Panzerfaust

12. 08. 2004 Autor: Binec M 14418× 3

Po ztrátách v průběhu roku 1943 (Kursk aj. ) začala být ruská množstevní převaha v tancích velice zřetelná a bylo nutné aby i menší jednotky bez standartních protitankových zbraní vypořádaly s nepřátelskou pancéřovou technikou.

Proto byl vyvinut "Panzerfaust", který byl zpočátku dodáván frontovým jednotkám, později "do každé rodiny". Byla to jednoranná zbraň s kumulativní náloží. Obsluha Panzerfaustu byla velice jednoduchá, po krátkém zácviku z něj mohly střílet i ženy. Zbraň byla velice levná a relativně účinná, největší problém bylo přiblížit se k tanku na krátkou vzdálenost a zvládnout psychicky hrozbu blížícího se tanku. Koncem války bylo hodně protitankových jednotek budováno takřka bez konvenčních protitankových zbraní a byly vybavovány panzerfausty. Např. jednotky Volkssturmu nebo Hitlerjugend měly jako protitankovou výzbroj většinou pouze Panzerfausty.

Pancéřová pěst byla za druhé světové války používána k ničení opancéřovaných cílů. Pancíři o síle 2O centimetrů projde pancéřová pěst bez problémů. Co se týče ničivé síly této zbraně, pak můžeme říci, že osoby nacházející se do vzdálenosti deseti metrů od iniciované výbušniny, by jednoznačně nepřežily. Do 50 až 100 metrů má tato zbraň ranivý účinek. Tlaková vlna, která vzniká po výbuchu této výbušniny způsobuje u člověka poranění plic a sluchu.
Jako náplň se používala směs trhavin50:50 mix z TNT a Tri-Hexogonu.
Roku 1942 Dr. Langweiler vyvinul po předchozích pokusech prostředek zvaný Panzerfaust čili pancéřová pěst, který sestával z výmetné roury, obsahující nálož střelného prachu, na jejímž konci byla hlavice s kumulativní náloží. Střelec zasunul rouru do podpaždí, takže proud plynů byl usměrněn neškodně za něj, pomocí jednoduchých mířidel zamířil a s vysokou pravděpodobností zásahu vystřelil hlavici. Když granát opustil rouru, sada tenkých ocelových křidélek kolem ocasního trnu se rozvinula a let hlavice stabilizovala. Účinný dostřel se pohyboval mezi 30 u první a neuvěřitelnými 150 metry u poslední verze a pomocí Panzerfaustu bylo možné zničit jakýkoliv tank.
Na konci války se objevil i panzerfaust 250 M.
Podle dostřelu se dělí na 30/60/100/150 (dostřel v metrech).
Panzerfaust byl také první zbraní na jedno použití: když byla hlavice vystřelena, roura se zahodila. Možnost znovunabíjení a recyklace trubice se začala zkoumat až na konci války.
Příchod kumulativních střel měl rychlý účinek na konstrukci tanků. Do té doby byla pro tank jedinou hrozbou střela využívající své kinetické energie, proti které se dala vyvinout přiměřená obrana v podobě zesílení pancíře. Jediné omezení představovala hmotnost tanku, která se ale v případě ochrany proti klasickým střelám držela na přípustné mezi. Ochrana proti Panzerfaustu, který dokázal proniknout pancířem silným 200 mm, by si však žádala takové zesílení pancíře, jež by způsobilo nebezpečný nárůst hmotnosti a tím i ztrátu mobility. Řešení se objevilo jinde. Brzy se totiž ukázalo, že ani nová zbraň není bez vady. Ta spočívala v nutnosti dodržet pevně stanovenou představnou vzdálenost od pancíře, která umožňuje vznik kumulativního proudu a jeho akceleraci. Tato vzdálenost je rovna asi dvou a půl násobku poloměru kumulativní vložky. Je-li překročena, proud má tendenci ztrácet rychlost i teplotu, čímž dochází ke snížení jeho průrazného účinku. Německé tanky byly proto chráněny tzv. představným pancířem (schutzen) umístěným v určité vzdálenosti od hlavního pancíře. Jednalo se buď o tenké ocelové pláty nebo v pozdější době o jednoduchou drátěnou síť, chránící nejvíce ohrožená místa tanku jako čelo a boky korby, věž a pojezdové ústrojí. Účelem těchto prostředků bylo přerušit let střely a způsobit výbuch nálože ve vzdálenosti větší, než byla její konstrukční představná vzdálenost. Proud tak nebyl vypálen na hlavní pancíř, ale do prostoru mezi představným a hlavním pancířem, takže došlo ke snížení jeho účinnosti natolik, že nepronikl pancířem. Rusové tuto ochranu nepoužívali. Tato slabina kumulativních náloží vedla k tomu, že starší střely na principu kinetické energie nezmizely z výzbroje protitankových ani tankových děl a doplňovaly novou zbraň.

Zde je možno stáhnou krátký filmeček o Panzerfaustu (velikost 1.7 Mb - Formát MPEG)

Přehledová tabulka

Rodinka Panzerfaustů

Panzerfaust 60M

Detail hlavice Panzerfaustu 100 M a 60 M s návodem k použití na hlavici a rozdílnými miřidly

Detail hlavice Panzerfaustu 60 M s návodem

Halvice s roztaženým stabilizátorem a vypouštěcí trubice

Řez Panzerfaustem 100 M

Řez Panzerfaustem Klein (Markéta) a 60 M

1. - Kumulativní hlavice
2. - Rozbuška
3. - Stabilizátor
4. - Hnací slož
5. - Miřidla a spouštěcí mechanizmus