Odbojář z Příbrami popravený na konci války

V hromadě starých papírů z pozůstalostí určených k vyhození se mi podařilo náhodou podařilo objevit dokumenty spojené s historií protinacistického odboje.
Na konci války, 19. února 1945, bylo ve věznici Brandenburg u Berlína popraveno 16 hlavních představitelů protinacistického odbojového hnutí z Příbramska. Zastupovali jednotlivé proudy zdejšího odbojového hnutí sloučené počátkem roku 1943 v tzv. ilegální Krajský národní revoluční výbor v Příbrami. Jednalo se o vedoucí činitele tajné vojenské organizace Obrana národa s krycím názvem Oliver, v čele s bývalým legionářem mjr. Aloisem Laubem, generálem in memoriam, a berním úředníkem, důstojníkem v záloze Stanislavem Vojířem.
Zatýkání proběhlo v listopadu a prosinci 1943 a rok poté, ve dnech 14. 11. – 17. 11. 1944, byly vyneseny rozsudky. Jedním ze členů skupiny řízené Stanislavem Vojířem byl drogista Karel Štěpán mladší. Jeho činnost spočívala ve výrobě a tisku protiněmeckých letáků. Po zatčení byli odbojáři odesláni do Malé pevnosti v Terezíně, kde čekali na soud. O tom svědčí dopisy resp. motáky z Terezína: Spolu s dalšími vězni z Malé pevnosti pracovali na výstavbě objektů v Litoměřicích a stavbě podzemní továrny. Při této práci se jim snad podařilo navázat kontakty pro možnosti zasílání věcí z domova: V mezidobí byli, zřejmě kvůli výslechům, dováženi do věznice na Pankrác: Během roku 1944 a po odsouzení v roce 1945 zaslali rodiče, matka nebo sestra žádosti o milost na Říšského protektora Fricka nebo na  Státního sekretáře K. H. Franka... ... bohužel bezúspěšně. Po několika přelíčeních, o kterých dostávali odsouzení oznámení přímo soudu... ... byl p. Karel Štěpán odsouzen Lidovým soudem v Gollnowě k trestu smrti a převezen do soudní věznice v Brandenburgu u Berlína, kde vyčkal 90ti denní lhůty k popravě. Dne 19. února 1945 byl spolu s ostatními sťat gilotinou. Ještě ráno před popravou mohli odsouzení napsat poslední dopis:
Památka hrdinů nesmí být zapomenuta!
Ondra