Odporové měření

Hledáte bednu s porcelánem 1m pod zemí nebo starý zasypaný sklep či nějakou podzemní chodbu? Na to jsou běžné detektory zatím krátké. Taková věc lze zaměřit radarem, pokud jsou k tomu vhodné podmínky. Měřil jsem ale radarem sklep 1,5m pod zemí a protože měl nad sebou vrstvu mokrého jílu, nebyl na výsledném obrázku ani stín, že by tam mohlo něco být. Takže ani tato metoda není na 100% úspěšná.
Naštěstí je tu ještě jedna, která se využívá v geologii a archeologii. Je to měření měrného odporu půdy (správně rezistivity). Když jsem to slyšel poprvé někdy v roce 1990, tak jsem si myslel, že to nemůže být nějak přesné a navíc to bylo pracné měření, pak dlouhé vyhodnocení dat atd..
Během posledních 15let ale tato metoda a hlavně sw prošel bouřlivým vývojem a za pomoci počítače je možno výsledky vidět už při měření v terénu.
V praxi to vypadá tak, že ve zvoleném prostoru se do jedné řady napíchají do země sondy, do některých se pouští proud a  jiné zase měří napětí. Vše je řízeno přenosným PC a během 2-3 minut máme na displeji obrázek, který představuje řez zemí tak, jako když rozkrojíte chleba.
Pak se může celé měření posunout třeba o 1m a udělat další řez. Pokud těchto řezů uděláme několik vedle sebe, můžeme si potom na PC zobrazit měřený prostor ve 3D, nebo se na něj můžeme podívat jako na plochu shora a to v hloubce, kterou si zvolíme. Je to jako bychom postupně buldozerem skrývali vrstvy půdy.

Obr. Pohled shora na plochu v hloubce 1m, výkopy staré 3000let – modře



Obr. dole: Kolmé řezy zemí, stupnice v metrech



Obr. dole: zobrazení vstupu do podzemí a dvou chodeb v 6m a v 10m pod zemí ve 3D



A co vše na těch obrázcích můžeme rozpoznat? Součástí každého obrázku je stupnice rezistivity. Pokud je rezistivita velká a je u povrchu, jedná se nejspíše o narušený terén např. výkopem. Je-li někde v hloubce, může to být suché skalní podloží nebo podzemní chodba. Nízká rezistivita signalizuje kovové předměty a místa prosycená vodou. K přesnějšímu určení dojdeme většinou po několika řezech, které nám pomohou rozpoznat tvar objektu.
Narušení rostlého položí výkopem je tak výrazné, že výkopy jsou vidět i po několika tisících letech. Nalézt tedy můžeme jakýkoliv výkop od hrobu až po inženýrské sítě, staré štoly, zasypané sklepy, zákopy, zasypané studny, můžeme určit i místo vhodné pro vrt na studnu.
V Londýně byly touto metodou nedávno zaměřeny motory sestřelené německé stíhačky, ty se obvykle zaryjí několik metrů pod zem, ostatní plechy a konstrukce letadla zůstane na povrchu.
Měřit lze všude tam, kde jdou do země píchnout sondy. Skála i asfalt se nechá navrtat, pokud je to nutné. Měřená plocha může být i zakřivená např. kopce, prohlubně atd. V zimě lze měřit i na rybních na ledu, třeba nějakou utopenou techniku. Nevhodná plocha je suchý písek, železobeton, bažiny a pod. Abychom hledaný objekt našli, musí se pochopitelně svou rezistivitou lišit od okolí. Pokud si nejsme jisti, že ho dokážeme zaměřit, můžeme si hledanou situaci namodelovat pomocí programu na PC. Dáme třeba do půdy s nízkou rezistivitou kovovou bednu 3m pod zem a program nám řekne jak bude vypadat výsledný obrázek, který bychom v terénu měli naměřit. Pak stačí jen skutečně naměřené hodnoty s tímto obrázkem porovnat.
Toto zařízení jsem vyvinul, postavil a odzkoušel. Za tři roky jsme s ním provedli více než 1000 řezů a zpracovali jsme přes půl milionu dat. Zatím se nestalo, že bychom nenaměřili nějakou anomálii, kterou bylo možno jiným způsobem ověřit. Podobná zařízení jsou ve světě v prodeji, používají multielektrodový kabel, na kterém mají napíchané sondy. Tento kabel však není rozpojitelný, takže se s ním velmi obtížně měří mezi stromy a navíc jedno měření trvá asi 2-3hodiny! Naše aparatura je postavena na trochu jiném principu, měření je 50x rychlejší a jednotlivé sondy lze na jakémkoliv místě rozpojit a znovu spojit za pár vteřin, což je v lesním porostu obrovská výhoda. Přenos dat je bezdrátový. Hloubkový dosah je omezen na 20-30m pod zem. Doba provozu je 8 hodin na akumulátory. Předmět v zemi, který hledáme by neměl být menší než 0,5 x 0,5m. Podle velikosti hledaného předmětu se volí i rozestup mezi elektrodami od 0,5 do 4m. Za 4 hodiny tak lze prohledat plochu 300 - 2500m2 neboli objem půdy 3000 – 80.000m3.
Tento přístroj nemá nic společného s přístroji typu FUTURE vyráběnými v Německu, je postaven na zcela odlišném principu, který je obecně znám již od r 1911 (vymyslel ho pan Schlumberger). Data z našich měření mají takový formát, že mohou být zpracována i jinými programy, používanými běžně v geologii a archeologii a dostupnými na inetu.
Jsem hledač, první detektor jsem si postavil ve 12 letech, takže pokud máte nějaký tip na hledání pro výše zmíněný přístroj, můžeme se do toho po dohodě pustit.

Mail.: rtg@rtg-tengler.cz
Tel. 603 261914