Oslavy vesnice, nálezy v katastru

04. 07. 2018 Autor: mangus 9964× 13

Nálezy z naší vesnice
Středomoravská vesnice s moc bohatou historií, snad jedna z nejstarších. Okolí bylo osídleno již v době kamenné a téměř kontinuálně až do dnešní doby. Písemná zmínka o obci byla objevena od roku 1078 a dále potvrzena od poloviny 12. století, kdy se v obci usídlili Slované, ale v následujících stoletích až do poloviny 20. století převládali němečtí usedlíci. Abych nezapomněl, název obce se historicky měnil od Gnevotine, Gneuotine, Nebetein, Nebotien, Hniewotina a jiné až po současný Hněvotín (cca 7 km jižně od Olomouce). Název je jedinečný (nikde v republice není obec se stejným názvem). Zakladatelem vesnice byl jistý Hněvota a podle něho se odvozoval název obce.
V katastru obce byly objeveny bohaté archeologické nálezy jako nález jeskyně s krápníkovými záclonami, keramický úštěp patinované čepelky ze starší doby kamenné, nález hruškovité nádoby s vypíchanou keramikou z mladší doby kamenné, objev sídliště kultury nálevkovitých pohárů z pozdní doby kamenné, sídliště kultury lužických popelnicových polí z doby bronzové, nálezy keramiky slezkoplatěnické kultury ze starší doby železné, nález laténského osídlení s velkým množstvím zlomků keramiky cca 460 ks, nález hrnčířské pece z doby římské a mnoho dalších. K dalším zajímavým nálezům patří nálezy čtyř depotů mincí. Pro zajímavost nález nádoby plné stříbrných mincí z let 1624 až 1671 s ražbou ze Slezska, Tyrolska a Salzburku a druhý depot nádoba o váze 2,25 kg stříbrných mincí ze 17.století ražby olomouckých biskupů, Slezské, Moravské, České ražby, mince z Dolních a Horních Rakousích, Štýrska a Uher, tzv. mince „patnáctníky“ ze 17. století.
Od 22.června 2018 do 24.června 2018 probíhala oslava dnů obce (960-té výročí). . V rámci oslav se konaly bohaté kulturně historické, společenské, sportovní a jiné akci. Mimo tradičních vystoupení místních mažoretek, taneční a hudební skupiny, populárních zpěváků a skupin (Petr Kolář, skupina ABBA), sportovních podujatí, prohlídky obce, školy, školky, sportovních areálů, požární zbrojnice, taneční zábavy, ocenění občanů, vzpomínkové akce, zásah hasičů, střelba z historických zbraní a mnoho dalších, proběhla i zajímavá soutěž v pití piva, ale hlavní soutěží bylo pojídání tvarglů (olomouckých tvarůžků). Zde musím zdůraznit, že tzv. olomoucké tvarůžky dnes pochází z továrny z Loštic, takže spíš loštické tvarůžky. Jenomže dnes již málokdo ví, že první písemná zmínka o výrobě tvarůžků v Hněvotíně pochází z roku 1459. Dle práce historika Johanna Kuxe opravdová první živnostenská výroba a produkce v masovějším slova smyslu je spojena až s Hněvotínem. Johann Kux uvádí již v roku 1770 dvě živnostensky vedené tvarůžkárny v Hněvotíně. Již od raného středověku se v mnoha domácnostech Hněvotína vyráběly tvarůžky. Olomoučtí obchodníci tvarůžky vyváželi do celé monarchie od Vídně po Prahu, Mnichova, Vratislavy, Lince, Terstu a odtud dál lodí do jiných částí Evropy. V obrázkové části uvádím fotky některých historických nálezů a mých detektorových nálezů v katastru obce. Ze svých nálezů jsem vytvořil malou vitrínku, která byla vystavena v budově obecního úřadu, kterou jsem věnoval obci a je volně přístupná veřejnosti k prohlídce.

Výstavní vitrína

Vystavené mince i artefakty jsou detailně popsány na přiloženém popisu. Mezi artefakty jsou tři kusy s přímou vazbou na naši obec. Je to psí známka s nápisem Hněvotín, odznak vydaný k manifestaci Hanáckého lidu v Hněvotíně z roku 1926 a darmovis majitele koně z Hněvotína nalezený ve 40 km vzdálené obci Huzová (Německá Huzová), kde hněvotínští majitelé polí museli povinně robotovat pro vrchnost (svážet dřevo do Olomouce).
Chci poděkovat hledačům, kteří mi poskytli některé artefakty do vitríny a pokud mi případně doplní i někdo jiný nějakou zajímavost s vazbou na Hněvotín, budu moc rád.
Podrobné údaje a spousta dalších zajímavosti je uvedena v publikaci Dějiny Hněvotína o 411 stranách, která byla vydaná ke dni obce a zpracovaná autory David Papajík a Lubomír Novotný – je k zakoupení na obecním úřadu v Hněvotíně.