Ortofotomapy a jejich využití

Pro tápající, stručně co to je - kolmé letecké snímkování a na internetu tak máme k dispozici letecké mapy.

Pokud se někteří zajímáte o archeologii, šmejdíte po starých komunikacích, vyhledáváte prastará sídla, jistě pro vás mohou být zajímavé a hodit se mapy, na kterých můžeme některé zájmové lokality hledat, kontrolovat, zkusit si leteckou archeologii. Ještě před odchodem do terénu se s ním tak můžeme seznámit.

Příslušné ortofotomapy mapy najdeme na Seznamu, Atlasu, pak jsou satelitní 5 a 7 m po registraci, dále geologické ale najdeme i jinde a jiné. Výhodné jsou starší, pochopitelně se za pár roků něco změnilo, jiná vegetace... , a můžeme srovnávat. Představte si tak letecké mapy na počátku 50. let. Sběratelé militárií po bojištích i jiní by jásali. Ostatně systematické letecké snímkování terénu známe od I. světové války. Standardní letecká kamera byla vyvinuta již v roce 1914 na fotografické desky – pro RAF, v roce 1915 se začal používat kinofilm (Němec Messter). Později se z leteckých snímků mapy přímo tiskly místo kreslení klasických map.
U map Seznamu máme i různé možnosti zobrazení terénu – základní, turistická (se stínováním, náznak 3D), historická, letecká - dvě verze letecké mapy, souřadnice, měření vzdálenosti, vkládání objektů. Na mapách máme měřítko, takže jsme schopni se dostat na 20 m/1 cm. Můžeme se dostat i na podrobnější zobrazení, snímek A, B je však již nečitelný - až C je čitelná.
Zde mapy v barvě, existují však i černobílé. U mapy Atlasu bych si tipl na verzi Seznam první vydání v jiném barevném podání.

Podívejme se tedy na staré komunikace, kdy v terénu vidíme v poli aleje, stromořadí vedoucí nikam, lesní cesty končící nelogicky v poli.
Pro srovnání uvádím foto stejného terénu s leteckou mapou postupně takto - Seznam první verze, Seznam druhá verze a Atlas.

Na prvním snímku vidíme vybíhající švestkovou alej nikam.
Na druhém je vpravo nahoře tato alej, vidíme, že nám probíhá polem, sjednoceným socialistickými zemědělci v jeden rozlehlý lán přes horizont, tato dnes pochopitelně neexistuje, a končí v obci. Oba Seznam starší verze, a máme zde naznačen průběh původní polní komunikace a další dvě pak totéž ve verzi Seznam novější 3 a Atlas 4.
Na snímku 5 vidíme katastrální mapu v leteckém snímku. A co se tam na kousku při letmém ohledání na této necestě našlo - 6, 7.

Další cesta je odvozena opět od aleje švestek uprostřed lánu - 8, 9, 10

A teď lesní cesta končící v poli, na snímku je pěkně vidět její původní průběh. Snímky jsou opět v pořadí Seznam, Atlas – 11, 12, 13. Vidíme, že mapa Seznam nynější skrz vegetaci je nepoužitelná.

Dotazem u domorodců, pamětníků se ujistíme, že komunikace kdysi skutečně existovaly. Odvodit by  se daly i z katastrálních map, pokud byly jako komunikace uvedeny, historických map. Vhodné jsou i staré fotografie.
Takto můžeme zjistit i situaci, že průběh existující komunikace nesouhlasí s katastrální mapou (14) či na místě byl/nebyl kdysi les. V pochybnostech můžeme navštívit i Katastrální úřad a prohlédnout si tam příslušnou originální mapu.
Stejným způsobem můžeme sledovat již neexistující potok, který se naplní jen při deštích a to jen v některých úsecích – 15, 16, 17.

Na Valašsku byl chudý lid, měl kapsy dobře zašité, takže penízků po cestách moc neztrácel. Na poli se najde mimo odpadlého železa z postrojů, zemědělských strojů i spousta věcí po hnojení, kdy na hnojiště v družstvech odhazovali spoustu maličkostí. A v lesích je kupodivu mimo plastů a jiného kovového smetí i spoustu pivních uzávěrů a od lihovin, že by si hřibaři tak přihýbali?

Horší je to s pozůstatky z války. Pokud byly jakékoliv zákopy v polích, byly pak zahrabány, pokud jsou volné, byly v místě pro zemědělství nepoužitelné, jsou sesuté a v místě je většinou les, který v té době neexistoval - 18, 19. Z letecké mapy se na ně nedá usuzovat, jedině opačně, podle situování v terénu se je snažit najít na mapě. Ale i tak to má svůj význam, můžeme si je zakreslit, zadokumentovat, kde jsme co našli a to i pomocí GPS. Jistě můžeme využít i PDA. Najít by je bylo snad možné jen kdyby byly v poli, v hloubce odlišná zemina a podle klikatosti v terénu a ženijních znalostech (a mít myšlení tehdejšího obránce), kde má smysl se bránit. Tady – 20, 21, 22, 23. Zákopy se ostatně bortily již vlivem nepříznivého počasí v době budování, v tomto případě Mährische Sperrzone na počátku r. 1945. Jistě tomu bylo nejinak i jinde.

Další je již dříve zveřejněná fotografie místa dopadu Liberatoru Omiakinbak z 1944 (24). Když si uvědomíme, že je přes 60 let po válce a její stopy se dají nalézat. i takto, je to úžasné.

Jiný pohled, najdeme si např. letiště a sledujeme změny (25, 26, 27). Letecké mapy by měly být obnovovány v tříletém cyklu. První pochází zhruba z r. 2002. Pamatuji si, jak letadla trasovalo nebe, možná si vzpomenete, že některé body byly shora označeny bílými terči.

Další mapu najdeme na 3w. santiago 2007, což je ovšem Atlasová. Zdá se, že Atlas má nějakou odlišnou verzi letecké mapy, sama však odpovídá Seznamové v první verzi. Nepředpokládám, že by byly ve stejném roce prováděny lety několikrát.
K dispozici je základní a letecká. Při ohledávání terénu je vždy vhodné porovnat všechny tři mapy, popř. i jiné satelitní (např. http://maps. google.com, popř. satelitní Google Earth), která je však pro přesnou práci nepoužitelná.
Turistické mapy má Seznam, Centrum (500 m/1 cm), lepší se mi jeví na Atlasu, popř Quick. Zajímavá může být pro někoho i mapa AČR, můžeme se dostat až na 50 m/cm - 28. Nezřídka na místě zjistíme, že o lokalitu již před námi někdo projevil zájem - 29.

Ostatně stačí zadávat do vyhledávačů různé názvy týkající se map a dostaneme se na spoustu serverů s mapami. Chce to jen dostatek času a trpělivosti při prohlížení.

Pochopitelně mapy můžeme využít pro zjištění zeměpisných souřadnic z mapy a pak příslušný bod vložit a vyhledat s GPS v terénu, nebo opačně pro vyhledání příslušné lokality na mapě, trasy, kterou jsme prošli, kde byly nálezy. Mapy s lokalizací zeměpisných souřadnic znají hráči geocachingu.

Není problém při dnešní ceně si nechat vytisknout (pokud nevlastníme lepší tiskárnu, či fototiskárnu) foto příslušné lokality a kontrolovat se skutečností. Nebo si zájmovou lokalitu postahovat do notebooku. Jen pro zajímavost, u nás lze dosáhnout u GPS přesnosti vyhledání až milimetrové, na území republiky je 27 referenčních stanic. A není dnes problém si nechat udělat letecký snímek terénu, je dost firem, které to nabízí, popř. si letadlo najmout a terén prohlédnout. Existují mapy 1:5000, kde je pixel 0,5 m.

A když už jsme u map, pokud si chceme než opustíme krb, manželku, milenku ect. hlídat počasí, jak je a odhadnout kde budou mraky, tak tady máme aktuální radarová data dešťů a to na www.chmu.cz/meteo/rad/, kde si nastavíme časový interval (max. 9 posledních snímků), vybereme odkud se na data díváme – předdefinované polohy, pak se nám na mapě zobrazí křížek - 30. Jsou detekovány i blesky, překvapí nás že se téměř furt někde blýská. Další je na 3w. noaa. gov/satellites. html a jiné.
Omrkněte si i geologickou, abyste věděli, po čem vlastně šlapete: www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver (31 ).

Předpokládám, že každý kdo je na internetu, umí vyhledávat a tak příslušné mapy, i další zde neuvedené, je schopen najít. Pochopitelně využíváme více vyhledávačů (to platí obecně), každý to hledá trochu jinak, má jiný vyhledávací algoritmus.
Tak ať slouží.

Playa