Ozdoby postroje a Čurakov

Minule jsem tu presentoval barokní zámek truhly ze zaniklé pasekářské usedlosti. Dnes bych vám rád ukázal i další nález přímo z budovy chléva a to ozdoby postroje. Potěšilo mě, že jsou kompletní. Tedy i s nožkama, které se většinou na ztracených neobjevují. V mapách se tato pasekářská usedlost objevuje od druhého vojenského mapování, kdy zde žil Štefka Václav s rodinou. Zemřel v roce 1845. Poslední letecký snímek je z období před druhou světovou válkou a v mapách po druhé světové válce se už tato usedlost neobjevuje. Dnes je tento prostor zalesněn. Možná bych vám mohl říci něco více o pasekách a pasekářích našeho okolí. Všichni pasekáři se zde od počátku nevěnovali jen svému vlastnímu dobytku a obdělávání políček. Umísťování dobytčích nadstavů jednotlivých velkých rolníků na pasekách okolních obcí byl zvyk už z doby předbělohorské. Souviselo to s rozvojem pasekářství a salašnictví, jež vyvrcholilo koncem 17.století. Zde za úplatu odchovávali pasekáři i cizí dobytek. Máme tu zápis v urbárním výtahu z roku 1631 o takovémto odchovu panského dobytka. Dobu potvrzují i mé občasné nálezy mincí sedmnáctého století na přístupových cestách k těmto zaniklým pasekářským usedlostem. Mnohdy po nich zůstaly jen pomístní názvy. Ty novější většinou uvádějí příjmení jednotlivých pasekářů. U některých šlo o názvy tratí, kde pasekářská usedlost stála a ty byly odvozeny od charakteru pozemku nebo činností, které se zde historicky vykonávaly. Ovšem u některých názvů, které v dnešních mapách už nedohledáte, se jen těžko hledá původ. Jako příklad bych uvedl Čurakov. Vysvětlení sice bylo nasnadě, ale bylo tak hloupě jednoduché, že jsem ho zavrhl. Kde tedy hledat původ tohoto slova? Většina autorů tvrdí, že na valašské kolonizaci se podíleli velkou měrou pastevci z Balkánu, kteří se k nám dostávali podél karpatského oblouku. Právě v určitých částech bývalé Jugoslávie a Bulharska se objevují totožné pomístní názvy - - ćurakovo - nebo slova se stejným slovním základem. Odtud se rozšířily například i do Polska jako příjmení Czurak. Z Ruska známe také příjmení Čurakov. Co tedy původně znamená námi hanlivě vnímané slovo. Předkládám vám toto své vysvětlení. Podle Srbsko-chorvatského slovníku ćurak znamená kožich z ovčí kůže. Prapůvod tohoto slova ale mají na svědomí Osmani se svým كورك‎ (kurk) a následně Turecké kürk = kožešina. Je tedy možné, že nám tady pomístní název Čurakov zbyl ještě z valašské kolonizace, stejně jako srbské slovo brdo.
ROSSY