Odrezování octem

Chci se s vámi podělit o velmi jednoduchou, finančně a prostorově nenáročnou metodu, jak si odrezit kovové (železné) nálezy. Je to způsob, který de použít jen u věcí se zachovalým jádrem, ke kterému je jen na povrch nabalená rez. Tenhle postup totiž veškerou rez odstraní a tak se může stát, že vám z původního nálezu zbude jen půlka! Takže je potřeba uvážit, jestli není lepší nechat předmět s určitou vrstvou rzi, která ale na druhou stranu drží jeho tvar.
Jak tedy na to? Já používám obyčejnej ocet. Ten ředím vodou 2:1 ve prospěch octa. Ředím to od oka. Ocet je možno použít i neředěném, ale pak je záhodno proces odrezení kontrolovat častěji….



Potom malej oceláček a ještě jeden kartáč s měděným chlupem. A na oškrábání částečně odmočeného nánosu rzi starej nůž ze soustruhu. Je ale možno použít libovolné drásadlo z domácích zásob. Jako odrezovací nádobu používám starou petku.



Před naložením do octa je vhodné předmět očistit od hrubých nečistot jako je hlína a rez co de volně dolů.



Pokud pracujete jako já v bytě, je dobré si na petku udělat malej deklík, aby nevzniklo nedorozumění z důvodu octovýho smradu ;-)



Napoprvé je možný nechat odrezovanou věc naloženou dýl. Já sem tam ten zásobník nechal tři dny. Ocet sem měl ale naředěnej a tak sem si to mohl dovolit. S neředěným bych to viděl tak na 48 hodin nebo dle vlastního uvážení. Po vyndání sem zásobník opláchnul a pak přejel ocelákem, kterej strhnul rez, která byla „odmočená“ jen tan na půl. Stříbřitá místa sou už holý kov, tmavší okrsky sou zažrané oxidy. Ty se odstraní dalším působením kyseliny.



Pokud ocet hodně ztmavne a začnou se na něm dělat bublinky, měl by se vyměnit.



Postup s očišťováním ocelákem se opakuje až do doby, kdy sou všechny oxidy nebo alespoň jejich drtivá většina pryč.



Často je pak možné původní předmět rozložit na díly, z nichž byl složen. Tyto díly je pak možno čistit samostatně.



Po ukončené odrezení je ještě nutno předmět nějakým způsobem zakonzervovat aby koroze nepokračovala dál. Někdo předměty stříká konzervačním olejem, někdo je potírá roztaveným parafínem, někdo je lakuje bezbarvým lakem. Olej je dobrá věc, ale pokud chcete svůj úlovek pak někomu ukázat, musí si dotyčný vzít rukavice nebo aspoň hadr. Parafín a lak taky nejsou to pravý ořechový. Potom co předmět vyschne, začne okamžitě oxidovat. A i když do pak vemete znova ocelákem, nevemete všechno dolů. Zbylé mikrooxidace sou porézní a uchovají v sobě kyslík, který pak pod nánosem laku vytvoří malá ložiska. Ty se sice většinou už dál nešíří, ale nevypadá to tak dobře. Já odrezený předmět potírám odrezovačem T.



Ten kov zakonzervuje chemickou cestou a navíc vytvoří na povrchu celkem estetickou černou barvu. Výsledek pak vypadá asi takhle……