Pancíř v potoce VI. závěr

Zdravím všechny hledače. Minulý víkend se konečně uzavřel kruh pátrání po velkém pancíři v potoce. Začalo to zmínkou pamětníka o velkém pancéřovém kusu, který se ještě dlouho po válce válel v lese u potoka na místě, kde tehdy neznámý obrněnec skončil svůj taktický ústup z východu. Ono místo se mi podařilo najít a asi rok jsem ho jezdil vytěžovat. Podle nalezených fragmentů se podařilo určit typ vozidla a dokonce i jeho variantu. Za celou dobu jsem ale na žádný velký kus pancíře nenarazil a časem se smířil s faktem, že ho prostě někdo odtáhl do šrotu.

Tuto sobotu jsem projížděl vesnicí, co se nachází nedaleko zmiňovaného potoka. V té jsem tenkrát také pátral, ale bez valného výsledku. Tentokrát se ale štěstí unavilo. Spíše ze zvyku jsem oslovil člověka, který tam přebíral brambory. Potěšilo mě, že o tom vozidle věděl, ale dech mi vzalo, když ukázal do roku dvorku se slovy, že támhle se ještě kousek válí. Pán se pak rozpovídal o tom, jak se to k nim dostalo. Opuštěným vozidlem u potoka byla Sd. Kfz. 250/9 s malou věží osazenou 2cm kanonem KWK 38. Vrak vozidla po válce skončil v kovošrotu, ale na místě zůstala stranou pohozená věž. Jako kluci si k ní chodili hrát na vojáky, dokud se pak jeho otec nerozhodl ji dotáhnout domů a nějak zužitkovat. Kovář ji pak naporcoval a z plátů nadělal sekery, motyky a různé další nářadí. Kovář pak zemřel a tohoto macka si už nikdo netroufl rozřezat a tak skončil v koutě u chlíva.

Nález tohoto dílu definitivně potvrdil verzi a model vraku. Šlo o stroj zjednodušené konstrukce z konce války. Docela mě překvapila tloušťka čelního pancíře věže. 30mm je dvojnásobek proti nejsilnějšímu pancíři podvozku.

Pěkné nálezy všem přeje Vana