Odrezování octem

Konečně snad tu máme jaro a s ním tolik očekávané expedice do různých míst naší vlasti s pípací hůlkou odborně nazývanou detektor kovů. Z nejrůznějších příspěvků na tomto webu je patrno, že se naše řady opět rozšířily o nové příznivce, kteří sice dokáží nalézt, ale často tápou se spracováním nálezů, které se nejčastěji týká odrezování. Sice na toto téma bylo již napsáno několik článků, ale pro neznalé není snadné je najít. Proto jsem se rozhodl, podělit se o zkušenosti s odrezováním tou nejlevnější metodou, a sice za pomoci kyseliny octové, nebo prostě octa. Myslím, že většina hledačů tuto metodu využívá, zejména pro její láci, ale často jsem se setkal s názorem, že to je metoda značně zdlouhavá. Myslím si, že to není tak docela pravda, záleží pouze na technologickém postupu. Na dvou konkrétních příkladech vám předvedu, že i octem lze odrezovat dokonale a poměrně rychle.
Ocet používám normální konzumní 8%, který ředím k použítí s vodou. 1l octa a 0,5 - 1l vody. Na koncentraci příliš nezáleží, rychlost celého procesu se tím neovlivní. Příklad č. 1:Nález polních lopatek.
Nalezené lopatky opláchnu od hrubých nečistot proudem vody, možné je použití i oceového kartáče na odstranění větších kusů rzi. Poté je OPATRNĚ a s citem oťukám naostřeným kladívkem, při tom odpadnou největší rzivé kusy. Údery kladívkem ale musí být opravdu citlivé, aby po nich nezůstaly stopy. Takto nahrubo očištěné a zbavené největších rzivých ostrovů namočím do octové lázně. Většinou večer. Ráno lopatku z octa vyndám, opláchnu vodou a odrhnu pod tekoucí vodou ocelovým kartáčem. Je vidět, jak voda odplavuje proudy hnědého bahna. Většinou se už objeví prvá čistá místečka. Prohlédnu a dle potřeby znovu opatrně oťukám rez, z míst kde drží. Znovu ponořím. Večer téhož dne tento proces opakuji, stejně i ráno dne následujícího. To už jsou lopatky téměř čisté, znovu oťukám ostrůvky s ulpívající rzí a opět namočím, Večer je finále. Vyndám a po okartáčování konstatuji, že odrezení je dokonalé. Proces máčení v octě končím. Lopatky není ale možné nechat jen tak, ocet je kyselina a okamžitě by rezly znova. Proto se ho musíme dokonale zbavit. Někteří doporučují vyvaření ve vodě, já ale používám jinou metodu. Ocet je kyselina a kyselinu neutralizujeme zásadou. Proto celou lopatku pečlive omyju kartáčkem (já používám vyřazený zubní) a mýdlem. Už při mytí je vidět, jak s mýdlovou vodou odtékají i poslední zbytky rzi a špíny. Proces omytí mýdlem opakuji 2x. Při druhém mytí již odtéká jen čistá mýdlová pěna. Nakonec lopatku osuším hadrem a celou přeleštím ocelovým kartáčem (nebo mosazným, dle předmětu), který mám upnutý v soustruhu. Je ale možné použít i obyčejnou vrtačku s upnutým rotačním kartáčem. Tím dosáhneme nádherný ocelový lesk. Předmět je možné ponechat tak, ani po dlouhé době nerezne, je možné ho natřít včel. voskem. Většinou ale není na militáriích "čistý" kov žádoucí, proto předmět dále černím "kovářským" způsobem. Tím získá ocelově černou patinu, která ho zárověň i chrání proti event. další korozi. Výsledek můžete vidět na fotkách.
Takto je možné čistit jakýkoliv předmět - viz příklad č. 2 -bodák M98. Postup je stejný - viz foto nalezeného a vyčistěného bodáku, který jsem navíc opatřil střenkami z ořechového dřeva. Na zdi vypadá bezva. Dosud se nenašel nález, který by se mi touto metodou nepodařilo dokonale vyčistit a zárověň rozhýbat pohyblivé součásti. Jak je vidět, stačí na to dva, maximálně tři dny. A to si myslím, že zdaleka není moc. Všem přeji mnoho úspěchů!