Otka

Od mladší doby hradištní (2. polovina 10. století – 1. polovina 12. století) byl u nás pro hlubokou orbu a podmítání používán jako universální orební nářadí pluh záhonový s dřevěnou odvalovou deskou. V hlavních konstrukčních rysech se používaly tyto dřevěné pluhy jak u nás tak i v ostatních částech Evropy do počátku 19. století. Jednalo se o oradlo vyžadující mnohdy spřažení více tažných zvířat. Výbavu oráče doplňovala otka. Od rádla se pluh liší především tím, že je asymetrický a odhrnuje hlínu na jednu stranu a překlápí ji. Oráč otkou tuto skývu pomáhal sklopit k zemi a zároveň mu sloužila k čištění půdou ucpaného tělesa v místě přechodu od radlice k desce nebo od vlhké půdy na desce nalepené. V archeologických nálezech jsou někdy železná nákončí otky rozdělována na typy slovanské, neslovanské a rozlišují se také na symetrické a asymetrické.
Otka se objevuje i v českých pověstech. Obvykle se uvádí, díky Dalimilovi, že Přemysl Oráč vrazil do země otku, z níž vyrostla pověstná líska. Přesně je v Dalimilově kronice z počátku 14. století uvedeno "Přemysl vstrči v zemi otku. " Proto se dnes často píše, že původně byla otka pouze prut, převážně lískový, který se používal na čištění pluhu od hlíny a k pohánění zvířat. V původním latinském textu Kosmovy kroniky z 12. století, ze které určitě Dalimil vycházel, a která se týká Přemysla Oráče, je ovšem napsáno latinské slovo "stimulus", označující bodec k pohánění volů. V době předpokládaného života Přemysla Oráče se ještě záhonové pluhy u nás nepoužívaly. Teoreticky mohl znát otky Kosmas, ale ten ji v textu neuvedl. Naopak byly velmi známy ve 14. století, tedy době Dalimilově. Většinou platí pravidlo, že pověsti nejsou pramenem pro dobu, o níž vypráví, ale pro dobu, v níž byly napsány.
Předchozí úvaha o Přemyslově otce vychází z článku "Jak to bylo se slavnou otkou Přemysla Oráče? " Musíme si ale uvědomit, že otkou není jen ono kovové ukončení označované také jako nákončí, patka či botka, ale celý komplet i s dřevěnou násadou. Původně se jednalo u otky například o rozsochatě ukončenou dřevěnou tyč, jejíž vyobrazení nacházíme v ikonografiích. Vlastně i železná nákončí otek ze Semonic, datovaných do doby kolem roku 1300, jakoby z tohoto tvaru vycházely, jen doplněny o horní příčku.
M. Beranová uvádí ve své práci, že u raně středověkých otek nelze vyloučit převažující či výlučnou existenci celodřevěných otek bez kovového zakončení a že za kovové součásti otek bývají často považovány i dřevoobráběcí nástroje. Rozdíl mezi otkou a škrabkou na kůru je dán mnohdy jen délkou násady a tvarem rukojeti. U škrabky činí délka dřevěné násady v průměru 1,7 m, přibližně výšku člověka a končí rovně. U otky kolem jednoho metru a často končila rukojetí jako na vložené iluminaci. Délka byla určena vzdáleností mezi rukou oráče a radlicí. Rukojeť u násady otky byla v ruce lepší pro snazší vyvíjení tlaku při čištění odvalové desky. Ovšem i tato pravidla měla své regionální výjimky.
Mnou presentovaný artefakt pochází z lokality se zdokumentovanými nálezy od doby bronzové nevyjímaje raný, vrcholný a pozdní středověk, jež přechází do raného novověku a dále. Byl to soliterní nález těsně pod hřebenem v sedle mezi dvěma vyvýšeninami, jež sloužilo jako přechod. I ostatní nálezy v nejbližším okolí byly středověkého rázu. Například železná šipka s křidélky, tordovaným krčkem a tulejí, ostruha, záštitný trn tesáku atd. Od některých presentovaných železných nákončí otky se liší tím, že nemá vytvořeno ostří. Tím je můj nález podobný jednomu nálezu ze Sezimova Ústí, který popisuje archeolog R. Krajíc. Ten právě z neexistence ostří vylučuje možnost, že by se jednalo o dřevoobráběcí nástroj a připodobňuje jej k nálezům některých otek slovanských.



Na závěr některé práce ze kterých jsem čerpal.

Ještě k významu vynálezu ruchadla, František Šach
Jak to bylo se slavnou otkou Přemysla Oráče? Libor Jan
Slovník starého zemědělského nářadí, nástrojů a strojů, VONDRUŠKA
Pluh z 18. století ze Slavíkovic u Brna „PLUH CÍSAŘE JOSEFA II”
Depoty Južných Slovanov a ich klasifikácia pomocou metódy hlavných komponet, Mária Müllerová
Příspěvek k poznaní starého slovanského zemědělství, napsal L. N i e d e r l e
Bakalářská práce Zemědělský rok ve středověku, Vedoucí práce: Doc. PhDr. Rudolf Krajíc, CSc. Autor práce: Miroslav Melkes
Zemědělské a řemeslnické nástroje na zaniklých středověkých osadách, LUDVIK BELCREDI
NÁRODOPISNÝ VĚSTNÍK ČESKOSLOVANSKÝ..... a jiné.

A ještě odkazy na otky.

Otka umístěná na pluhu - počátek 14.století
https://www.heraldik-wiki. de/images/Pflugreute_MS_42130.jpg

Zavěšení otky na dřevěném pluhu
https://lh3.googleusercontent.com/proxy/5uxLSX-ntalKefSiafXc3TvBUTtyvq4E1TVUK-lYYGB8V-bas2Mq3_rpQRZP8KihbqligspUiN8IhVOjek78vRfD1aqxJtM

Pluh z 18. století ze Slavíkovic u Brna „PLUH CÍSAŘE JOSEFA II” a původní otka
http://www.mzm.cz/fileadmin/user_upload/aktuality/josefsky_pluh_sberatelstvi_001.jpg

Novodobý celoželezný pluh a práce s otkou
http://www.suehnekreuz. de/ikono/pic2/WM-R03.jpg

Smírčí kříž 1 km jižně od Jeclova - pod rameny latinského kříže vyobrazena otka
http://vlastafiller. sweb.cz/v136r. html

Národní museum - otka ze Semonic kolem roku 1300
https://www.esbirky.cz/predmet/3100399?searchParams=

Otky - plough spud - Anglie
http://www.reading. ac. uk/adlib/Details/collect/1094

https://www.europeana.eu/en/item/2064107/Museu_ProvidedCHO_Museum_of_English_Rural_Life__University_of_Reading_15143

Otky - Pflugreute - Německo - v heraldice, na smírčích kamenech i v reálu. Hovoří se tam i o škrabkách na kůru.
http://www.suehnekreuz. de/ikono/aufsaetze04.html

http://www.suehnekreuz. de/ikono/aufsaetze06.html

Otky -ösztöke - Maďarsko
https://mek. oszk. hu/09100/09175/html/41.html

https://mandadb. hu/tetel/567387/Osztoke

https://sites. google.com/site/hagyomanyesmultidezo/nyilvanos/katalogus/xi-xii-szazad/tabori-felszerelesek/szerszamok/oesztoeke-tiszaloek-razom

https://sites. google.com/site/hagyomanyesmultidezo/nyilvanos/katalogus/xiv-szazad/tabori-felszerelesek/szerszamok/szerszamok-1/oesztoeke-zsolna

ROSSY