šachet tam stovek těl posypaných vápnem před jejich zasypáním hlínou jím vzdálené pro ně dosud neznámé země!
Proto Vás prosím přátelé. Půjdete-li kolem podobného válečného památníku, včetně seznamu padlých na Vaší návsi prosím smekněte a ukloňte se jim krátce. "Oni" si zaslouží úctu a Váš vděk! Vy máte totiž Dar života, oni mladí museli zemřít. Važte si proto tohoto Daru! K další genezi obrazu:
Tento obraz jako tematicky velmi vhodný zakoupil v roce 1936 k příležitosti slavnostního otevření nového Válečného musea 1866 na Chlumu jeho štědrý donátor profesor S. Synovec malíře, který byl vlastníkem pozůstalosti, požadoval za něj původně 10.000 K. S ohledem na místo, kde bude obraz vystaven, pak slevil na částku 7.000 K. Jak píše vlastnoručně zde kupující profesor S. , který jej po zakoupení věnoval tomuto museu, cena za obraz i po slevě to byla ve své době skutečně mimořádná! Uvědomíme-li si, že cena novostavby musea činila něco málo přes 39.000K. Nebo, jako srovnání zde přikládám dobové ceníky v té době již exkluzivních motocyklů. Obraz byl umístěn ve zmíněném zde museu do 50tých let 20tého století. Pak byl jako nadbytečný odtud odvezen do depozitáře muzea Východních Čech na adresu Nábřeží Protifašistických bojovníků č. p. 465 v Hradci Králové. Kde jej tamní "odborníci" posoudili jako "ideologicky závadné dílo nevhodné prezentace na veřejnosti" a vyřadili jej proto ze své evidence. Protože se jednalo o "výtvarné dílo na plátně", nebylo vyhozeno z okna muzea na korbu nákladního vozu Sběrných surovin, tak jak v té době bylo běžně a pravidelně nakládáno s jimi vyřazenými papírovými archiváliemi a knihami. Za cenu plátna a rámu byl povolen jeho prodej v tehdejším národním podniku Klenoty. Tehdy provozujícího i bazar v tehdejší Švermově ulici v Hradci Králové. Obraz si tam jako motiv "pytlákem zraněného myslivce" zakoupil do své hájovny fořt, kterého rodina jej vlastní dodnes... ! Pravost autorství tohoto obrazu je známým pražským galeristou, úředním znalcem a majitelem aukční společnosti ověřena. Písemná smlouva nynějších vlastníků o předkupním právu z budoucí pozůstalosti s jednou věhlasnou vojenskohistorickou evropskou institucí uzavřena. Tento obraz bude tedy jednou viset v sále po boku jiného světoznámého protiválečného obrazu.
Děkuji za pozornost,
benedek