Obruč mám RAD

Sobotní dopoledne díky slunečnému počasí opět vyhnalo většinu hledačů do přírody. I já tedy nelenil a vzal vyvenčit hejkala s novou obručí. Pomalu si na sebe zvykáme, citlivost je nade vše očekávání, krapet delší bývá dohledávání těch frfňáků. Zacílit ty malý paskřivce chce trochu zkušeností a tréninku. Skoro půlmetrová cívka není určitě pro začátečníky a rozhodně není pro padesátikilové nadšence. Krásným tónem se hlásí opět známé dvouhalíře z období korunové měny po roce 1892.Kde se to tu pořád bere nechápu, ale je to  suverénně nejvíce nacházená mince na zdejších pastvinách. Odznak RAD-Reichs Arbeits Dienst-říšská pracovní služba, napumpoval entusiazmus do žil a  po chvilce zběsilého pochodu se ozval ohlušující čistý tón, který málem protrhl membrány rachetických sluchátek. Když jsem vyšťouchl z pod drnu nádherný bronzový zvon s původním srdíčkem, sedl jsem si na řitník, otevřel si lahvouna a pozřel pár krajíců chleba s krysákem. Je to sbírkový kousek. Bude i velmi starý-primitivní kovolitecká výroba i zdobení nápadně připomíná zdejší arsenbronzové knofle, které chrlily díky hojnosti místních ložisek mědi a cínu, zdejší domácí manufaktury. Toť ze sobotního lovu vše.

Zdraví Romale